Pronájem bytu přes třetí osobu nemůže snížit ochranu nájemníka

V posledních letech se velmi rozrůstá podnikatelská činnost spočívající v tom, že společnosti založené za účelem realitní činnosti získávají do nájmu byty a ty dále dávají do podnájmu lidem, kteří v bytech skutečně bydlí. Na tomto postupu by nebylo nic špatného, kdyby tak nedocházelo zároveň k obcházení zákonných ustanovení na ochranu nájemce. V tomto článku předkládám výklad, podle kterého není možné účelově obejít ochranu nájemníka tím, že je byt pronajat třetí osobě a teprve ta jej dává do podnájmu.

Právní rádce pro pozůstalé: Prohlídka těla zemřelého a pitva

V předcházející dvojici článků jsme obecně hovořili o možnostech přístupu k informacím týkajících se úmrtí blízkého člověka. Jedná li se o zjištění neznámé příčiny úmrtí či na tuto příčinu navazující určení osoby za toto úmrtí odpovědné, představuje často nenahraditelný zdroj informací samotné tělo zemřelého, a tedy výstupy z jeho posmrtného zkoumání. Tento článek se tedy věnuje problematice prohlídky těla zemřelého a pitev a dále přístupu k informacím při těchto úkonech zjištěných.

Kdy se může společenství vlastníků jednotek (SVJ) účastnit v řízeních podle stavebního zákona?

Od 1. 1. 2018 se již ekologické spolky nemohou účastnit územních a stavebních řízení podle stavebního zákona. Možnost účastnit se v těchto řízeních zůstala přirozeně zachována samotným vlastníkům dotčených nemovitostí, ti ale ne vždy chtějí osobně svá práva vykonávat. V tomto článku se věnuji otázce, zda funkci spolků, které mnohdy sdružovaly právě aktivní vlastníky nemovitostí dotčených plánovanou výstavbou, nemůže alespoň z části nahradit společenství vlastníků jednotek jako zvláštní právnická osoba.

První časté dotazy spolků na problematiku GDPR

Ochrana osobních údajů na základě GDPR přináší také neziskovým organizacím řadu otázek. Dne 22. 6. 2018 na četné dotazy spolků zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů tyto časté dotazy, které zde také publikujeme. Pokud máte zájem o pomoc s řešením GDPR, můžete se obrátit také na nás.

Nemocnice nemohou před soudem těžit výhody z porušení povinnosti vést zdravotnickou dokumentaci

Ústavní soud před nedávnem opět řešil jednu z otázek, majících významný dopad do oblasti zdravotnického práva. Tentokrát se jednalo o významnou procesní otázku spojenou s dokazováním – přenesení tzv. důkazního břemene (tedy povinnosti prokázat učiněná tvrzení), a to v případě, kdy jediným zdrojem informací potřebných pro prokázání skutkového stavu je zdravotnická dokumentace vedená nemocnicí či jiným poskytovatelem zdravotních služeb, která ovšem nebyla vytvořena nebo byla posléze ztracena či zničena a není ji tedy možno v řízení coby důkaz provést.

Právní rádce pro pozůstalé: Na jaké informace mám nárok? 2/2

V předcházejícím článku byla představena jedna z možností přístupu k informacím o okolnostech úmrtí blízké osoby – zdravotnická dokumentace. Přestože se jedná o nejpodstatnější zdroj informací spojených se zdravotním stavem člověka, zdaleka není zdrojem jediným, a tedy jedinou cestu, jíž se dá dojít k vědomosti o příčině úmrtí a eventuálním viníkovi. O dalších variantách hovoříme níže.