V praxi bohužel dochází k situacím, kdy stavební úřad s vlastníkem nemovitosti nejedná jako s účastníkem řízení a tak mu neumožní se běžícího územního řízení ohledně nemovitosti v sousedství účastnit a uplatnit své námitky. Pokud účastník není vyrozuměn o zahájení řízení ani o vydaném rozhodnutí, mnohdy se s rozhodnutím seznámí až následně, třeba na základě odpovědi na žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nejvyšší správní soud rozhodoval na konci listopadu o územním plánu Janova nad Nisou, který napadal vlastník pozemků zklamaný mj. z toho, že mu nebylo umožněno stavět ve třetí zóně ochrany CHKO Jizerské hory. Díky tomu se mohl Krajský soud v Ústí nad Labem a poté NSS vyjádřit k závaznosti stanovisek dotčeného orgánu.
Našeho klienta (obec ve Středočeském kraji) jsme zastupovali při podání odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby bytového domu, několika rodinných domů a související veřejné infrastruktury. Kromě konkrétních výtek týkajících se záměru (zejm. nedostatečný počet parkovacích míst) se naše argumentace zaměřila na jedno z poměrně častých pochybení stavebních úřadů, kterým jsou účastníci zkráceni na svých právech. O co šlo?
V době psaní tohoto článku bylo v evidenci dětských skupin, kterou vede ministerstvo práce a sociálních věcí, zapsáno asi 1500 subjektů s celkovou kapacitou, která se blíží číslu 20 tisíc míst. Jak založit dětskou skupinu a jak získat oprávnění k jejímu provozování?
V městě Kladně se spolu s podzimními volbami mělo konat referendum o této otázce: „Souhlasíte s tím, aby Statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“. Zastupitelé jej ale nevyhlásili, a tak přišel ke slovu soud. Ten referendum vyhlásil v termínu prezidentských voleb, což zaručuje větší účast oprávněných voličů.
Zajímavou kauzu vzhledem k dnešní chaotické době řešil na sklonku listopadu Nejvyšší správní soud. Územní plán města Orlová stanovil tuto regulaci: „Ve stabilizovaných plochách bydlení hromadného – v bytových domech BH, které jsou zásobovány teplem ze soustavy CZT, se nepřipouští výstavba ani zřizování nových nezávislých teplárenských zdrojů. Nezávislým teplárenským zdrojem je myšleno ucelené zařízení (např. kotelna, teplárna, kogenerační zařízení, výměník tepla, tepelné čerpadlo, sluneční kolektor), ve kterém se získává teplo pro tepelnou soustavu.“
Otázka: Jaké jsou podmínky pro vymezení zastavitelných ploch změnou územního plánu?
Otázka: Jsou stanoviska dotčených orgánů vydaná během procesu územního plánování pro návrh územního plánu závazná?
Otázka: Co by měla obsahovat smlouva se zpracovatelem (projektantem) územního plánu?
Otázka: Co dělat, když pořizovatel nepracuje dost rychle a v procesu územního plánování jsou prodlevy?