Nejvyšší soud ke kritériu „chování poškozeného“ při hodnocení náhrady újmy za nepřiměřenou délku řízení

Na začátku února 2024 se Nejvyšší soud zabýval dalším případem odškodňování nepřiměřené délky řízení. Zrušil rozsudek odvolacího soudu s tím, že se tento nedostatečně zabýval zhodnocením kritéria chování poškozeného.

Obce musí být ve střehu: vlastníci mohou napadat regulaci i ve starších územních plánech

Z nedávné judikatury správních soudů jasně plyne, že územní plán obce může čelit několika typům soudního přezkumu. Prvním z nich je klasický abstraktní přezkum, ke kterému dochází na základě návrhu na zrušení části územního plánu nebo jeho změny (nejčastěji jej podává nespokojený vlastník).  Druhý je tzv. incidenční přezkum. Ten dovodily soudy a může nastat spolu se žalobou proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému souhlasu, jehož podkladem byl právě přezkoumávaný územní plán.

Nejvyšší soud k průtahům na straně úředníka jako zaměstnance obce

Nejvyšší soud se v rozsudku ze začátku dubna 2023 zabýval tím, zda odvolací soud správně posoudil (ne)důvodnost výpovědi úředníka obecního úřadu, který nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí podle správního řádu a následně byl kolegyní v kanceláři přistižen, jak spí.

Nejvyšší soud ke stanovení délky kompenzačního řízení

Koncem března se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se do délky kompenzačního řízení (řízení o odškodnění za nepřiměřenou délku soudního nebo správního řízení) počítá také mimosoudní uplatnění nároku u ústředního orgánu státní správy. Nebudeme vás napínat. Nejvyšší soud zopakoval, že i doba od uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 Sb. se do celkové délky řízení započítává.

Městský soud v Praze k délce řízení, které skončilo smírem

Soudy se na základě naší žaloby zabývaly odškodněním za řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud prvního stupně rozhodl o odškodnění ve výši 138 125 Kč, odvolací soud na základě našeho dovolání klientce přiznal ještě dalších 39 475 Kč. V čem tedy soud I. stupně věc neposoudil správně?

Nejvyšší soud k odškodnění za dlouho trvající řízení podle stavebního zákona

V rozsudku ze dne 21. 4. 2021 se Nejvyšší soud zabýval postupem nižších soudů, které posuzovaly nesprávný úřední postup stavebních úřadů v řízení o vydání územního souhlasu k oplocení pozemku. O co šlo?

Odškodnění skoro 400 tisíc Kč za řízení trvající 19 let

Již jsme psali o rozsudku, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 každému z našich klientů přiznal za průtahy v řízení o odstranění stavby odškodnění převyšující 400 tisíc Kč. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolalo, ale Městský soud v Praze odškodnění snížil jen relativně nepatrně, o 18 tisíc Kč. Řízení trvalo 19 let.

NKÚ: Ministerstvo spravedlnosti nestíhá při odškodňování průtahů

Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu peněžních prostředků státu vynakládaných ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., na úhradu odškodnění, které bylo způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zjištění NKÚ bohužel odpovídají zkušenostem naší kanceláře. V kontrolovaném období vypořádalo ministerstvo téměř polovinu žádostí o odškodnění až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců.