Krajský soud: nevyslechnutí navrhovaných svědků jako důvod pro zrušení platebního výměru

Krajský soud v Praze se v rozsudku z konce března 2023 zabýval pochybením finančního úřadu, který odmítl vyslechnout svědky navrhované účastníkem v odvolacím řízení. Věc se týkala daně z přidané hodnoty, závěry jsou ale použitelné také na řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s dotacemi z veřejných rozpočtů.

NSS k vymezování nových zastavitelných ploch v územním plánu

Nejvyšší správní soud se znovu vyjádřil k požadavku na jistou střídmost při vymezování dalších a dalších nových zastavitelných ploch v územních pánech. Obcím lze rozhodně jen doporučit, aby se tímto názorem řídily, neboť dnes a denně v naší praxi vidíme, jak se po několika letech noví zastupitelé snaží otočit kurz výstavby, ale jen horko těžko k tomu hledají vhodné instrumenty. Při úvahách o tom, kde všude bude možno v obci stavět zkrátka víc než kdy jindy platí, že méně znamená více, protože doplnit zastavitelné plochy je možné vždy, kdežto udělat z těch, co už byly k zastavění určené, plochy nezastavitelné, je velmi obtížné.

Krajský soud k vnitřní rozpornosti územního plánu, definici pojmů, legitimním očekáváním a veřejným prostranstvím

V březnu roku 2023 rozhodoval Krajský soud v Praze o územním plánu jedné středočeské obce. Rozsudek je poměrně rozsáhlý, je v něm ale několik zajímavých pasáží, které si dovolíme ocitovat.

NSS k postavení obce při vydávání stavební uzávěry a jejím přezkumu krajským úřadem

Nejvyšší správní soud dostal na sklonku zimy možnost rozhodovat o další stavební uzávěře. Zajímavé na tomto případu bylo, že šlo o návrh na zrušení rozhodnutí Libereckého kraje, kterým v přezkumném řízení zrušil stavební uzávěru Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud v Hradci králové dal za pravdu krajskému úřadu a NSS taktéž. Z jakých důvodů?

NSS k GDPR v územním plánování

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, která se týkala Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ta mj. vymezila nové rozsáhlé plochy nadmístního významu POP10 „Opatření na hlavních brněnských tocích“ jako veřejně prospěšné opatření a současně jako veřejně prospěšnou stavbu.

NSS k požadavkům na kvalitu námitky uplatněné k územnímu plánu

Zajímavý případ řešil na MDŽ roku 2023 Nejvyšší správní soud. Týkal se územní rezervy. Konkrétně šlo o to, zda město správně vyložilo námitku navrhovatele požadující vymezení územní rezervy pro jihozápadní obchvat Nového Města nad Metují. Na to navazovalo zhodnocení rozhodnutí o této námitce a postupu krajského soudu, jenž územní plán zrušil nejen v části daného rozhodnutí, ale také v části vymezující zastavitelné plochy v místě územní rezervy.

Vlastník si nemůže vydupat změnu územního plánu

V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.

Nejvyšší správní soud ke stavební uzávěře

Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře. Vzhledem k tomu, že se právě stavební uzávěrou snaží mnohé obce řešit neutěšenou situaci s rozsáhlou výstavbou a nekvalitním územním plánem, je jistě dobré vědět, jak na tato opatření obecné povahy nahlížejí soudy (krajský i Nejvyšší správní podání vlastníků zamítly).

NSS: opožděně podané námitky k územnímu plánu zpravidla uzamykají cestu k soudnímu přezkumu

Nejvyšší správní soud opět přezkoumával další územní plán, tentokrát šlo o jednu obec nedaleko Brna. Nejdůležitějším bodem argumentace obce bylo, že dotčený vlastník podal námitky až v souvislosti s opakovaným veřejným projednáním části územního plánu, která ovšem nezasahovala do úpravy poměrů na jeho pozemcích, tj. je podal opožděně. Správní soudy daly obci za pravdu a územní plán podržely.

NSS: změna územního plánu, nová regulace a zásahy do vlastnictví

Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu, obci se podařilo jej uhájit. Obec vložila na pozemky pro rekreaci nové podmínky, podle kterých jsou možné pouze stavební úpravy, přístavby a úpravy zlepšující ekologické parametry (domovní ČOV, elektrické vytápění, zařízení pro sběr odpadu apod.) a přístavby max. do 50 % stavu zastavěné plochy dle katastru nemovitostí, a dále podmínky prostorového uspořádání, které pro plochy RI stanoví koeficient zastavění pozemku max. 20 %, koeficient zeleně min. 80 % a preferenci vysoké zeleně (stromy).