Příjemci dotací by neměli zbystřit až v okamžiku, kdy jim přijde výzva k vrácení dotace (o té jsme již psali zde), ale už v okamžiku, kdy je zahájena veřejnoprávní kontrola ohledně dotace. K tomu přitom může dojít ještě před čerpáním dotace, ale také až několik let po ukončení projektu. V tomto textu se budeme věnovat otázce, jak má poskytovatel dotace, resp. kontrolující osoba, postupovat, pokud jsou proti protokolu o kontrole podány tzv. blanketní námitky.
Od října roku 2022 platí nový metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Je v něm řada důležitých závěrů. My upozorníme na jeden z nich, který se týká vymezování zastavitelných ploch v územních plánech na zemědělském půdním fondu.
Krajský soud v Praze řešil zajímavou kauzu spojenou s územním plánem obce Tachlovice. Dotčená vlastnice nesouhlasila s omezením počtu podlaží a bytových jednotek ve dvojdomu, stanovením výměry pozemků pro rodinné domy, požadavkem na minimálně 2 odstavná stání na každou bytovou jednotku do 80 m2 a 3 odstavných stání pro bytové jednotky nad 80 m2 na vlastním pozemku, dále pak požadavkem na určitou výměru zastavěných a zpevněných ploch.
Krajský soud v Praze rozhodoval o územním plánu Pyšel, jehož část vymezovala plochu zemědělskou a plochu veřejného prostranství na dřívější ploše venkovské obytné. Jakým způsobem k tomu přistoupil, si řekneme v tomto článku.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval díky sporům z doby covidí zajímavou otázku, která má dopad i do řízení o územních plánech: „Je osoba zúčastněná na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s., nebo osoba, která se tohoto postavení domáhá, osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.“?
Krajský soud v Praze se v rozsudku z konce března 2023 zabýval pochybením finančního úřadu, který odmítl vyslechnout svědky navrhované účastníkem v odvolacím řízení. Věc se týkala daně z přidané hodnoty, závěry jsou ale použitelné také na řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s dotacemi z veřejných rozpočtů.
V únoru se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda se správce daně dopustil nezákonného jednání, když k projednání zprávy o daňové kontrole nenařídil ústní jednání, a jaké má toto jednání důsledky.
NSS v rozsudku ze dne 6. února 2019 zrekapituloval důležitost rozlišení definitivního snížení dotace a pozastavení platby dotace. Jednalo se o spor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Proč NSS potvrdil zrušení rozhodnutí MŠMT?
O legitimním očekávání příjemce dotace jsme už psali. V prosinci roku 2022 se otázkou legitimního očekávání ohledně obdržení dotace zabýval netradičně Nejvyšší soud. Věc se k němu dostala z toho důvodu, že žalobkyně u soudů uplatnila odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/98 Sb.
Nejvyšší správní soud se znovu vyjádřil k požadavku na jistou střídmost při vymezování dalších a dalších nových zastavitelných ploch v územních pánech. Obcím lze rozhodně jen doporučit, aby se tímto názorem řídily, neboť dnes a denně v naší praxi vidíme, jak se po několika letech noví zastupitelé snaží otočit kurz výstavby, ale jen horko těžko k tomu hledají vhodné instrumenty. Při úvahách o tom, kde všude bude možno v obci stavět zkrátka víc než kdy jindy platí, že méně znamená více, protože doplnit zastavitelné plochy je možné vždy, kdežto udělat z těch, co už byly k zastavění určené, plochy nezastavitelné, je velmi obtížné.