V poslední době bylo možno v médiích i vyjádřeních některých politiků zaznamenat kritiku státních zástupců kvůli tomu, že údajně ve vztahu ke komunálním politikům postupují nepřiměřeně represivně. Toto se stalo také tématem jednání ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, který si od Nejvyššího státního zastupitelství vyžádal vypracování analýzy. A tato analýza byla v druhé polovině července zpřístupněna i veřejnosti. Mapuje všechna trestní řízení vedená s obecními či krajskými politiky v letech 2013-2017. Faktem je, že občanskoprávní i trestněprávní odpovědnost komunálních politiků je stále větším tématem, kterému je zapotřebí věnovat adekvátní pozornost.
Ústavní soud se tento týden v rámci svého rozhodování opět zabýval zajímavou a pro praxi důležitou právní otázkou, a sice výkladem pojmu „osoba blízká“. Prostoru pro vyjádření k této problematice se mu tentokrát dostalo v řízení o ústavní stížnosti, jíž se stěžovatelka bránila proti pokutě, která jí byla uložena z důvodu odepření podání vysvětlení v rámci přípravného trestního řízení.
Nález Ústavního soudu ze dne 12. června 2018, sp. zn. I. ÚS 3765/17 je dostupný zde.
Je-li vyjasněna příčina smrti a dále, je-li dáno povědomí o tom, kdo je za tuto smrt pravděpodobně odpovědný, kterýmžto otázkám se věnují předcházející články z tohoto cyklu, je načase zamyslet se nad tím, jakým způsobem je možno domoci se náhrady újmy, která úmrtím pozůstalým vznikla.
V uplynutých letech a měsících, jsme opakovaně přinášeli informace ohledně ukládání pokut poskytovatelům homeopatických služeb, kteří nejsou lékaři, a o výsledcích jejich řízení před správními soudy. Tento příběh zdaleka nekončí, naopak si nyní našel cestu až před rozšířený senát Nejvyšší správního soudu.
Ať už se předcházející články z této série týkaly přístupu k informacím o úmrtí blízké osoby či jejich vyhodnocení, jejich společným cílem bylo seznámení se s okolnostmi provázejícími dané úmrtí a tím i s jeho příčinami. Jsou-li příčiny smrti známy a vyplývá-li z učiněných zjištění, že ta byla způsobena či spoluzpůsobena vinou jiné osoby, je na řadě určit, kdo je za ni konkrétně odpovědný, jak docílit potrestání či jiného sankcionování viníka a jaké kroky lze vůči němu uplatnit. Odpovědi na tyto a jim podobné otázky pak poskytuje tento text.
V předcházejících článcích jsme se převážně věnovali možnostem přístupu k informacím týkajících se úmrtí blízkého člověka (ať již z oficiální dokumentace či ze samotného těla zemřelého). Povede-li se tyto informace úspěšně shromáždit, je čas a jejich kvalifikované vyhodnocení.
Ústavní soud se nedávno v nálezu sp. zn. I. ÚS 3765/17 ze dne 12. 6. 2018 zabýval případem řidiče, který byl Obvodním soudem pro Prahu 2 uznán vinným za spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, za což mu byl vyměřen trest odnětí svobody v délce 6 měsíců s podmíněným odkladem na 12 měsíců. Tohoto trestného činu se měl dopustit tak, že jako řidič motorového vozidla se dostatečně nevěnoval řízení a srazil ženu, která právě přecházela vozovku. Proti odsuzujícímu rozsudku se bránil odvoláním a později také dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale marně.
Právě vyšlo nové číslo Zpravodaje Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, které obsahuje informace o judikátech ESLP za období prvního čtvrtletí 2018.
Nález Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 2996/17 je dostupný zde.