Odmítavé usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. III.ÚS 215/18, je dostupné zde. Komentář k celé kauze od Michala Hájka je dostupný zde.
Neziskové organizace často zpracovávají osobní údaje osob, které nejsou jejich členy, za účelem zasílání newletterů, pozvánek, nekomerčních sdělení. Chtějí tímto upozornit na činnost, kterou vykonávají, a dostat se tak do povědomí lidí, kteří by je případně finančně podpořili. Případně zpracovávají osobní údaje osob, kteří nejsou jejich členy, přímo za účelem zasílání žádostí o finanční nebo jinou pomoc. Jak postupovat, aby daný způsob zpraocvání osobních údajů byl v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (dále také “GDPR”)?
(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti). Ústavní soud na základě návrhu Nejvyššího správního soudu zrušil ustanovení zákona o služebním poměru, které zní: „Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů“. Návrh byl podán v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobkyně, která byla propuštěna ze služebního poměru ředitelem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z důvodu provozování podnikatelské činnosti (vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je žalobkyně členkou). Z hlediska posouzení ústavnosti napadeného ustanovení Ústavní soud zdůraznil klíčová ustanovení […]
Koncem srpna jsme vás informovali o tom, že Ústavní soud zprovozní od 1. 9. 2018 internetovou aplikaci NaSpis, která umožní advokátům vzdáleně přistupovat a seznamovat se s elektronickými dokumenty ve spisech Ústavního soudu. Nyní jsme aplikaci vyzkoušeli a níže v článku se dělíme o své dojmy.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 131/18 je dostupný zde.
V praxi se setkávám s tím, že mezi zástupci neziskového sektoru se šíří právní názor, že členy správní rady zapsaného ústavu nemohou být jeho zaměstnanci. Tento právní názor je zmíněn také například v poradně ČRDM takto: „Členové správní a dozorčí rady nemohou být zaměstnanci ústavu, protože to vylučuje zákon – § 418 odkazuje co do podrobností zákonné úpravy na ustanovení o nadacích a zde v § 363 (pro správní radu) a § 369 (pro dozorčí radu) se vylučuje, aby se členem těchto orgánů stal zaměstnanec ústavu.“ Osobně musím konstatovat, že s tímto názorem nesouhlasím a považuji jej za chybný. Předně je nutno poukázat na to, že § 418 občanského zákoníku uvádí, že „V ostatním […]
Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 – 31 vyslovil k otázce důkazního břemena při prokazování daňových podvodů. Ústřední roli v případu hrála společnost zabývající se obchodem s kovovým odpadem, která se rozhodla uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou předtím zaplatila v ceně odebíraného zboží.
David Zahumenský přednese 19. září 2018 v brněnském Impact Hubu příspěvek v rámci semináře „Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji“. Seminář pořádá Arnika – Centrum pro podporu občanů ve spolupráci s LLP Vision. V rámci semináře odpovíme na tyto otázky: Co jsou smlouvy o územním rozvoji? Jak se může obec s developery dohodnout? Co může chtít a co může nabídnout? Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání? Vystoupí: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D, právnička Arniky JUDr. Petr Svoboda, Ph.D, advokát, působí na Právnické […]
Článek shrnující nález Ústavního soudu najdete v rámci našeho blogu zde. Plný text nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18, je dostupný zde.
Bohužel ani v takové chvíli, jakou je úmrtí blízké osoby, se otázka financí nestává irelevantní, mnohdy právě naopak. Poslední z článků obsahujících rady pro pozůstalé se věnuje právě této neveselé, leč důležité problematice.