V praxi jsme se několikrát setkali se zajímavým problémem – obec má připravený návrh územního plánu nebo jeho změny pro veřejné projednání nebo už jde o opakované veřejné projednání a najednou se zjistí, že jsou v něm obsaženy prvky regulačního plánu, i když rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace (pokud se postupuje podle starého stavebního zákona) ani schválené zadání (postupuje-li se podle starého stavebního zákona nebo podle nového stavebního zákona) neříká, že by měl být pořízen územní plán s prvky regulačního plánu. Obec se v takové situaci dostává do potíží, které nejdou vyřešit žádným jednoduchým postupem.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo nové metodické sdělení ke kontrole ve věcech územního plánování. Najdete jej zde.
V posledních dnech jsme se setkali s návrhy několika územních plánů s prvky regulačního plánu, ve kterých se vyskytovaly chyby. Je nám jasné, že jde o poměrně složitou problematiku, a tak jsme se rozhodli sepsat pár řádků o tomto typu územně plánovací dokumentace, přičemž se zaměříme na obsah textové a grafické části. Doufáme, že budou k užitku obcím, projektantům, pořizovatelům nebo i dotčeným vlastníkům.
Krajský soud v Praze zrušil část územního plánu další středočeské obce, která se rozhodla nově vymezit zastavitelnou plochu o přibližné výměře 4,98 ha s funkčním využitím smíšené obytné – venkovské (SV) ve 3. zóně Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Už z tohoto stručného popisu je zřejmé, že se rozhodnutí soudu není co divit, neboť navrhovatel namítal řadu závažných pochybení jako je nedostatečné posouzení vlivu na životní prostředí a dopadů na CHKO nebo to, že se obec opírala o „prošlé“ dělení pozemku a o umístění inženýrských sítí a pozemních komunikací, neaktuální urbanistickou studii.
Jak asi víte, Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ve věci tzv. klimatické žaloby, přičemž dal jasně najevo, že hlavním problémem byl špatně formulovaný petit, tedy to, čeho se žalobci domáhali. Protože soudci dali současně celkem jasně najevo, že správně sepsané klimatické žalobě by se zase až tak moc nebránili, naopak by jim byla po chuti, stojí jistě za úvahu, co do budoucna udělat lépe a jinak. Jsme přesvědčeni, že cestu nabízí územní plánování a rádi bychom v naší advokátní kanceláři takovou zásahovou žalobu dali dohromady.
Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vodního zákona, která se mj. týká výstavby tzv. citlivých objektů v záplavových územích. Změny by měly zajímat všechny obce, kterými prochází vodní toky zanesené do map povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňových rizik.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti hlavního města, které nesouhlasilo se zrušením jedné změny územního plánu, která v Troji vymezila nové zastavitelné plochy, i když jich tam už spousta byla. Městský soud v Praze změnu na návrh spolku zrušil a Praha se obrátila k NSS, kde také neuspěla. Soudci se vyjádřili k několika oblastem.
Když se obec v územním plánu pokusí omezit kupř. možnost oplocování pozemků, nebo některou parcelu předurčí pro využití jako zeleň, hned přispěchají vlastníci s jejich advokáta a začnou tvrdit, že takovou regulací dochází ke vzniku veřejného prostranství, s čímž oni rozhodně a v žádném případě nesouhlasí, protože jde v podstatě o vyvlastnění. NSS už toho má asi dost, tak se k tomu v dnešním rozsudku vyjádřil. Ne že by tím zabránil podobným návrhům na zrušení územně plánovací dokumentace, ale jeho závěry mohou obce aspoň dát rovnou do odůvodnění územních plánů a vlastníky trochu usměrnit.
Nejvyšší správní soud se zabýval netradičním problémem souvisejícím s územními plány – otázkou, zda je potřeba rozhodnout v přezkumném řízení opatření obecné povahy do 15 měsíců od okamžiku, kdy toto OOP nabylo účinnosti.
Než nabyl účinnosti nový stavební zákon, používaly se jako právní základ pro jednání s investory tzv. zásady či metodiky. Řada obcí a měst tak disponuje přebujelým textem plným nadbytečných klauzulí, který po nabytí účinnosti nového stavebního zákona přináší více potíží než užitku. Zásady totiž nejsou schopny zachytit variabilitu situací, které vytváří „stavební život“, vytváří překážky pro jednání a stejně nejsou schopny nahradit dobře sepsanou smlouvu.