Krajský soud v Brně řešil situaci, kdy jeden vlastník měl územní souhlas na vodovodní přípojku a domníval se, že takový souhlas chrání jeho legitimní očekávání, že v novém územním plánu nedojde ke změně způsobu využití jeho pozemku. Krajský soud jeho domněnku nepotvrdil.
Poněkud děsivý projekt rekodifikace územního plánování se posunul do další fáze. MMR zveřejnilo principy reformy. Jedním z nich má být zavedení akceleračních zón pro výstavbu dostupného bydlení v exponovaných lokalitách. Zní to velmi zlověstně a samosprávám to zcela jistě nepřinese nic dobrého. Předzvěstí toho, že se s rekodifikací máme na co těšit, je, že prvním krokem, ke kterému se MMR uchýlilo, je tlak na zrušení jednotného standardu územních plánů, se kterým většina subjektů nesouhlasí, jak je patrné z připomínkového řízení.
Obří fotovoltaické elektrárny mají řadu velmi negativních dopadů. Vytvářejí tepelný ostrov a poškozují mikroklima v okolí, ničí biotopy a fragmentují krajinu. Proto by jejich výstavba měla být regulována. Namísto toho české zákony dovolují stavět FVE a VTE prakticky všude bez jakýchkoliv limitů. Když se některé obce pokusí OZE omezit v územních plánech, nejen že se strašně zapotí na jejich odůvodnění, ale mají i slušnou “šanci”, že stejně nakonec neuspějí a budou muset strpět desítky hektarů solárních panelů.
Nejvyšší správní sodu dospěl k zajímavým názorům ve vztahu k povinnosti obcí zveřejňovat spolu se změnou územního plánu taky jeho úplné znění – v podstatě řekl, že to není potřeba.
Krajský soud v Praze řešil územní plán jednoho středočeského města, které v územním plánu vymezilo stabilizované plochy PV – veřejné prostranství. Vlastníci s tím nesouhlasili. Jednou u soudu uspěli, ale napodruhé se podařilo územní plán obhájit.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezení budou brát velmi úkorně.
Velmi brzy se jistě začnou pořizovat a veřejně projednávat aktualizace územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje v souvislosti s nutností vymezit tzv. akcelerační zóny, ve kterých následně bude usnadněna realizace obnovitelných zdrojů energie, ať už solárů nebo větrníků. Obce by měly tyto procesy velmi bedlivě sledovat a včas podat připomínky.
Vláda se opět pokouší zasáhnout do práva na samosprávu. Tentokrát snahou prohlásit výhradní ložiska štěrkopísků za ložiska strategického významu. Pro dotčené obce je to signál, že by měly „držet pusu a krok“, neboť se to děje z důležitého veřejného zájmu. My si myslíme, že to není pravda a že by se samosprávy naopak výrazným negativním dopadům těžby měly aktivně bránit. Důvody pro to mají více než dobré – těžba štěrkopísků ohrožuje spodní vody, což je v době klimatických změn a sucha rozhodně špatně.