Nejvyšší soud: v případě nepřiměřené délky řízení se zásadně odškodňuje v penězích

Nejvyšší soud v právě dnes zveřejněném rozsudku zrekapituloval svoji judikaturu, podle které zásadně platí, že pokud soud dospěje k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené době, je na místě, aby stanovil odpovídající odškodnění v penězích.  Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva.

Obvodní soud k řízení o odstranění stavby, které trvalo skoro 20 let

Před časem jsme informovali, jak dopadla žádost o odškodnění za řízení o odstranění černé stavby, které trvalo přes 10 let. Nyní máme možnost referovat o rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, které jsme dosáhli  v případě, kde černá stavba nebyla odstraněna ani po takřka 20 letech.

Městský soud v Praze k odškodnění nepřiměřeně dlouhého kompenzačního řízení

Někdy se stane, že i řízení, kde požadujeme odškodnění za nepřiměřeně dlouhé soudní nebi správní řízení, samo o sobě trvá příliš dlouho. Pak je možné přímo v daném řízení požadovat i náhradu za nepřiměřeně dlouhé kompenzační řízení. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že není nutné samostatně nárok na kompenzaci uplatňovat mimosoudně u ministerstva spravedlnosti, ale je možné nárok vznést přímo v kompenzačním řízení.

Odškodnění pro vlastníky dotčené černou stavbou za více než 10 let trvající řízení o odstranění stavby

Městský soud v Praze se v nedávném rozsudku zabýval otázkou významu řízení o odstranění stavby pro osoby, které jsou vlastníky pozemku sousedícího s černou stavbou. V dané věci museli na pravomocné skončení řízení tito vlastníci čekat přes 10 let. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo opakovaně rušeno, věc byla vedena také před správním soudem.

Městský soud: u řízení týkajících se profesních aktivit se zvýšený význam řízení předpokládá

Při odškodňování nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé soudní nebo správní řízení je jedním ze zásadních kritérií význam daného řízení pro účastníka.

Městský soud v Praze: K nemajetkové újmě způsobené nezákonným a nepřiměřeně dlouhým řízením o odstranění stavby

V červenci loňského roku Městský soud v Praze rozhodl ve prospěch našeho klienta ve věci náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé správní řízení o odstranění stavby kůlny. Žalobce nakonec získal odškodnění ve výši skoro 130 tisíc Kč + úrok z prodlení a náklady řízení.

Nejvyšší soud k odškodňování nepřiměřeně dlouhého řízení a důsledků nemožnosti vyžádat si spis jiného orgánu

Nejvyšší soud se v aktuálním rozhodnutí č.j. 30 Cdo 267/2021-177 ze dne 15. 12. 2021 vyjádřil k tomu, jaký vliv na možnost náhrady za nepřiměřeně dlouhé řízení má skutečnost, že soud nemohl pokračovat z toho důvodu, že čekal na zapůjčení spisového materiálu od jiného orgánu.

Nejvyšší soud: Nepřiměřená délka správního řízení, jehož předmětem je základní právo

Nejvyšší soud v nedávném rozsudku č.j. 30 Cdo 3118/2020-250 vyjasnil některé otázky odškodňování nepřiměřené délky správních řízení podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Konkrétně se věnoval případu, kdy byla namítána nepřiměřená délka daňového řízení. Starší judikatura k odškodňování nepřiměřené délky správních řízení Původně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu připouštěla odškodňování nepřiměřené délky správních řízení pouze tam, kde se jednalo o řízení, které by spadalo pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Muselo se jednat o řízení, jehož předmět měl civilněprávní povahu. Na základě judikatury ESLP bylo na místě klást tyto otázky, […]

Sudičské jednání jako důvod zamítnutí peněžité satisfakce za nepřiměřenou délku řízení

Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 14. 12. 2018 (sp. zn. 30 Cdo 2622/2018) zabýval dovoláním ohledně odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Odvolací soud nepřiznal žalobkyni peněžní satisfakci s odůvodněním, že postačuje satisfakce morální, neboť žalobkyně je osobou iniciující vyšší množství soudních sporů (bezmála třicet řízení), a tedy újmu neprožívá tak intenzivně jako osoba, která vede jediné či málo soudních řízení. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené považoval konstatování porušení práva za adekvátní odškodnění žalobkyně a peněžitou satisfakci jí nepřiznal. Žalobkyně se následně obrátila na Nejvyšší soud.

Soudy musí řádně odůvodnit, proč dle nich nevznikl nárok na odškodnění za nepřiměřeně dlouhé správní řízení (IV. ÚS 2800/16)

Ústavní soud v říjnu rozhodl o naší ústavní stížnosti ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení. Ústavní soud zrušil prvoinstanční a druhoinstanční rozhodnutí z důvodu, že soudy dostatečně neodůvodnily svá rozhodnutí o nároku žadatelky o odškodnění na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Odškodňovací řízení, které již trvá dva roky, se tak nyní vrací zpátky na začátek – k obvodnímu soudu. Nepřiměřeně dlouhé správní řízení Žadatelka o odškodnění byla účastnicí nepřiměřeně dlouhé správního řízení o určení právního vztahu, jehož předmětem bylo určení, zda se v předmětné lokalitě nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Řízení probíhalo od 10. 3. 2010 do 1. 9. 2015, tedy více než pět let. Důvodem […]