Zajímavé rozhodnutí se před časem zrodilo u Krajského soudu v Brně v případu muže, který žaloval Psychiatrickou nemocnici v Brně (dále jen „léčebna“), v jejímž zdravotnickém zařízení byl opakovaně protiprávně nedobrovolně hospitalizován. Krajský soud v Brně přistoupil ke zvýšení původně přiznané náhrady zejména proto, že léčebna nedbala předchozích rozhodnutí soudů prvního stupně a k nedobrovolné hospitalizaci ze stejných důvodů nadále přistupovala.
Mnoho samospráv řeší, jak správně sepsat zásady rozvoje jako pravidla pro jednání s investory a hledají inspiraci v těch městech a obcích, kde už se stavebníky o financování infrastruktury vyjednávají. Jedním z příkladů dobré praxe je i městská část Praha 7. Ve spolupráci s právničkou Investora Zahumny, Vendulou Zahumenskou, vznikl zajímavý článek.
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 28. března 2019, sp. zn. II. ÚS 2020/18, zabýval otázkou účinné účasti osob s duševním postižením v soudním řízení. Osoby se zdravotním postižením mají právo na to, aby se mohly reálně účastnit řízení a uplatňovat v něm svá práva rovnoprávně s ostatními, což někdy může vyžadovat, aby v jejich prospěch byla přijata určitá procesní opatření. Pokud se tedy soudního řízení účastní osoba se zdravotním postižením (a zvláště duševním postižením), které jí může ztěžovat či dokonce znemožňovat účast na řízení, a tato osoba není zastoupena právním zástupcem ani opatrovníkem, je třeba vždy zkoumat, zda je schopna sama se řízení účinně účastnit a uplatňovat […]
Stěžovatel je otcem nezletilého syna (nar. v roce 2009), kterého má ve své péči. Bylo mu předběžným opatřením uloženo, aby umožnil prarodičům styk s nezletilým v každém sudém kalendářním týdnu vždy v sobotu od 9 hodin do neděle 16 hodin. Usneseními Okresního soudu v Lounech byly stěžovateli uloženy dvě pokuty v celkové výši 24 000 Kč (10 000 a 14 000 Kč) za nerealizování styků nezletilého s prarodiči. Tyto byly odvolacím soudem sníženy na 7 000 Kč (6 000 Kč a 1 000 Kč). Ústavní soud napadená usnesení zrušil. Konstatoval, že tuto pokutu nelze vnímat primárně jako sankci za porušení práva, ale jako prostředek donucení povinného, aby respektoval právní poměry […]
Ze Štrasburku k nám na aprílové pondělí 1. 4. 2019 doputovala zpráva o volbě nového předsedy Evropského soudu pro lidská práva. Stal se jím Linos-Alexandre Sicilianos. Současného předsedu, kterým je Ital Guido Raimondi, nahradí Sicilianos 5. května.
Jedním ze základních problémů, se kterým se obce při řešení problému s nedostačující infrastrukturou potýkají, je odmítavý postoj developerů. Pokud je totiž obec ve své vyjednávací pozici příliš vágní a nedává předem jasně najevo, co od svého rozvoje očekává, nemají investoři motivaci k vyjednávání. Jednoduše podají žádost o vydání územního rozhodnutí a počítají dopředu s tím, že obec jako účastník nebo dokonce vlastník infrastruktury zůstane nečinná, nebo bude jednat neefektivně. Tomu předchází dobře zpracované zásady rozvoje, někdy nazývané zásady pro vyjednávání s investory. Velmi přehledný manuál pro radní a zastupitele k tématu zásad pro jednání s investory připravil Investor Zahumny.
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) zamítlo návrh skupiny 18 senátorů na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Dle Ústavního soudu je „…legitimním cílem zákona umožnit zaměstnancům v pracovním poměru si tyto svátky v klidu připomenout a oslavit. Stejně tak je legitimní připomenout i všem ostatním, že je vhodné se v některé dny vyhnout nákupnímu shonu a věnovat se jiným činnostem s více duchovním zaměřením, ať již v kruhu rodinném, nebo ve společnosti těch, kteří sdílejí stejné hodnoty.“ „Ústavní soud se dále zabýval vhodností zákona k dosažení zamýšleného účinku. Po tisíciletí platí v našem civilizovaném okruhu zásada, že je nezbytné, aby lidé nepracovali […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, zabýval otázkou, zda je doznání odsouzeného k trestnému činu nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Soud dospěl k závěru, že nikoliv: „Účelem trestního řízení, včetně řízení vykonávacího, není získat doznání obviněného, resp. odsouzeného. Prokázat „polepšení se“ ve smyslu § 88 odst. 1 trestního zákoníku je možno i bez toho, aby se odsouzený výslovně doznal, vyplývá-li z jiných důkazů či okolností, že v dostatečné míře nabyl kritický náhled na svou trestnou činnost.“ Nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, je dostupný zde.
Ve spolupráci se serverem Investor Zahumny jsme připravili praktický manuál pro zástupce samosprávy i úředníky městských úřadů. Využijí ho v obcích, kde mají problémy s novou výstavbou; nestačí kapacita čističky odpadních vod; je potřeba rozšířit kanalizaci; chybí nové osvětlení a chodníky; nejsou dostatečná místa ve školce a ve škole; investor chce rozšířit průmyslový areál nebo komerční zónu Manuál „Jak na developerskou výstavbu“ je ke stažení zde.
Plénum Ústavního soudu se zabývalo přechodným ustanovením zákona č. 196/2012 Sb., týkajícího se billboardů u dálnic a silnic I. třídy. Ústavní soud dospěl k závěru, že dané ustanovení není protiústavní. Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, která podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým a technickým změnám, jež mohou vyžadovat i reflexi v nárocích kladených na bezpečnost silničního provozu a na okolnosti s ním spojené. Cílem předmětných ustanovení je ochrana obecného, v širším slova smyslu chápaného veřejného zájmu, který je znakem každé právní regulace. V daném případě veřejný zájem, resp. účel právní regulace, představuje zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrana života a zdraví jeho účastníků. Aby […]