Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 10. 8. 2022 vyjádřil k možnosti požadovat náhradu újmy podle zákona č. 82/98 Sb. v případě, kdy bylo vydáno rozhodnutí v řízení, kterého se poškozený nemohl účastnit a nešlo tedy splnit požadavek, aby byl účastníkem předmětného řízení.
Nejvyšší soud v právě dnes zveřejněném rozsudku zrekapituloval svoji judikaturu, podle které zásadně platí, že pokud soud dospěje k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené době, je na místě, aby stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva.
Před několika dny Městský soud v Praze rozhodoval zajímavou věc související s kauzou Vrbětice. Přesto, že šlo o velmi specifický případ, závěry jsou jistě použitelné v nejrůznějších oblastech činnosti samospráv, neboť kritérium trvalého bydliště se používá poměrně často.