Soud poprvé přiznal odškodnění za nezákonné covidové opatření Ministerstva zdravotnictví

Obvodní soud pro Prahu 2 vydal první rozsudek, kde přiznal odškodnění za mimořádná opatření vydávaná v rámci boje proti onemocnění Covid-19. Jedno z takových opatření hned v březnu 2020 zakazovalo přítomnost otců u porodu. Soud dospěl k závěru, že se jednalo o nezákonný zásah do soukromého a rodinného života. Oběma rodičům přiznal peněžitou satisfakci ve výši 20 tisíc Kč a dítěti ve výši 10 tisíc Kč.

Jak česká vláda odpoví ESLP na nepříjemné covidové otázky?

Pokud jste si mysleli, že se na poli pandemickém už nic zajímavého neděje a doba koronavirová skončila, pak se pletete. Nejen, že se ještě pořád svádí právní bitva v českém rybníčku, ale dokonce i soud ve Štrasburku posuzuje další a další kauzy. Řadou z nich se musí prokousat kvůli naší advokátní kanceláři, která zastupuje klienty, kteří to s lidskými právy ještě pořád nevzdali.

NSS: na procesních pravidlech územního plánování vůbec nesejde

Je s podivem, s jakou lehkostí přistupují správní soudy k porušování procesních norem pro územní plánování. Ačkoliv je vydávání územního plánu formalizovaný proces veřejné správy, soudy opakovaně dovozují, že prakticky nezáleží na tom, jakým postupem obce ruku v ruce s pořizovatelem dospějí ke kýženému výsledku – vydání územního plánu nebo jeho změny.

Soud: zadržování prostředků na základě posléze zrušených platebních výměrů bylo nezákonným zásahem

Krajský soud v Plzni vyhověl naší žalobě, kterou jsme podali za příjemce dotace. Přestože jsme uspěli s odvoláním proti platebnímu výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně, krajský úřad včas nevrátil uhrazené finanční prostředky a učinil tak až na základě intervence ministerstva.

NSS: Pražský hrad není veřejným prostranstvím

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze, který (při značném zestručnění jeho rozsudku) konstatoval, že areál Pražského hradu (náměstí U sv. Jiří) není veřejným prostranstvím a není tam možno jenom tak, bez souhlasu vlastníka, konat shromáždění. NSS souhlasil s tím, že se nejedná o veřejné prostranství, a tak kasační stížnost zamítl, ačkoliv současně konstatoval, že právní závěry Městského soudu, ze kterých soudci nižší instance rovněž dovodili, že se nejedná o veřejné prostranství, byly vadné. Jaké k tomu předložil argumenty?

Přechodná ustanovení nového stavebního zákona a jednotný standard územního plánu

Územních plánů některých obcí se zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) týká poměrně nepříjemně. Konkrétně jde o samosprávy, které už několik let pořizují změnu územního plánu, aniž by současně řešily jeho standardizaci. Pokud tyto obce nestihnou do 30. 6. 2024 zahájit veřejné projednání připravované změny, budou muset chtě nechtě územní plán do jednotného standardu převést ještě před tím, než vydají jeho věcnou změnu. Z čeho to vyplývá, si řekneme v tomto článku.

NSS: záměr musí dodržet všechny podmínky územního plánu

Jeden investor chtěl v Pardubicích stavět bytový dům. Čáru přes rozpočet mu ale udělalo negativní stanovisko orgánu územního plánování, které bylo navíc potvrzeno závazným stanoviskem nadřízeného orgánu. Krajský soud se domníval, že byla závazná stanoviska v pořádku a k témuž závěru dospěl Nejvyšší správní soud. Proč? Protože je třeba, aby stavebník dodržel veškeré podmínky obsažené v územním plánu.

Soud: MPSV nevysvětlilo, proč není organizace oprávněným žadatelem o dotaci

Městský soud v Praze se v rozsudku z května 2024 zabýval žalobou, kterou podala nezisková organizace. Žádala o dotaci od Ministerstva práce a sociálních věcí, ale to řízení o žádosti zastavilo s tím, že se nejednalo o oprávněného žadatele o dotaci, neboť předmětné sociální služby neměly nadregionální charakter.

NSS k přezkumu jednacího řádu rady obce

Nejvyšší správní soud řešil poměrně zajímavou situaci: jeden investor tvrdil, že se obec snažila „propašovat“ do jednacího řádu ustanovení, které mělo být podle názoru nespokojeného vlastníka obsaženo v samotné stavební uzávěře – opatření obecné povahy (jednalo se o pravidlo pro povolování výjimek ze stavební uzávěry). Proto onen jednací řád napadl návrhem na zrušení, stejně jako kdyby se jednalo o stavební uzávěru.  Soud mu nevyhověl, ale dospěl k závěrům, o kterých stojí napsat článek.