Krajský soud v Plzni vyhověl naší žalobě, kterou jsme podali za příjemce dotace. Přestože jsme uspěli s odvoláním proti platebnímu výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně, krajský úřad včas nevrátil uhrazené finanční prostředky a učinil tak až na základě intervence ministerstva.
Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy příjemci dotace byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace. Příjemce se bránil, že účel dotace byl naplněn, k porušení dotačních podmínek došlo spácháním trestného činu ze strany třetí osoby. Ta za toto jednání byla odsouzena v trestním řízení a byla jí uložena povinnost nahradit škodu. Soudy to k závěru o tom, že by příjemce nemusel odvod hradit, nevedlo.
V půlce února se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou prekluze práva správních orgánů vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně. Podle žalobce se na věc mělo aplikovat nařízení č. 2988/95, jelikož příslušná dotace byla částečně poskytnuta ze zdrojů EU. NSS tomuto závěru přisvědčil.
Státní orgány, ale také třeba obce a kraje nabízí poskytnutí dotace v řadě oblastí. Aktuální jsou zejména dotace na obnovitelné zdroje energie a různá opatření za účelem úspory energie (zateplování apod.). Co když ale zjistíte, že nemůžete projekt nebo pravidla jeho udržitelnosti splnit?
Krajský úřad našemu klientovi (poskytovatel sociálních služeb) uložil platebním výměrem uhradit odvod skoro 1,5 mil Kč. Následně byla ještě klientovi uložena povinnost uhradit penále dalších skoro 300 tisíc Kč. Ministerstvo včera vydaným rozhodnutím platební výměr na odvod zrušilo a řízení zastavilo.
Zákon o rozpočtových pravidlech i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se poměrně často novelizují. V řízení o porušení rozpočtové kázně pak může být spor o to, jakou právní úpravu použít. Rozdíly mohou být značné. Dnes se proto zaměříme na judikaturu soudů k této otázce.
Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze se zabývaly nevyplacením části dotace vůči jedné obci v návaznosti na závěr řídícího orgánu IROP, že kvalifikační kritéria nastavené v rámci veřejné zakázky na stavební práce neodůvodněně vylučovala některé potenciální soutěžitele. Soudy se ale bohužel s názorem obce neztotožnily.
V rozsudku ze dne 8. 9. 2023 se NSS zabýval prominutím odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, zejména otázkou dostatečného odůvodnění rozhodnutí, kterým Generální finanční ředitelství nevyhovělo žádosti o prominutí podle § 44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
V rozhodnutí z dubna 2022 se Nejvyšší správní soud zabýval zákonností odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl uložen za to, že žalobce převedl práva a povinnosti z dotační smlouvy na jiný subjekt. Jedná se o věc, na kterou by si příjemci měli dát vždy pozor a pokud takovou změnu plánují, měli by ji včas konzultovat s poskytovatelem.
Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.