Otázka: Jaké jsou podmínky pro vymezení zastavitelných ploch změnou územního plánu?
Otázka: Jsou stanoviska dotčených orgánů vydaná během procesu územního plánování pro návrh územního plánu závazná?
Otázka: Co by měla obsahovat smlouva se zpracovatelem (projektantem) územního plánu?
Otázka: Co dělat, když pořizovatel nepracuje dost rychle a v procesu územního plánování jsou prodlevy?
Otázka: Který orgán obce vydává stavební uzávěru?
Na sklonku listopadu řešil Nejvyšší správní soud zajímavou kauzu. V jedné obci změnili územní plán tak, že některé pozemky byly nově vymezeny jako plocha VL (výroba a skladování – lehký průmysl) namísto předchozí plochy VS (smíšená výrobní). Tento typ ploch byl zrušen a současně byl upraven regulativ hlavního i nepřípustného využití ploch VL, jakož i urbanistická koncepce. Vlastnice s novým vymezením funkčního využití pozemků samozřejmě nesouhlasila. Podle našeho názoru je zajímavé, jak se právě k pojmu „pohoda bydlení“ postavil NSS.
Zajímavou kauzu týkající se možností stavebního úřadu nevydat územní rozhodnutí v situaci, kdy závazná stanoviska dotčených orgánů včetně orgánu územního plánování jsou kladná, řešil právě v těchto dnech Nejvyšší správní soud.
Adaptační opatření se v posledních letech stávají pravidelným tématem seminářů, konferencí nebo publikací. Stále častěji se totiž setkáváme s přímými dopady změn klimatu, ať už jde o dlouhotrvající sucha, nebo naopak silné dešťové srážky, které způsobují lokální povodně. Zažíváme vlny obrovských veder, která ohrožují na zdraví starší nebo nemocné lidi, nebo také vichřice. Ať už jsou příčiny tohoto stavu jakékoli, města i obce se musí chtě nechtě s těmito negativními jevy potýkat a hledat řešení, jak pomoci svým obyvatelům. Jedním z nich je vytváření vhodných adaptačních opatření s cílem přizpůsobit se dopadům změn klimatu.
Od nálezu Ústavního soudu I. ÚS 59/14 už nějaký ten čas uplynul a je jistě zajímavé podívat se na to, jak se dnes dívají správní soudy na aktivní legitimaci spolku. V listopadu 2022 rozhodoval Krajský soud v Praze o návrhu Okrašlovacího spolku U Starého mostu na zrušení Změny č. 4 Územního plánu města Kostelec nad Labem. Je nutno hned zkraje zdůraznit, že se jedná o mimořádný případ, neboť spolek se nedomáhal své aktivní legitimace z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo jiných zájmů, ale poněkud netradičně z titulu vlastnického práva a porušení práva na podnikání. Přesto se ale soud obšírněji vyjádřil k možnostem spolku územní plán napadat a tyto možnosti […]
Do Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se dostala jedna zajímavá věc – odpověď na otázku, jak se posuzuje shodnost otázek položených ve dvou různých místních referendech. Podle § 7 písm. h) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu platí, že referendum nelze konat, jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců. Právě to, zda jde nebo nejde o totožnou věc, se stalo předmětem sporu.