Mnoho obcí s napětím sleduje, jak to dopadne s akceleračními oblastmi pro větrnou energii u Nejvyššího správního soudu. My jsme také napjatí, tři z aktuálně čtyř vedených sporů o AOV totiž zastupuje naše advokátní kancelář. Judikaturu správních soudů k přezkumu opatření obecné povahy dobře známe a jsme si jisti, že když se jí bude NSS držet, neměly by mít akcelerační oblasti příliš mnoho šancí. Svůj tvrdý přístup přitom NSS znovu potvrdil při rozhodování o další napadené části Územního plánu Brna.
Velká novela stavebního zákona, která byla schválena jako sněmovní tisk 67 mimo jiné nově konstituuje, že obec územně plánovací dokumentaci pořizuje v samostatné působnosti (§ 26 zákona). Jak bude ale obec tuto pravomoc při pořizování územních plánů a jejich změn vykonávat? Platí vždy, že obec pořizuje v samostatné působnosti?
Velká novela stavebního zákona, která byla schválena jako sněmovní tisk 67 a v listopadu by měla být publikována ve sbírce zákonů, přináší řadu zásadních dopadů do územního plánování i povolovacích řízení. Jednou z těchto změn je úplné zrušení oddílu „Dělení a scelování pozemků“. To znamená, že v roce 2027 již nadále nebudou stavební úřady o dělení a scelování pozemků vůbec rozhodovat.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti ve věci, o které jsme již psali. Potvrdil, co řekl KS Brno – estetické a kompoziční důvody opravdu nejsou dostatečným pardonem pro zásah do vlastnického práva.
Nejvyšší správní soud potvrdil to, co pořizovatelé již dávno vědí: když naformulujete zadání územního plánu moc konkrétně, snadno se z toho stane velký problém. Když naopak použijete formulace typu „návrh územního plánu prověří vhodnost vymezení té a té plochy“, máte napůl vyhráno. Sloveso prověřit totiž dovoluje, aby byly plchy zastavitelné nebo taky ne, podle toho, jak se to vyvrbí.
Nejvyšší správní soud se detailněji zabýval tím, jak by mohla obec prokázat, že skutečně řádně zveřejnila veřejnou vyhlášku oznamující veřejné projednání návrhu ÚPD na úřední desce.
Krajský soud v Praze potvrdil, že odůvodnění územního plánu, které jsme ve spolupráci s projektantem připravili pro středočeskou obec, bylo kvalitní, obstálo totiž při přezkumu. Opět se ukázalo, že odůvodnění je zkrátka alfou a omegou územního plánu. Navíc byla situace komplikovaná tím, že se jednalo o doplnění bílého místa – soud už jednou stejnou regulaci zrušil právě kvůli nedostatkům důvodů.
Řadu měsíců jsme pomáhali jedné obci s odůvodněním územního plánu, šlo hlavně o jednu problematickou velkou plochu, na které obec nechtěla mít typickou developerskou výstavbu. Měli jsme radost, když naše odůvodnění obstálo u krajského soudu a ještě radši jsme, že nám dal za pravdu i Nejvyšší správní soud. Územní plán si to navíc doopravdy zasloužil, připravili ho totiž naši oblíbení projektanti, kteří si na něm dali záležet.
Ve 27. Povídání sdílíme své zkušenosti s obhajobou územních plánu před soudy. Soudní řízení ve správním soudnictví se příliš nepodobá americkým seriálům z justičního prostředí. Řízení je vedeno z větší části v písemné podobě a zejména na straně samosprávy spíše než na excentrických výstupech záleží na věcném a racionálním vysvětlování toho, proč byla daná regulace zvolena, proč není nepřiměřená apod.
Nejvyšší správní soud opět nepomohl Územnímu plánu Brna. Jednoduše se to nedá, protože tohleto opatření obecné povahy prostě není odůvodněné. Rozsudek neobsahuje nové závěry, až na jeden. Územní rozhodnutí pro infrastrukturu je prý docela důležité a může ovlivnit to, jaký způsob využití bude přiřazen té které ploše.