V 18. Povídání se věnujeme rozsudku Nejvyššího správního soudu z 11. června 2026, čj. 10 As 182/2025 – 57. NSS zde “postavil na hlavu” dosavadní výklad přechodného ustanovení, které je obsaženo v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona.
Stávající stavební zákon rozhodně není žádná legislativní perla a jeho novela to všechno ještě zhorší. Důkazem toho, že jde o nekvalitní normu je i nový rozsudek NSS, který říká, že se opakované veřejné projednání má provádět podle nového stavebního zákona, i když první veřejné projednání proběhlo podle starého stavebního zákona.
Projednávaná novela stavebního zákona obsahuje jeden skvost za druhým, až jeden pochybuje, jestli se vůbec na tvorbě textu mohl podílet někdo, kdo viděl stavební zákon aspoň z rychlíku. Většinou se zdá, že ne.
Jedna obec vydala nový územní plán, ve kterém z dříve zastavitelných pozemků, kde bylo možné realizovat nízkopodlažní stavby pro bydlení, udělala nezastavěné území. U soudu neuspěla, protože neopakovala veřejné projednání, i když podstatně změnila regulaci pozemků.
Nový Územní plán hl. m. Prahy, známý jako Metropolitní plán (dále jen „MP“) předurčí podobu výstavby v Praze na desítky let. Proto je třeba prověřit, co se má stavět v sousedství nebo co se stane právě s Vaším pozemkem. MP už prošel společným jednáním a prvním veřejným projednáním. Nyní probíhá opakované veřejné projednání. Právě během něj mohou vlastníci nemovitostí nebo spolky a občané uplatňovat námitky a připomínky. Jak ale na to?
Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.
Nový stavební zákon skrývá spoustu „úžasných“ pokladů a překvapení, která na pořizovatele a obce vykouknou v tu nejméně vhodnou dobu. Jedním z nich je přechodné ustanovení § 323 odst. 8.
Často se stává, že je třeba po veřejném projednání návrh územně plánovací dokumentace ještě upravit. Pokud by šlo o tzv. podstatnou úpravu územního plánu, je třeba uspořádat opakované společné jednání a veřejné projednání.
Otázka: Pokud jako podklad pro změnu územního plánu je vypracovaná územní studie a bude se jednat o pořízení ÚP s regulačními prvky – jakým způsobem během samotného pořizovacího procesu změny územního plánu se tato územní studie do procesu promítne? Bude se v nějaké fázi zasílat dotčeným orgánům?
Otázka: Podle jakého paragrafu dle nového stavebního zákona se žádá o závěrečné stanovisko nadřízený orgán po proběhlém veřejném projednání? A vydává se vůbec?