Obce se často snaží zabránit nežádoucímu zahušťování výstavby tím, že stanovují pravidla pro minimální velikost stavebních pozemků pro rodinný dům. Stejně tak postupovala jedna obec u Brna, která zaznamenává enormní tlak na výstavbu. Tato samospráva byla navíc dost „hodná“, řekla totiž, že jí stačí velikost pozemku pouhých 600 m2 pro jeden RD. Vlastníci se přesto bránili u soudu, ale neuspěli.
Dne 27. 7. 2026 naše vláda schválila Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu, která vymezuje akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje. Všechno proběhlo extrémně a nestandardně rychle, když vezmeme v potaz, že teprve 1. 6. 2026 skončilo připomínkování návrhu.
Kdy je vlastník územním plánem diskriminován? Pokud si obec rozdělíme na pozemky, které jsou ve srovnatelné nebo velmi podobné situaci, tak ty ve stejné skupině musí být regulovány shodně. Pokud bychom nějakého vlastníka znevýhodnili oproti jinému, který má podobné pozemky, hrozí zrušení soudem.
Poslanecká sněmovna 23. 7. 2026 zaslala senátorům velkou novelu stavebního zákona, které se celkem trefně přezdívá Lex Developer.
Nejvyšší správní soud se zabýval stížností jednoho investora, který chtěl stavět obchodní centrum. Změna územního plánu mu to ale znemožnila. Investor se bránil mj. tím, že změna byla nepřiměřená, protože už měl územní souhlas na vodovodní přípojku. NSS ale řekl, že to není důležité.
Nejvyšší správní soud řešil případ územního plánu obce, která změnila pozemky z ploch smíšených obytných na plochy veřejných prostranství. To vše učinila na podkladu registrované územní studie.
Médii proběhla informace, že na základě stanoviska ministerstva životního prostředí dojde k významné úpravě akceleračních oblastí pro větrné elektrárny. Některé by měly být úplně vypuštěny a některé redukovány, u jiných zase má dojít ke změně podmínek pro realizaci.
Ve 21. Povídání se věnujeme tomu, jak může územní plán napomáhat, aby se problémy se suchem ještě více nezhoršovaly. Postupujeme od nejtvrdších opatření, jako je rušení zastavitelnosti, až k těm měkčím, jako jsou etapizace, požadavky na veřejná prostranství, ochranu nezastavěného území či zadržování dešťové vody.
Ve 20. Povídání se zaměřujeme na důsledky zrušení územně plánovací dokumentace. Kdy se obnovuje předchozí stav? A kdy vzniká v územním plánu tzv. bílé místo? Probíráme možnosti, které má obec podle § 114 stavebního zákona v případě zrušení části územního plánu a v případě zrušení (části) změny ÚP.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že bylo správné, když krajský soud zrušil stavební uzávěru jedné jihomoravské obce, protože se ve skutečnosti neměnila regulace v územním plánu, jen se zpřesňovala, a stavební uzávěra tedy nebyla nezbytná.