Nový manuál pro obce: Jak na developerskou výstavbu

Ve spolupráci se serverem Investor Zahumny jsme připravili praktický manuál pro zástupce samosprávy i úředníky městských úřadů. Využijí ho v obcích, kde mají problémy s novou výstavbou; nestačí kapacita čističky odpadních vod; je potřeba rozšířit kanalizaci; chybí nové osvětlení a chodníky; nejsou dostatečná místa ve školce a ve škole; investor chce rozšířit průmyslový areál nebo komerční zónu Manuál  „Jak na developerskou výstavbu“ je ke stažení zde.

Ústavní soud Zahumny #43 – Znovuotevření řízení o určení otcovství po více než 50 letech

Právní úprava nemůže ignorovat ani skutečnost, že významný právní zájem na určení (nebo popření) otcovství může vzniknout někdy až se značným časovým odstupem od narození dítěte. Nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2845/17 ze dne 8. 1. 2019 je dostupný zde.

Ústavní soud Zahumny #42 – Povinnost darovat nevyužité potraviny do potravinových bank

Skupina 25 senátorek a senátorů Senátu Parlamentu České republiky navrhovala, aby Ústavní soud v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích zrušil ustanovení, která zavádějí pro provozovatele potravinářských podniků s prodejnami s prodejní plochou větší než 400 m² povinnost poskytovat v nich blíže vymezené potraviny bezplatně humanitárním nebo charitativním organizacím, přičemž za nesplnění této povinnosti lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Tím se podle jejich názoru tato ustanovení dostávají do rozporu s čl. 1 a 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky . Ústavní soud podrobil vznesené námitky přezkumu z hlediska dodržení ustanovení ústavního pořádku a testu proporcionality. Dospěl k závěru, že v […]

Sudičské jednání jako důvod zamítnutí peněžité satisfakce za nepřiměřenou délku řízení

Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 14. 12. 2018 (sp. zn. 30 Cdo 2622/2018) zabýval dovoláním ohledně odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Odvolací soud nepřiznal žalobkyni peněžní satisfakci s odůvodněním, že postačuje satisfakce morální, neboť žalobkyně je osobou iniciující vyšší množství soudních sporů (bezmála třicet řízení), a tedy újmu neprožívá tak intenzivně jako osoba, která vede jediné či málo soudních řízení. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené považoval konstatování porušení práva za adekvátní odškodnění žalobkyně a peněžitou satisfakci jí nepřiznal. Žalobkyně se následně obrátila na Nejvyšší soud.

Ústavní soud Zahumny #41 – protiústavnost mostecké „sedací vyhlášky“

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhovělo návrhu Ministerstvu vnitra a zrušilo dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů ustanovení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města. Při přezkoumání obecně závazné vyhlášky Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, v jehož rámci posuzuje pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, zda obec při jejím vydání nevykročila z mezí zákonného zmocnění, zda nezneužila svoji působnost či neporušila zákon, a konečně poměřuje obsah obecně závazné vyhlášky kritériem „rozumnosti“. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení neobstála již v druhém […]

Ústavní soud Zahumny #37 aneb vyklizení Kliniky v Praze

Vlastník kliniky uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela  počítat také s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely. Výkon vlastnického práva v podobě užívání kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum. […]

Ústavní soud: „Nezletilé dítě není jenom zdrojem informací“ aneb hádky o (ne)očkování

Celý případ začal, když se rodiče jedenáctileté dívky, kterou měli ve střídavé péči, neshodli na tom, jestli by jejich dcera měla být naočkována nebo nikoliv. Vzhledem k tomuto názorovému nesouladu mezi nimi, podal otec nezletilé dne 4. 1. 2017 okresnímu soudu návrh, aby soud nahradil rozhodnutím nesouhlasné stanovisko matky (stěžovatelky). Ta očkování bránila z důvodů svého svědomí, světonázoru a smýšlení, přičemž se bála o zdraví své dcery a svá tvrzení opírala o informace o nežádoucích účincích vakcín. Zároveň poukazovala i na postoj nezletilé, která si očkována být nepřála a očkování odmítala. Samotná nezletilá se však řízení v celé jeho délce osobně neúčastnila, byla namísto toho zastoupena kolizním opatrovníkem z řad OSPOD. Okresní soud nakonec […]