Krajský soud v Praze potvrdil, že odůvodnění územního plánu, které jsme ve spolupráci s projektantem připravili pro středočeskou obec, bylo kvalitní, obstálo totiž při přezkumu. Opět se ukázalo, že odůvodnění je zkrátka alfou a omegou územního plánu. Navíc byla situace komplikovaná tím, že se jednalo o doplnění bílého místa – soud už jednou stejnou regulaci zrušil právě kvůli nedostatkům důvodů.
Řadu měsíců jsme pomáhali jedné obci s odůvodněním územního plánu, šlo hlavně o jednu problematickou velkou plochu, na které obec nechtěla mít typickou developerskou výstavbu. Měli jsme radost, když naše odůvodnění obstálo u krajského soudu a ještě radši jsme, že nám dal za pravdu i Nejvyšší správní soud. Územní plán si to navíc doopravdy zasloužil, připravili ho totiž naši oblíbení projektanti, kteří si na něm dali záležet.
Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudek krajského soudu, kterým byla zrušena část územního plánu jedné obce. Problém byl, jak jinak, v nedostatečném odůvodnění rozhodnutí o námitce vlastníka dotčeného pozemku. NSS potvrdil, že v situaci, kdy vlastník popíše několik možných variant řešení, je třeba na všechny pečlivě reagovat.
Jedna obec změnila původní plochy pro bydlení na plochy rekreace individuální s přísnými prostorovými regulativy. Obec navíc, jak už to bývá, vedle rušených ploch vymezila nové plochy pro bydlení. To se nelíbilo vlastníkovi a u soudu vyhrál. Obec se snažila bránit u NSS, ale nebylo jí to nic platné. Územní plán totiž, jak je častým zvykem, nezdůvodnila.
Otázka: Stačí skutečnost, že zásady územního rozvoje vymezují na určitých pozemcích veřejně prospěšnou stavbu nebo patření jako důvod pro to, aby vlastníka na základě ZÚR obec omezila územním plánem?
Nejvyšší správní soud zrušil část změny územního plánu obce Rybitví, která se snažila bojovat proti rozšíření spalovny. Konkrétně bylo v územním plánu prostřednictvím koncepce nakládání s odpady zakázáno na území obce realizovat zařízení s nadregionálním významem, což znemožnilo modernizaci spalovny. Bez této modernizace nemohl být provoz spalovny obnoven.
Krajský soud v Ostravě rozhodoval o změně Územního plánu Ostravy, která změnila funkční využití pozemků z těžkého a lehkého průmyslu, skladování a administrativy na plochy smíšené výrobní, nerušící výroba, služby a občanské vybavení a ještě jejich využití podmínila pořízením územní studie. OOP v přezkumu neobstálo, i když návrh podával pasivní vlastník. Změna totiž nebyla vůbec odůvodněná.
Nejvyšší správní soud řešil zase územní plán Brna. Ačkoliv se Brno bránilo tím, že přece nemuselo reagovat na námitky nějak konkrétně, NSS si to nemyslel a potvrdil, že i na velká města se vztahují stejná pravidla jako na malé obce.
Obce se často snaží zabránit nežádoucímu zahušťování výstavby tím, že stanovují pravidla pro minimální velikost stavebních pozemků pro rodinný dům. Stejně tak postupovala jedna obec u Brna, která zaznamenává enormní tlak na výstavbu. Tato samospráva byla navíc dost „hodná“, řekla totiž, že jí stačí velikost pozemku pouhých 600 m2 pro jeden RD. Vlastníci se přesto bránili u soudu, ale neuspěli.
Jedna obec na severní Moravě vyňala určitý pozemek ze zastavěného území a v důsledku toho měla vlastnice ze své parcely namísto plochy smíšené obytné jen plochu přírodní. U soudu vlastnice uspěla, část územně plánovací dokumentace byla zrušena. Důvodem bylo, jako tradičně, chybějící odůvodnění. Chyba to musela být velká, protože navrhovatelka byla během procesu pořizování pasivní, což značně snížilo její šance na soudní přezkum.