Přišimasy prohrály u Ústavního soudu spor o poplatek za kanalizaci

Pokud jde o obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace, je ministerstvo vnitra na obce opravdu přísné a nenechá na nich nit suchou. Ke sporům dochází například ohledně definic stavebního pozemku, nebo okamžiku kolaudace vodovodního či kanalizačního řadu, což je důležité pro vznik poplatkové povinnosti.

NSS: Místní poplatek za vodovod či kanalizaci a kupní smlouva s investorem

Dnes Nejvyšší správní soud rozhodoval zajímavou věc týkající se místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu či kanalizace (dále jen „Poplatek“) a možnosti vybírat jej od těch, kdo s obcí uzavřeli kupní smlouvu s podmínkou, že pro ně samospráva vybuduje připojení k inženýrským sítím.

Územní plán v době karantén a pandemických opatření

Nejvyšší správní soud rozhodoval o další „žalobě“ na územní plán, tentokrát šlo o městys Drásov. Navrhovatel územnímu plánu vyčítal celou řadu pochybení. V tomto článku se budeme některým z nich věnovat podrobněji. Zajímavý je zejména pohled soudu na to, co všechno může být v územním plánování jinak, když řádí covid.

S čím musí a s čím nemusí obec dát stavebníkovi souhlas

Stavebníci si často myslí, že jim obec musí doslova splnit každé přání, protože se jedná o veřejnoprávní korporaci. Očekávají proto, že si přes obecní pozemky mohou např. bez dalšího vést připojení ke kanalizaci nebo napojení na místní komunikaci nebo že jim snad musí udělit právo stavby na svém pozemku. To ale není pravda. Obecně platí, že obce v rámci svého soukromoprávního postavení nemusí žádný takový souhlas udělit. Podmínkou, kterou pro své jednání ale mají, je to, že nesmí nikoho záměrně diskriminovat a jednat svévolně a nehospodárně. Pro všechno musí mít jednoduše dobrý důvod.