Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 20. prosince 2023 dospěl k poměrně překvapivým závěrům, když zrušil usnesení rady obce Chotíkov z listopadu 2021, kterým rada „schvaluje smlouvu o právu provedení stavby – Faltusův most dle návrhu Správy veřejného statku Magistrátu města Plzně.“ Co je na tom tak přelomového? To si řekneme v tomto článku.
V obci nedaleko Prahy se snažili, tak jako v řadě jiných samospráv, omezit příliš velkoryse vymezené zastavitelné plochy, neboť už jim jednoduše nestačila infrastruktura. Na pozemcích jedněch vlastníků obec vymezila plochy zeleně veřejného prostranství, čímž došlo k vyjmutí těchto pozemků ze zastavitelné plochy. To se majitelům logicky nelíbilo. Krajský soud v Praze jejich návrh na zrušení části územního plánu zamítl, ale NSS jeho rozsudek zrušil. Proč?
Problémy s kanalizací, vodovodem, silnicemi, chodníky nebo místy vše školce i škole? Málo veřejných prostranství, ale příliš mnoho rodinných a bytových domů, hrozba realizace velké průmyslové zóny a málo peněz v obecní pokladně na budování veřejné infrastruktury?
Řešíte problémy s vodovodem nebo s kanalizací? Chybí vám ve školách místa pro děti? Trápí vás příliš mnoho zastavitelných ploch a neustálý tlak developerů na výstavbu? Chcete vědět, jak na stavební uzávěry? Bojíte se, že stavebníci vysoudí miliony, když změníte územní plán? Přijde vám celý stavební zákon složitý?
Spletitost vztahů jednotlivých subjektů konsorcia Frank Bold je pro lidi zvenku téměř neuchopitelná. Jisté je, že členem výboru spolku Frank Bodl Society je právník Martin Fadrný (pracuje v rámci Frank Bold Advokáti, kde má na starost obchodní rozvoj), donedávna býval členem výboru i Pavel Franc. Vedle spolku Frank Bodl existuje společnost Frank Bold Advokáti, jejímiž jednateli jsou mj. Pavel Franc a Jiří Nezhyba. Dále je třeba zmínit Frank Bodl Advisory, kde je jednatelem opět Pavel Franc. Pavel Franc, Martin Fadrný a Jiří Nezhyba spolu pracovali již v předchůdci celého konsorcia Frank Bold – Ekologickém právním servisu. Smlouvu o spolupráci na projektu gigafactory v Dolní Lutyni podepsal za Frank Bold Society Martin […]
Médii proběhla zpráva, že několik ekologických spolků v čele s Frank Bold Society uzavřelo smlouvu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, CzechInvestem a dalšími subjekty o podmínkách realizace Strategického podnikatelského parku u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Ten jako projekt „s vysokou přidanou hodnotou“ posvětila nedávno vláda. Za oběť obřímu záměru padne zemědělská půda a příroda, mj. ptačí oblast „Heřmanský stav – Odra – Poolší“.
Ministerstvo vnitra připravilo nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), kterým se mj. jiné mění i zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Promítnou se do něj zkušenosti státu z doby covidové, což znamená jediné: zpřísnění právní úpravy, aby příště, až stát zase dostane chuť na omezování lidských práv a svobod, „neproklouzla ani myš“.
Poté, co jsme v loňském roce byli autory jedné ze 2 stížností proti České republice, které Evropský soud pro lidská práva uznal jako důvodné, jsme dosáhli toho, že dnes ESLP vyhlásil usnesení, kterým schválil naši dohodu s českou vládou ve věci dalšího klienta. Klient tak obdrží dohodnutou finanční kompenzaci.
Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné). Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.
Veřejně přístupné účelové komunikace mají různé vlastníky – mohou to být fyzické nebo právnické osoby. Proto je samozřejmě důležité vědět, kdo nese odpovědnost za zranění, ke kterým dojde kvůli tomu, že cesta nebyla v zimním období řádně udržována. K této otázce se dnes vyjádřil Nejvyšší soud.