Povídání č. 30: Kdy nebude potřeba opakovat veřejné projednání?

Velká novela stavebního zákona v § 103 odst. 1 definuje podstatnou úpravu, nově k tomu ale přidává výčet toho, co podstatnou úpravou návrhu územně plánovací dokumentace není. Ve 30. Povídání vysvětlujeme, proč je takový výčet podle nás matoucí a zavádějící. Rozhodující totiž je nadále pouze to, jestli úprava návrhu zasahuje do práv vlastníků či veřejných zájmů nebo ne. Přitom některé z úprav, které jsou ve výčtu obsaženy (kupř. zpřesnění návrhu ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci) už soudy za zasahující do práv uznaly.

Podstatná úprava podle novely stavebního zákona

Je běžné, že po veřejném projednání územně plánovací dokumentace může dojít k jejím změnám, mnohdy poměrně velkým. Tyto nové změny zpravidla také zasahují do veřejných zájmů nebo práv vlastníků, i těch sousedních. Proto je logické, že musí být projednány na opakovaném veřejném projednání, aby se dotčené subjekty mohly vyjádřit. Tak to aspoň platilo doteď.

NSS: přeřazení plochy z PU do DS není podstatná úprava

Když se po veřejném projednání mění návrh územního plánu, může vyvstat otázka, jestli jsou úpravy podstatné nebo ne a jestli je tedy třeba konat opakované veřejné projednání. Soud nyní řekl, že o podstatnou úpravu nejde v situaci, kdy se plocha veřejného prostranství, jejíž součástí je pozemní komunikace mění na plochu dopravy silniční.

Babišova novela stavebního zákona: nepodstatná úprava návrhu územního plánu

Je jasné, že developerům leží na srdci, aby změny územních plánů pěkně odsýpaly. Proto je třeba udělat přítrž trapným požadavkům soudů na to, aby se vlastníci mohli vyjadřovat k regulativům, které mají ovlivnit budoucí využití území. Žábou na prameni je evidentně i opakované projednávání návrhu územně plánovací dokumentace, pokud dojde po veřejném projednání k nějaké výraznější změně. Novela stavebního zákona proto označuje valnou většinu změn za nepodstatnou úpravu. A je to.

Soud k podstatné úpravě územního plánu a k pěstování žampionů či hmyzu

Krajský soud v Brně se vyjadřoval k tomu, co to je a není podstatná úprava územního plánu. Jeden pozemek byl zařazen do ploch veřejných prostranství PU, vlastník s tím nesouhlasil a po veřejném projednání došlo k této změně: část pozemku byla ponechána v plochách veřejných prostranství (PU) a část byla zařazena do ploch dopravní infrastruktury (DS). Krajský soud dospěl k závěru, že nešlo o podstatnou úpravu. Z jakých důvodů?