Nejvyšší správní soud řešil otázka možnosti zahrnutí hraničního pozemku do zastavěného území nového územního plánu obce na základě splnění požadavku obklopení dalšími pozemky zastavěného území dle § 58 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“). V souvislosti s tím se NSS věnoval otázce, zda lze pro splnění této podmínky zohledňovat pozemky nacházející se ve dvou odlišných obcích.
Krajský soud v Ostravě rozhodoval o změně Územního plánu Ostravy, která změnila funkční využití pozemků z těžkého a lehkého průmyslu, skladování a administrativy na plochy smíšené výrobní, nerušící výroba, služby a občanské vybavení a ještě jejich využití podmínila pořízením územní studie. OOP v přezkumu neobstálo, i když návrh podával pasivní vlastník. Změna totiž nebyla vůbec odůvodněná.
Nejvyšší správní soud řešil zase územní plán Brna. Ačkoliv se Brno bránilo tím, že přece nemuselo reagovat na námitky nějak konkrétně, NSS si to nemyslel a potvrdil, že i na velká města se vztahují stejná pravidla jako na malé obce.
Na webu Ústavu územního rozvoje se může každý podívat na to, jak vláda naložila s jeho připomínkou ke Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Moc se ale netěšte, je to ubohé počtení. Ačkoliv byly některé připomínky sepsány velmi dobře a odborně, jsou odbyty jen několika obecnými frázemi.
Ve 23. Povídání se věnujeme zejm. tomu, jak zahájit pořizování změny územního plánu. Stavební zákon rozlišuje podnět ze strany obce a podnět ze strany vlastníka. Vlastník pak může podat buď kvalifikovaný podnět, který obsahuje návrh zadání a stanoviska krajského úřadu, nebo podnět nekvalifikovaný (kvalifikovaný podnět si může připravit také obec). Upozorňujeme také na situace, kdy by vlastník mohl podat zásahovou žalobu na nečinnost proti obci či pořizovateli.
Máme radost, že se nám podařilo dosáhnout rozsudku, který upřesňuje, za jakých okolností je možné v nezastavěném území realizovat solární a větrné elektrárny. Soud se přitom ztotožnil s naší argumentací a za nesprávnou označil metodiku MMR.
Švédští vědci z univerzity v Uppsale vytvořili novou aplikaci pro měření hluku z větrných elektráren. Zatím je dostupná jen pro telefony Apple, ale brzy má být vytvořena i verze pro Android. O novém způsobu měření hluku se dozvíte více na webu SoundSim360.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou kauzou – vymezení koridoru pro VRT v zásadách územního rozvoje. NSS poměrně překvapivě rozsudek krajského soudu zrušil.
Dnes jsme vyhráli spor o územní plán před Krajským soudem v Brně. Soud se vyjádřil k problematickému rozsudku NSS z června 2026, který ve stručnosti říká, že opakované veřejné projednání územního plánu konané po 1. 7. 2024 znamená nutnost dokončit proces podle nového stavebního zákona. Naštěstí to vypadá, že se nic nejí tak horké, jak se to uvaří, a že to platí i pro judikaturu.
Obce se často snaží zabránit nežádoucímu zahušťování výstavby tím, že stanovují pravidla pro minimální velikost stavebních pozemků pro rodinný dům. Stejně tak postupovala jedna obec u Brna, která zaznamenává enormní tlak na výstavbu. Tato samospráva byla navíc dost „hodná“, řekla totiž, že jí stačí velikost pozemku pouhých 600 m2 pro jeden RD. Vlastníci se přesto bránili u soudu, ale neuspěli.