Ještě hůř než D. H. aneb nemajetné děti se v ČR k soudu už nedostanou

Ústavní soud odmítl poskytnout ochranu dítěti, kterému nižší soudy odepřely přístup ke spravedlnosti jen proto, že nepochází z bohaté rodiny. Po všech potížích a mezinárodní ostudě, které České republice přinesla diskriminace romských dětí v přístupu ke vzdělávání, se zřejmě dostáváme na „vyšší level“. Teď už by se podle Ústavního soudu D. H. a další nemohli dosáhnout ani toho, aby jejich žalobu soudy projednaly, a to dokonce ani v situaci, kdy by si zajistil pro bono právní zastoupení. Na okraj dodávám, že soudcem zpravodajem byl nový Pavlův soudce, bývalý advokát Milan Humlák.

Až Nejvyšší soud se zastal astmatičky, která nemohla nosit roušku a musela odejít z práce

Ačkoliv by na to, co se dělo za covidu, mnozí rádi zapomněli, není to možné. Onu dobu nám totiž připomínají třeba rozhodnutí v soudních sporech, jejichž aktéři to ještě nevzdali a snaží se domoci spravedlnosti. Jedním z nich je paní, která kvůli astmatu nemohla nosit roušku a kvůli tomu čelila šikaně v práci. Nejvyšší soud jí dal po několika letech za pravdu.

Respirátory a ekosexuálové u soudu aneb je gender důvodem pro výjimku z pravidel?

Pokud netušíte, kdo jsou ekosexuálové, nezoufejte. Povíme vám to. Ekosexualita je podle Wikipedie radikální formou ekologického aktivismu založeného na představě Země jako milence. Vyzývá lidi, aby se k Zemi chovali s láskou, než aby ji viděli jako nekonečný zdroj, který lze využít. Otázkou je, zda se jako ekosexuálové musíte podrobit státním pravidlům, se kterými je vaše sexuální identifikace zcela v rozporu, jako je třeba nucení do používání nebezpečných plastových respirátorů. Městský soud v Praze k tomu vydal celkem zajímavý rozsudek. Pojďte se na něj s námi podívat.

Stavební uzávěra na celé území obce: ano nebo ne?

Mnoho obcí řeší v souvislosti s pořizováním nového územního plánu nebo změny toho stávajícího, zda by nebylo vhodné v obci vyhlásit stavební uzávěru. Pokud dospějí k závěru, že ano, vyvstane nová otázka – má uzávěra platit pro celé území nebo jen pro vybrané lokality? Pojďme se podívat, jak věc vidí stavební zákon a judikatura.

Soudy neuznaly diskriminační nastavení dotací COVID – Nájemné

Městský soud v Praze a následně i Nejvyšší správní soud se zabývaly námitkami obchodní společnosti, která nesplnila podmínky pro přiznání podpory v rámci výzvy k „Programu podpory podnikatelů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 ‚COVID – Nájemné‘“.

Krajský soud: někdy je přípustné územním plánem redukovat zastavitelné plochy

Dnes kromě NSS o územním plánu rozhodoval také Krajský soud v Praze. Jedna středočeská obec totiž změnila vlastníkovi dosud zastavitelné pozemky na nezastavitelné, což se mu pochopitelně vůbec nelíbilo. Původní územní plán ve znění změny č. 1 přiřazoval pozemkům využití pro drobnou výrobu, skladování a podnikatelskou činnost.

Ministerstvo vnitra k vyhláškám o poplatcích za kanalizaci a vodovod

Ministerstvo vnitra opět přezkoumávalo jednu obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace. Vzhledem k tomu, že v ní našlo řadu pochybení (a obci přikázalo zjednat nápravu), které úředníci vytýkají i jiným samosprávám, považujeme za důležité se této otázce znovu věnovat. V tomto textu ocitujeme důležité závěry ministerstva vnitra.

Územní plán jsme obhájili i u Nejvyššího správního soudu (hned dvakrát)

Naše advokátní kancelář se zaměřuje na územní plánování, samosprávy, místní poplatky a jiná zajímavá témata. Díky tomu se dostáváme k mnoha zajímavým případům a je nám ctí, že se nám právě dnes podařilo hned dvakrát u Nejvyššího správního soudu obhájit územní plán jedné středočeské obce. Z rozsudků NSS vyplývá několik zajímavých věcí. Oba případy se týkaly zástavby v záplavovém území.

Smlouva s investorem jako výjimka ze stavební uzávěry

Před Nejvyšší správní soud se dostala zajímavá kauza týkající se stavební uzávěry města Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud podstatnou část návrhu jednoho dotčeného vlastníka zamítl, ale důvodným shledal návrh na zrušení čl. 3 napadeného opatření. Tímto článkem podle názoru krajského soudu město překročilo pravomoc jemu svěřenou v § 99 odst. 1 a 3 stavebního zákona, a částečně tak rovněž zvýhodnilo (bez dalšího procesu rozhodování) určitou selektivní skupinu osob (stavebníků), kteří mají s městem uzavřenou smlouvu o spolupráci. Jak se k věci vyjádřil NSS, který kasační stížnost vlastníka zamítl?