Ministerstvo financí zveřejnilo novou metodickou pomůcku, která je určena zejména pro správce poplatku územních samosprávných celků, poskytuje výklad k jednotlivým ustanovením zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2022. Jejím cílem je přehlednou a srozumitelnou formou vysvětlit jednotlivá ustanovení zákona a tomu odpovídá i její členění. Nejprve je vždy citováno příslušné ustanovení zákona, na které následně navazuje komentář.
V rozhodnutí z dubna 2022 se Nejvyšší správní soud zabýval zákonností odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl uložen za to, že žalobce převedl práva a povinnosti z dotační smlouvy na jiný subjekt. Jedná se o věc, na kterou by si příjemci měli dát vždy pozor a pokud takovou změnu plánují, měli by ji včas konzultovat s poskytovatelem.
Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.
Setkáváme se s tím, že i když je odvod za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stanoven podle uzavřené dotační smlouvy, může být v rozporu se zákonem. Zákonná úprava má přitom samozřejmě přednost, jak potvrzuje i Ministerstvo financí.
Otázka: Musíme při zrušení vyhlášky Ústavním soudem vracet zaplacený místní poplatek?