Velká novela stavebního zákona v § 103 odst. 1 definuje podstatnou úpravu, nově k tomu ale přidává výčet toho, co podstatnou úpravou návrhu územně plánovací dokumentace není. Ve 30. Povídání vysvětlujeme, proč je takový výčet podle nás matoucí a zavádějící. Rozhodující totiž je nadále pouze to, jestli úprava návrhu zasahuje do práv vlastníků či veřejných zájmů nebo ne. Přitom některé z úprav, které jsou ve výčtu obsaženy (kupř. zpřesnění návrhu ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci) už soudy za zasahující do práv uznaly.
Nejvyšší správní soud se detailněji zabýval tím, jak by mohla obec prokázat, že skutečně řádně zveřejnila veřejnou vyhlášku oznamující veřejné projednání návrhu ÚPD na úřední desce.
Před pár dny doručil Krajský soud v Brně naší advokátní kanceláři zbrusu nový rozsudek, který se týká problematického konání opakovaného veřejného projednání podle starého stavebního zákona, i když by správně mělo podle NSS proběhnout už podle nového stavebního zákona. Názor soudu se dá shrnout stručně: je to nezákonnost, která ale zpravidla nezasahuje do práv vlastníků, takže se vlastně nic moc neděje.
Dnes jsme vyhráli spor o územní plán před Krajským soudem v Brně. Soud se vyjádřil k problematickému rozsudku NSS z června 2026, který ve stručnosti říká, že opakované veřejné projednání územního plánu konané po 1. 7. 2024 znamená nutnost dokončit proces podle nového stavebního zákona. Naštěstí to vypadá, že se nic nejí tak horké, jak se to uvaří, a že to platí i pro judikaturu.
V 18. Povídání se věnujeme rozsudku Nejvyššího správního soudu z 11. června 2026, čj. 10 As 182/2025 – 57. NSS zde “postavil na hlavu” dosavadní výklad přechodného ustanovení, které je obsaženo v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona.
Stávající stavební zákon rozhodně není žádná legislativní perla a jeho novela to všechno ještě zhorší. Důkazem toho, že jde o nekvalitní normu je i nový rozsudek NSS, který říká, že se opakované veřejné projednání má provádět podle nového stavebního zákona, i když první veřejné projednání proběhlo podle starého stavebního zákona.
Projednávaná novela stavebního zákona obsahuje jeden skvost za druhým, až jeden pochybuje, jestli se vůbec na tvorbě textu mohl podílet někdo, kdo viděl stavební zákon aspoň z rychlíku. Většinou se zdá, že ne.
Jedna obec vydala nový územní plán, ve kterém z dříve zastavitelných pozemků, kde bylo možné realizovat nízkopodlažní stavby pro bydlení, udělala nezastavěné území. U soudu neuspěla, protože neopakovala veřejné projednání, i když podstatně změnila regulaci pozemků.
Nový Územní plán hl. m. Prahy, známý jako Metropolitní plán (dále jen „MP“) předurčí podobu výstavby v Praze na desítky let. Proto je třeba prověřit, co se má stavět v sousedství nebo co se stane právě s Vaším pozemkem. MP už prošel společným jednáním a prvním veřejným projednáním. Nyní probíhá opakované veřejné projednání. Právě během něj mohou vlastníci nemovitostí nebo spolky a občané uplatňovat námitky a připomínky. Jak ale na to?
Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.