Vracení dotace v případě, kdy k pochybení došlo na základě trestného činu třetí osoby

Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy příjemci dotace byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace. Příjemce se bránil, že účel dotace byl naplněn, k porušení dotačních podmínek došlo spácháním trestného činu ze strany třetí osoby. Ta za toto jednání byla odsouzena v trestním řízení a byla jí uložena povinnost nahradit škodu. Soudy to k závěru o tom, že by příjemce nemusel odvod hradit, nevedlo.

NSS k prekluzi práva vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně u dotace z prostředků EU

V půlce února se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou prekluze práva správních orgánů vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně. Podle žalobce se na věc mělo aplikovat nařízení č. 2988/95, jelikož příslušná dotace byla částečně poskytnuta ze zdrojů EU. NSS tomuto závěru přisvědčil.

Chcete dobrovolně vrátit dotaci? Nemusí to být bez problémů

Státní orgány, ale také třeba obce a kraje nabízí poskytnutí dotace v řadě oblastí. Aktuální jsou zejména dotace na obnovitelné zdroje energie a různá opatření za účelem úspory energie (zateplování apod.). Co když ale zjistíte, že nemůžete projekt nebo pravidla jeho udržitelnosti splnit?

Ministerstvo financí vyhovělo našemu odvolání proti odvodu za porušení rozpočtové kázně

Krajský úřad našemu klientovi (poskytovatel sociálních služeb) uložil platebním výměrem uhradit odvod skoro 1,5 mil Kč. Následně byla ještě klientovi uložena povinnost uhradit penále dalších skoro 300 tisíc Kč. Ministerstvo včera vydaným rozhodnutím platební výměr na odvod zrušilo a řízení zastavilo.

Jaké znění zákona se použije při ukládání odvodu za porušení rozpočtové kázně?

Zákon o rozpočtových pravidlech i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se poměrně často novelizují. V řízení o porušení rozpočtové kázně pak může být spor o to, jakou právní úpravu použít. Rozdíly mohou být značné. Dnes se proto zaměříme na judikaturu soudů k této otázce.

Soudy k nepřiměřeným kvalifikačním kritériím v rámci zakázek realizovaných na základě dotace

Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze se zabývaly nevyplacením části dotace vůči jedné obci v návaznosti na závěr řídícího orgánu IROP, že kvalifikační kritéria nastavené v rámci veřejné zakázky na stavební práce neodůvodněně vylučovala některé potenciální soutěžitele. Soudy se ale bohužel s názorem obce neztotožnily.

NSS k přezkumu rozhodnutí o žádosti o prominutí odvodu či penále za porušení rozpočtové kázně

V rozsudku ze dne 8. 9. 2023 se NSS zabýval prominutím odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, zejména otázkou dostatečného odůvodnění rozhodnutí, kterým Generální finanční ředitelství nevyhovělo žádosti o prominutí podle § 44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Sankce pro příjemce dotace za provedení neodsouhlasené změny osoby příjemce

V rozhodnutí z dubna 2022 se Nejvyšší správní soud zabýval zákonností odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl uložen za to, že žalobce převedl práva a povinnosti z dotační smlouvy na jiný subjekt. Jedná se o věc, na kterou by si příjemci měli dát vždy pozor a pokud takovou změnu plánují, měli by ji včas konzultovat s poskytovatelem.

Kdo rozhoduje o odvodu za porušení rozpočtové kázně a o podaném odvolání?

Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.

Přezkum platebního výměru na penále: správné určení dne porušení rozpočtové kázně

Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Podle § 44a odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech se penále počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. V této souvislosti vyvstává důležitost správného určení dne porušení rozpočtové kázně.