Krajský úřad našemu klientovi (poskytovatel sociálních služeb) uložil platebním výměrem uhradit odvod skoro 1,5 mil Kč. Následně byla ještě klientovi uložena povinnost uhradit penále dalších skoro 300 tisíc Kč. Ministerstvo včera vydaným rozhodnutím platební výměr na odvod zrušilo a řízení zastavilo.
Ministerstvo financí zveřejnilo novou metodickou pomůcku, která je určena zejména pro správce poplatku územních samosprávných celků, poskytuje výklad k jednotlivým ustanovením zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2022. Jejím cílem je přehlednou a srozumitelnou formou vysvětlit jednotlivá ustanovení zákona a tomu odpovídá i její členění. Nejprve je vždy citováno příslušné ustanovení zákona, na které následně navazuje komentář.
V rozhodnutí z dubna 2022 se Nejvyšší správní soud zabýval zákonností odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl uložen za to, že žalobce převedl práva a povinnosti z dotační smlouvy na jiný subjekt. Jedná se o věc, na kterou by si příjemci měli dát vždy pozor a pokud takovou změnu plánují, měli by ji včas konzultovat s poskytovatelem.
Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.
Setkáváme se s tím, že i když je odvod za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stanoven podle uzavřené dotační smlouvy, může být v rozporu se zákonem. Zákonná úprava má přitom samozřejmě přednost, jak potvrzuje i Ministerstvo financí.
Otázka: Musíme při zrušení vyhlášky Ústavním soudem vracet zaplacený místní poplatek?