KS: jak odůvodnit etapizaci v územním plánu

Krajský soud v Praze dal obcím docela zajímavý návod, jak správně odůvodnit etapizaci v územním plánu a hlavně jak rozlišit mezi pozemky, které do pozdější etapy zařazeny jsou a které ne. Ve zkratce soudu stačilo, že obec na požadavek přeřazení pozemku do 1. etapy sdělila, že by tím došlo k narušení urbanistické koncepce a ochrany ZPF, že taková změna jen u jednoho pozemku v ploše Z14 by byla nelogická a konečně že etapizace chrání území obce před živelným zastavěním a zajišťuje čas pro přípravu odpovídající veřejné infrastruktury.

Od 1. 7. 2025 je povinné používat pro zveřejňování Národní geoportál územního plánování

Senát 11. června 2025 projednával novelu energetického zákona. Tento zákon měl ještě o rok odsunout povinnost bezpodmínečně používat Národní geoportál územního plánování pro zveřejňování. Jenže plány jaksi nevyšly a Senát novelu vrátil Poslanecké sněmovně. Znamená to, že od 1. 7. 2025 plně nabíhají povinnosti podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon spojené se zveřejňováním v Národním geoportálu územního plánování.

NSS: nutná komunikační potřeba a pozemní komunikace

Aby mohla být veřejně přístupná účelová komunikace vymezena na pozemku „soukromého“ vlastníka, je mj. třeba, aby pro její existenci byla dána tzv. nutná komunikační potřeba. To znamená, že je dané cesty v místě skutečně zapotřebí a neexistuje žádná jiná přijatelná alternativa. NSS se zabýval tím, jak najisto zjistit, zda ona komunikační potřeba skutečně existuje.

Musí se návrh vypořádání připomínek ke stavební uzávěře posílat dotčeným orgánům?

Nový stavební zákon přinesl do praxe spoustu zmatku. Obce i pořizovatelé mají mnoho otázek, na které jen složitě hledají alespoň nějakou kloudnou odpověď. Jedním z dotazů je, jak správně naložit s návrhem vyhodnocení připomínek, které pořizovatel obdržel k návrhu územního opatření o stavební uzávěře. Je zapotřebí poslat návrh vyhodnocení dotčeným orgánům, aby mohly ještě jednou uplatnit stanovisko, jako u pořizování územně plánovací dokumentace nebo ne?

Může být plánovací smlouva absolutně neplatná?

Plánovací smlouvy musí podle § 132 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon schvalovat zastupitelstvo. Co když ji ale schválí pouze rada? Je taková smlouva absolutně neplatná nebo nezákonná?

Je možné měnit schválené zadání územního plánu?

V praxi se někdy setkáváme s tím, že by obce rády změnily již schválené zadání územně plánovací dokumentace, ať už proto, že samy na něco zapomněly, nebo proto, že se jim se zpožděním ozvali vlastníci, kteří by chtěli mít zastavitelné pozemky. Podle našeho názoru to nový stavební zákon neumožňuje.