Ústavní soud Zahumny #37 aneb vyklizení Kliniky v Praze

Vlastník kliniky uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela  počítat také s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely. Výkon vlastnického práva v podobě užívání kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum. […]

Ústavní soud: „Nezletilé dítě není jenom zdrojem informací“ aneb hádky o (ne)očkování

Celý případ začal, když se rodiče jedenáctileté dívky, kterou měli ve střídavé péči, neshodli na tom, jestli by jejich dcera měla být naočkována nebo nikoliv. Vzhledem k tomuto názorovému nesouladu mezi nimi, podal otec nezletilé dne 4. 1. 2017 okresnímu soudu návrh, aby soud nahradil rozhodnutím nesouhlasné stanovisko matky (stěžovatelky). Ta očkování bránila z důvodů svého svědomí, světonázoru a smýšlení, přičemž se bála o zdraví své dcery a svá tvrzení opírala o informace o nežádoucích účincích vakcín. Zároveň poukazovala i na postoj nezletilé, která si očkována být nepřála a očkování odmítala. Samotná nezletilá se však řízení v celé jeho délce osobně neúčastnila, byla namísto toho zastoupena kolizním opatrovníkem z řad OSPOD. Okresní soud nakonec […]

Ústavní soud Zahumny #33 – výjimky ze zákazu jiné výdělečné činnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů

(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti).  Ústavní soud na základě návrhu Nejvyššího správního soudu zrušil ustanovení zákona o služebním poměru, které zní: „Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů“. Návrh byl podán v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobkyně, která byla propuštěna ze služebního poměru ředitelem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z důvodu provozování podnikatelské činnosti (vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je žalobkyně členkou). Z hlediska posouzení ústavnosti napadeného ustanovení Ústavní soud zdůraznil klíčová ustanovení […]

Členy správní rady zapsaného ústavu mohou být také zaměstnanci

V praxi se setkávám s tím, že mezi zástupci neziskového sektoru se šíří právní názor, že členy správní rady zapsaného ústavu nemohou být jeho zaměstnanci. Tento právní názor je zmíněn také například v poradně ČRDM takto: „Členové správní a dozorčí rady nemohou být zaměstnanci ústavu, protože to vylučuje zákon – § 418 odkazuje co do podrobností zákonné úpravy na ustanovení o nadacích a zde v § 363 (pro správní radu) a § 369 (pro dozorčí radu) se vylučuje, aby se členem těchto orgánů stal zaměstnanec ústavu.“ Osobně musím konstatovat, že s tímto názorem nesouhlasím a považuji jej za chybný. Předně je nutno poukázat na to, že § 418 občanského zákoníku uvádí, že „V ostatním […]

NSS: Koho tíží důkazní břemeno při prokazování daňového podvodu?

Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 – 31 vyslovil k otázce důkazního břemena při prokazování daňových podvodů. Ústřední roli v případu hrála společnost zabývající se obchodem s kovovým odpadem, která se rozhodla uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou předtím zaplatila v ceně odebíraného zboží.

Seminář: Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji

David Zahumenský přednese 19. září 2018 v brněnském Impact Hubu příspěvek v rámci semináře „Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji“. Seminář pořádá Arnika – Centrum pro podporu občanů ve spolupráci s LLP Vision. V rámci semináře odpovíme na tyto otázky: Co jsou smlouvy o územním rozvoji? Jak se může obec s developery dohodnout? Co může chtít a co může nabídnout? Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání? Vystoupí: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D, právnička Arniky JUDr. Petr Svoboda, Ph.D, advokát, působí na Právnické […]

Nejvyšší soud k odškodňování nepřiměřeně dlouhé daňové kontroly a následného doměřovacího řízení

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku ze dne 17. 7. 2018, č. j. 30 Cdo 4561/2017-116, zabýval případem déle než pět let trvající daňové kontroly a následného doměřovacího a odvolacího řízení. Během této doby sice správce daně vydal platební výměry, kterými doměřil žalobkyni daň a stanovil penále, ale tyto vzhledem k liknavému postupu orgánů finanční správy nikdy nenabyly právní moci. Orgány finanční správy totiž nebyly schopny věc projednat a rozhodnout v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě, tudíž rozhodnutí musela být zrušena a řízení dne 25. 11. 2014 pravomocně zastaveno.