Celý případ začal, když se rodiče jedenáctileté dívky, kterou měli ve střídavé péči, neshodli na tom, jestli by jejich dcera měla být naočkována nebo nikoliv. Vzhledem k tomuto názorovému nesouladu mezi nimi, podal otec nezletilé dne 4. 1. 2017 okresnímu soudu návrh, aby soud nahradil rozhodnutím nesouhlasné stanovisko matky (stěžovatelky). Ta očkování bránila z důvodů svého svědomí, světonázoru a smýšlení, přičemž se bála o zdraví své dcery a svá tvrzení opírala o informace o nežádoucích účincích vakcín. Zároveň poukazovala i na postoj nezletilé, která si očkována být nepřála a očkování odmítala. Samotná nezletilá se však řízení v celé jeho délce osobně neúčastnila, byla namísto toho zastoupena kolizním opatrovníkem z řad OSPOD. Okresní soud nakonec […]
Nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Má tedy právo být důležitým aktérem řízení, nikoli jen objektem ochrany či pasivním pozorovatelem rozhodování o své záležitosti. Právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej týká, zaručené čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, se neomezuje na pouhé zjištění názoru dítěte na projednávanou záležitost, dítě nemůže být vnímáno jen jako zdroj informací. Naopak zahrnuje další komunikaci s dítětem a informování jej o řízení, včetně toho, jak nakonec bylo rozhodnuto v jeho záležitosti a jak byl zohledněn jeho názor, pokud jej dítě vyjádřilo. Za dodržení tohoto práva přitom odpovídá soud. Pokud je dítě způsobilé k tomu, aby v řízení […]
Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 11. července 2018, č. j. 14 Cmo 409/2017 – 116, věnoval otázce, zda statutární orgán ústavu, ředitel, je za každých okolností monokratický orgán, nebo zda může být koncipován i jako orgán kolegiální. Vrchní soud přitom dospěl k jednoznačnému názoru, že statutární orgán ústavu je koncipován jako orgán monokratický.
Odmítavé usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. III.ÚS 215/18, je dostupné zde. Komentář k celé kauze od Michala Hájka je dostupný zde.
Neziskové organizace často zpracovávají osobní údaje osob, které nejsou jejich členy, za účelem zasílání newletterů, pozvánek, nekomerčních sdělení. Chtějí tímto upozornit na činnost, kterou vykonávají, a dostat se tak do povědomí lidí, kteří by je případně finančně podpořili. Případně zpracovávají osobní údaje osob, kteří nejsou jejich členy, přímo za účelem zasílání žádostí o finanční nebo jinou pomoc. Jak postupovat, aby daný způsob zpraocvání osobních údajů byl v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (dále také “GDPR”)?
(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti). Ústavní soud na základě návrhu Nejvyššího správního soudu zrušil ustanovení zákona o služebním poměru, které zní: „Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů“. Návrh byl podán v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobkyně, která byla propuštěna ze služebního poměru ředitelem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z důvodu provozování podnikatelské činnosti (vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je žalobkyně členkou). Z hlediska posouzení ústavnosti napadeného ustanovení Ústavní soud zdůraznil klíčová ustanovení […]
Koncem srpna jsme vás informovali o tom, že Ústavní soud zprovozní od 1. 9. 2018 internetovou aplikaci NaSpis, která umožní advokátům vzdáleně přistupovat a seznamovat se s elektronickými dokumenty ve spisech Ústavního soudu. Nyní jsme aplikaci vyzkoušeli a níže v článku se dělíme o své dojmy.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 131/18 je dostupný zde.
V praxi se setkávám s tím, že mezi zástupci neziskového sektoru se šíří právní názor, že členy správní rady zapsaného ústavu nemohou být jeho zaměstnanci. Tento právní názor je zmíněn také například v poradně ČRDM takto: „Členové správní a dozorčí rady nemohou být zaměstnanci ústavu, protože to vylučuje zákon – § 418 odkazuje co do podrobností zákonné úpravy na ustanovení o nadacích a zde v § 363 (pro správní radu) a § 369 (pro dozorčí radu) se vylučuje, aby se členem těchto orgánů stal zaměstnanec ústavu.“ Osobně musím konstatovat, že s tímto názorem nesouhlasím a považuji jej za chybný. Předně je nutno poukázat na to, že § 418 občanského zákoníku uvádí, že „V ostatním […]
Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 – 31 vyslovil k otázce důkazního břemena při prokazování daňových podvodů. Ústřední roli v případu hrála společnost zabývající se obchodem s kovovým odpadem, která se rozhodla uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou předtím zaplatila v ceně odebíraného zboží.