Krajský úřad Olomouckého kraje přišel s poněkud absurdním výkladem právní úpravy plánovacích smluv. Úředníci z Hané totiž tvrdí, že i když smlouva se stavebníkem obsahuje závazky, které jsou považovány za veřejnoprávní a zmiňovány jako možný obsah plánovací smlouvy podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, neznamená to ještě, že by se mělo jednat o veřejnoprávní smlouvu.
Nový stavební zákon skrývá spoustu „úžasných“ pokladů a překvapení, která na pořizovatele a obce vykouknou v tu nejméně vhodnou dobu. Jedním z nich je přechodné ustanovení § 323 odst. 8.
Obce se často bojí vydat stavební uzávěru, protože to vede ke sporům s investory. Soudy jsou přitom v naprosté většině případů na straně obcí. Dá se říct, že když samosprávy neudělají velkou procesní chybu nebo není odbyté odůvodnění územního opatření, existuje značná naděje na úspěch. Uvedené znovu potvrdil Nejvyšší správní soud, když nevyhověl návrhu vlastníků pozemků na zrušení stavební uzávěry.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 109 odst. 1 písm. e) říká, že o změně územního plánu rozhoduje zastupitelstvo mj. z podnětu občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Co se myslí „jinými věcnými práva“?
Senát 11. června 2025 projednával novelu energetického zákona. Tento zákon měl ještě o rok odsunout povinnost bezpodmínečně používat Národní geoportál územního plánování pro zveřejňování. Jenže plány jaksi nevyšly a Senát novelu vrátil Poslanecké sněmovně. Znamená to, že od 1. 7. 2025 plně nabíhají povinnosti podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon spojené se zveřejňováním v Národním geoportálu územního plánování.
Nový stavební zákon přinesl do praxe spoustu zmatku. Obce i pořizovatelé mají mnoho otázek, na které jen složitě hledají alespoň nějakou kloudnou odpověď. Jedním z dotazů je, jak správně naložit s návrhem vyhodnocení připomínek, které pořizovatel obdržel k návrhu územního opatření o stavební uzávěře. Je zapotřebí poslat návrh vyhodnocení dotčeným orgánům, aby mohly ještě jednou uplatnit stanovisko, jako u pořizování územně plánovací dokumentace nebo ne?
Plánovací smlouvy musí podle § 132 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon schvalovat zastupitelstvo. Co když ji ale schválí pouze rada? Je taková smlouva absolutně neplatná nebo nezákonná?
V praxi se někdy setkáváme s tím, že by obce rády změnily již schválené zadání územně plánovací dokumentace, ať už proto, že samy na něco zapomněly, nebo proto, že se jim se zpožděním ozvali vlastníci, kteří by chtěli mít zastavitelné pozemky. Podle našeho názoru to nový stavební zákon neumožňuje.
Senát bude v červnu projednávat novelu energetického zákona. Tento zákon bude mít vliv i na územní plánování, protože o rok odsouvá povinnost používat Národní geoportál územního plánování.
Jednou z nepříjemností spojených s veřejnoprávní plánovací smlouvou, kterou obce uzavírají se stavebníky, pokud chtějí řešit budování potřebné veřejné infrastruktury, je fakt, že se na veřejnoprávní smlouvy nevztahuje řada ustanovení občanského zákoníku.