Územní plán před soudem

Jedna z věcí, která je pro obce noční můrou, je soudní spor o územní plán. Dochází k nim poměrně často, ale na většinu z nich je možné se připravit a obstát v nich. Jak? Základním předpokladem je samozřejěm kvalitně zpracovaný a odůvodněný územní plán, který sleduje legitimní cíle a vlastníky pozemků neomezuje nad přiměřenou míru. Jak dát takový územní plán dohromady si řekneme jindy, dnes se zaměříme na to, v jakých situacích se může územní plán před soud dostat.

Letní škola územního plánování Středočeského kraje

Právě sedím ve vlaku z Prahy. Vindobona jede už 3 hodiny a pomalu se blíží do brněnské části zvané Kénik (česky Královo Pole). Protože mám ještě chvilku, než vyskočím na Hlaváku, ráda bych poreferovala o Letní škole územního plánování Středočeského kraje, ze které se právě vracím. Jako lektorka jsem měla možnost přednášet starostkám, starostům a zastupitelům o územním rozvoji obcí: hlavně pak o územním plánování, etapizaci, stavebních uzávěrách, nebo o soudním přezkumu územních plánů a ochraně vlastnického práva.

Obce musí vést spis k územnímu plánu

Na Advokátním deníku se píše o jednom zajímavém sporu, kde jsme zastupali ažalobce. Šlo (a jde) o to, jestli musí samospráva vést spis k územnímu plánu a zda do něj mohou dotčené subjekty (občané, spolky, vlastníci) nahlížet. Na první otázku odpověď již máme, zodpovězení druhé je ještě ve hvězdách, resp. čekáme, co na to řekne Městský soud v Praze, ke kterému se kauza spisu k Metropolitnímu plánu vrací od Nejvyššího správního soudu.

Společné uplatní nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonná opatření v době pandemické pohotovosti

Nejvyšší správní soud konstatuje nezákonnost jednoho opatření za druhým. Protože dostáváme řadu dotazů, jestli je možné vůči státu nárokovat nějakou újmu za dopady takových opatření (zákaz pohybu a pobytu bez roušek či respirátorů, omezení škol a školek, omezení provozoven, apod.), rozhodli jsme se, že nabídneme zletilým fyzickým osobám společné uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 vůči ministerstvu zdravotnictví za dopady těchto opatření. Budeme požadovat omluvu, ale také finanční satisfakci.

S čím musí a s čím nemusí obec dát stavebníkovi souhlas

Stavebníci si často myslí, že jim obec musí doslova splnit každé přání, protože se jedná o veřejnoprávní korporaci. Očekávají proto, že si přes obecní pozemky mohou např. bez dalšího vést připojení ke kanalizaci nebo napojení na místní komunikaci nebo že jim snad musí udělit právo stavby na svém pozemku. To ale není pravda. Obecně platí, že obce v rámci svého soukromoprávního postavení nemusí žádný takový souhlas udělit. Podmínkou, kterou pro své jednání ale mají, je to, že nesmí nikoho záměrně diskriminovat a jednat svévolně a nehospodárně. Pro všechno musí mít jednoduše dobrý důvod.

Místní poplatek za zhodnocení pozemku: co se rozumí stavebním pozemkem?

Obce se stále potýkají s tím, že nemáme dostatečnou právní úpravu, která by usnadnila obcím uzavírat smlouvy se stavebníky o financování veřejné infrastruktury. Proto se snaží tento nedostatek překlenout například skrze obecně závazné vyhlášky zavádějící poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (dále jen „Poplatek“).

Finanční příspěvek na kanalizaci a vodovod

Většina obcí nacházejících se v okolí větších měst se potýká s nedostatečnou kapacitou kanalizace a vodovodu. Není proto divu, že zastupitelé začnou dříve či později uvažovat o tom, že by se stavebníci měli na financování infrastruktury podílet. Jak je tento problém řešen v české legislativě?