Územní plán Brna nemá potíže jen před krajským soudem, nedokáže obstát ani u NSS. NSS se zabýval poměrně zajímavou otázkou – co lze ještě považovat za stabilizovanou plochu a co už je plocha transformační?
Jihomoravské metropoli se s územním plánem vážně nedaří. Krajský soud zrušil další kousek jejího nového územního plánu. Již tradičním důvodem bylo naprosto chybějící odůvodnění. Tentokrát šlo o špatně vymezenou plochu veřejného prostranství.
Opakovaně se setkáváme s žádostmi klientů či jejich obhájců, abychom pomohli s přípravou stížnosti do Štrasburku ve věci zamítnutí návrhu na obnovu řízení. Evropský soud pro lidská práva ale jasně judikuje, že Úmluva nezaručuje právo na obnovu řízení a stížnosti v případech, kdy klient neúspěšně usiloval o obnovu řízení v trestní věci, jsou odsouzeny k neúspěchu, jak jsme psali už zde.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh akceleračních oblastí, ve kterých se budou snáz povolovat soláry a větrníky. Do 1. června má každý možnost podat písemnou a hlavně odůvodněnou připomínku. To znamená, že by se obce, spolky i lidé měli co nejdřív podívat na grafickou část změny (mapu) a pokud se chtějí vyjádřit, neměli by otálet. Schválené akcelerační oblasti totiž budou závazné pro územní plány i pro rozhodování v území a proti výstavbě OZE v nich se bude už jen velmi těžko bránit.
Ministerstvo pro místní rozvoj se zřejmě rozhodlo, aspoň jak plyne z médií, že využije novelu stavebního zákona aspoň k nějaké bohulibé činnosti a konečně zařadí výdejní boxy mezi drobné stavby. To by totiž obcím umožnilo je regulovat, pokud by chtěly, a současně by to vůbec umisťování boxů nijak nezatížilo. Drobné stavby se totiž vůbec nijak nepovolují. Přesto, že se jedná o dobrou věc, strhla se v médiích naprosto neuvěřitelná mela, v rámci které každý lže, až se mu od pusy práší.
Brněnský územní plán nemá v soudních sporech štěstí, ruší se jedna jeho část za druhou. To bohužel dokazuje, jak špatnou práci odvedl tým podílející se na jeho pořizování. V naší advokátní kanceláři jsme měli tu čest být u dalšího vítězného rozsudku. Opět museli soudci konstatovat, že Brno doslova odfláklo odůvodnění a naprosto svévolně zasáhlo do práv vlastníků.
Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy obec začala pořizovat změnu, do které původně zahrnula i pozemek jedné vlastnice, posléze ale částečně ukončila pořizování změny – právě ve vztahu k pozemku. NSS řekl, že se sice vlastnice nemůže domáhat přezkumu opatření obecné povahy – změny územního plánu, ale mohlo by jít o nezákonný zásah.
V poslední době se obce mohou stále častěji setkávat s tím, že si někdo dělá nárok na vlastnictví obecních pozemků z titulu tzv. mimořádného vydržení. Typicky se to může týkat částí parcel, které sice podle katastru patří samosprávě, ale jsou oplocené a dlouhá léta je užívá jiný vlastník, jako by byly jeho. Aby zastupitelé mohli posoudit, zda jsou tyto požadavky oprávněné, měli by se blíže s institutem mimořádného vydržení seznámit.
Dvanácté Povídání je určeno především pořizovatelům územních plánů. Bavíme se o důvodech, o které je možné opřít zrušení zastavitelnosti pozemků v územním plánu.
V 11. Povídání si na konkrétních příkladech ukážeme, kdy se obce a města hrazení náhrad za zrušení či omezení zastavitelnosti pozemku bát nemusejí a kdy by naopak měly být ve střehu. Tématu se v tomto díle budeme věnovat z hlediska běhu pětileté lhůty podle § 133 odst. 3 stavebního zákona z roku 2021.