Ústavní soud se v rozhodnutí ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 2023/18, zabýval otázkou, zda nemožnost podání odvolání v kárném řízení je v souladu s ústavním pořádkem. Stěžovatelka namítala porušení svého práva na spravedlivý proces ve skutečnosti, že proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné. Touto problematikou se zabýval Ústavní soud i v nálezu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 33/09 , a dospěl k závěru, že kárné řízení se soudci obecných soudů není řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 a čl. 7 odst. 2 Úmluvy, neboť jde z hlediska systematiky právního řádu o řízení nikoliv trestní, na čemž nemůže nic změnit ani […]
Právní úprava související s umělým oplodňováním vychází z morálních, kulturních, náboženských a etických hodnot dané společnosti. Podle Ústavního soudu je tak především na zákonodárci, aby stanovil podmínky a pravidla pro vznik života jiným než tradičním způsobem. Ústavní soud považuje v souvislosti s projednávaným případem za podstatnou především okolnost zmíněnou i Nejvyšším soudem, a to že v tomto případu „nelze vyloučit pochybnosti stran skutečné vůle zesnulého manžela žalobkyně stát se otcem i po své smrti. Informovaný souhlas s kryokonzervací spermií totiž obsahoval výslovné ustanovení o zničení tohoto biologického materiálu v případě jeho úmrtí. Uvedené též znamená, že kryokonzervované spermie muže tvořícího neplodný pár, nelze po smrti použít k léčbě tohoto páru, […]
Iuridicum Remedium, z. s. vypracovala v rámci projektu „Právní podpora pro hlavní výzvy v bydlení v roce 2018- GDPR, bydlení v platformách a nájmy“ příručku pro SVJ a bytová družstva zaměřenou na implementaci obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti společnosti LIDO TAXI RADIO, spol. s r. o. a zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým soud změnil usnesení krajského soudu tak, že se stěžovatelčin návrh na nařízení předběžného opatření společnosti UBER zdržet se provozování a zprostředkování taxislužby na území statutárního města Brna zamítá. Vrchní soud v Olomouci tak bude muset znovu rozhodnout o odvolání proti předběžnému opatření, kterým bylo společnosti Uber uloženo zdržet se provozování taxislužby v Brně. Nález Ústavního soudu ze dne 5. listopadu 2018, sp. zn. III. ÚS 4072/17 je dostupný zde.
Vlastník kliniky uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela počítat také s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely. Výkon vlastnického práva v podobě užívání kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum. […]
Ministerstvo vnitra připravilo publikaci pro nové zastupitele obcí „Jsem zastupitel/ka“. Příručka nabízí především novým zastupitelům praktickou pomůcku pro základní zorientování se v problematice výkonu funkce zastupitele obce a fungování správy obce.
V situaci názorového sporu mezi rodiči ohledně očkování dítěte není obecně vyloučeno, aby jeden z rodičů úspěšně uplatnil výhradu svědomí, avšak v takovém případě bude nutno vážit svobodu svědomí rodiče oponujícího očkování jak s veřejným zájmem na ochraně zdraví, tak s totožnou svobodou svědomí druhého rodiče, neboť právo na péči o dítě a jeho výchovu náleží oběma rodičům. Oprávněná výhrada svědomí vůči jakékoli zákonné povinnosti navíc může být uplatněna jen v mimořádných případech a mimo jiné musí být opřena o dostatečně naléhavé důvody. Nález Ústavního soudu ze dne 8. října 2018, sp. zn. II. ÚS 725/18, je dostupný zde.
Celý případ začal, když se rodiče jedenáctileté dívky, kterou měli ve střídavé péči, neshodli na tom, jestli by jejich dcera měla být naočkována nebo nikoliv. Vzhledem k tomuto názorovému nesouladu mezi nimi, podal otec nezletilé dne 4. 1. 2017 okresnímu soudu návrh, aby soud nahradil rozhodnutím nesouhlasné stanovisko matky (stěžovatelky). Ta očkování bránila z důvodů svého svědomí, světonázoru a smýšlení, přičemž se bála o zdraví své dcery a svá tvrzení opírala o informace o nežádoucích účincích vakcín. Zároveň poukazovala i na postoj nezletilé, která si očkována být nepřála a očkování odmítala. Samotná nezletilá se však řízení v celé jeho délce osobně neúčastnila, byla namísto toho zastoupena kolizním opatrovníkem z řad OSPOD. Okresní soud nakonec […]
Nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Má tedy právo být důležitým aktérem řízení, nikoli jen objektem ochrany či pasivním pozorovatelem rozhodování o své záležitosti. Právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej týká, zaručené čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, se neomezuje na pouhé zjištění názoru dítěte na projednávanou záležitost, dítě nemůže být vnímáno jen jako zdroj informací. Naopak zahrnuje další komunikaci s dítětem a informování jej o řízení, včetně toho, jak nakonec bylo rozhodnuto v jeho záležitosti a jak byl zohledněn jeho názor, pokud jej dítě vyjádřilo. Za dodržení tohoto práva přitom odpovídá soud. Pokud je dítě způsobilé k tomu, aby v řízení […]