Obce mají mnohdy zájem regulovat výstavbu podrobněji než jen tak, že stanoví plochy a jejich způsob využití. Chtějí do územního plánu napsat více, než jen tady plocha pro bydlení, pro výrobu a tady je zeleň. Pokud chtějí stanovit počet bytových jednotek, počty lůžek v ubytovacích zařízeních, uliční a stavební čáry nebo třeba požadavky na FVE na střechách, tak potřebují ÚP s prvky regulačního plánu. Samostatnou oblastí je také odchýlení se od vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
V těchto dnech se na naši advokátní kancelář obrací obce s žádostí o právní pomoc s připomínkováním akceleračních zón, které jsou vymezovány ve Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Rádi s tím pomáháme, protože s postupem státu, který direktivně nařizuje obcím, kde mají nechat postavit obří větrné elektrárny nesouhlasíme. Připravili jsme proto několik tipů, jak připomínku napsat.
V rámci územního plánování jsou vydávána stanoviska dotčených orgánů, která jsou někdy protichůdná nebo jsou v rozporu s názorem pořizovatele. Pak je nutné tyto neshody nějakým způsobem vyřešit. Někdy dojde i na změnu stanoviska. NSS teď potvrdil, že je to v pořádku.
Nejvyšší správní soud dostává stále víc příležitostí řešit nejen územní plány, ale i stavební uzávěry. Obce si totiž začaly uvědomovat, jak důležité je ochránit území před nežádoucí výstavbou do doby, než nabude účinnosti nový územní plán nebo jeho změna.
V jedné malé obci s asi 230 obyvateli si několik lidí koupilo pole, rozparcelovalo jej a když se pořizoval nový územní plán, začali majitelé pozemků tlačit na zastupitelstvo, aby z orné půdy udělalo zastavitelnou plochu, na které by se mohla postavit řada rodinných domů. Obec jim vyhověla jen částečně, protože neměla zájem na tom, aby se nějak výrazně rozrůstala, což se samozřejmě vlastníkům nelíbilo. Naštěstí dal ale soud za pravdu obci. Jsme rádi, že jsme mohli samosprávě pomoct s odůvodněním regulace i u soudu.
Někdy se stává, že se obcím nelíbí, jak se proces územního plánování vyvíjí a rády by si prosadily svoje řešení, jenže pořizovatel se s tím neztotožňuje. Zajímavý spor mezi obcí a létající pořizovatelkou řešil Nejvyšší správní soud.
Když se po veřejném projednání mění návrh územního plánu, může vyvstat otázka, jestli jsou úpravy podstatné nebo ne a jestli je tedy třeba konat opakované veřejné projednání. Soud nyní řekl, že o podstatnou úpravu nejde v situaci, kdy se plocha veřejného prostranství, jejíž součástí je pozemní komunikace mění na plochu dopravy silniční.
Nejvyšší správní soud řešil jeden územní plán, který pracoval s pojmy intenzivní a extenzivní zemědělství, aniž by je definoval. Podle NSS to nezpůsobuje nezákonnost. Výkladem pojmů se má prý zabývat až stavební úřad při povolování záměru.
Soudní řád správní mění pravidla pro incidenční přezkum územních plánů. Soud už nemůže opatření v tomto typu přezkumu zrušit, rozhoduje se jen, jestli se územní plán pro konkrétní povolovací řízení použije nebo ne. Novým incidenčním přezkumem už se zabýval Krajský soud v Praze. Šlo o územní plán z roku 2006. I takto staré plány se mohou dostat k soudu a obce by na to neměly zapomínat.
Nejvyšší správní soud řešil poněkud komickou stížnost vlastníka nespokojeného s tím, že mu územní plán z roku 2022 vymezil na pozemku biokoridor. Tenkrát si toho ale pán nevšiml, a tak se pokoušel regulaci řešit až skrze návrh na zrušení změny, která ale pravidla pro jeho pozemek nijak neměnila. NSS si samozřejmě jen zaťukal na čelo a stížnost odmítl. Být vlastníkem, který se o svoje pozemky nestará, se holt nevyplácí.