Hlavním mottem zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“) je zjednodušování rigidních procesů, které zpomalují výstavbu. V rámci toho rozšiřuje definici toho, co se rozumí drobnou stavbou. Podle § 5 odst. 1 nového stavebního zákona se stavbou rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby (tj. i tzv. mobilheim).
Spornou otázkou, kterou mnohé obce řeší, je, zda se náhrada za vydání stavební uzávěry poskytuje v souladu s § 102 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) i v situacích, kdy od účinnosti územního plánu (jeho změny), který umožnil využití pro výstavbu, uplynulo více než 5 let. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“), který už brzy vstoupí v účinnost, navíc obsahuje odlišnou regulaci. Pojďme se tedy na problém podívat blíže.
Otázka: Co když třetí osoba nechce dát souhlas s veřejnoprávní smlouvou, která se jí týká? Jak se to bude řešit u plánovacích smluv?
Otázka: Kdo bude řešit spory z plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona?
Otázka: Jak bude nový stavební zákon řešit územní plán s regulačními prvky? Bude tato možnost ještě existovat?
Otázka: Budou se muset po nabytí účinnosti nového stavebního zákona upravovat dosavadní územní plány?
Otázka: Jak to bude po účinnosti nového stavebního zákona s probíhajícími procesy pořizování územních plánů?
Otázka: Jak nový stavební zákon řeší účinnost starých územních plánů?
Otázka: Co je navazující územně plánovací dokumentace podle nového stavebního zákona?
Otázka: Změní se podle nového stavebního zákona možnost zastupitelů ovlivnit podobu územní studie?