Ústavní soud dal znovu naději na odškodnění za nezákonné covidové roušky

Pamatujete si ještě vůbec na to, kolik žalob jsme v naší advokátní kanceláři podali během covidu? Bylo jich přes dvě stovky a některé spory ještě pořád nejsou skončené. Právě včera Ústavní soud svým nálezem zrušil rozsudky nižších soudů, které odmítly odškodnit ty, kteří se cítili být poškozeni nezákonně nařízeným nošením roušek. Díky tomu mají lidé šanci, že se od ministerstva zdravotnictví přece jen nějaké náhrady za to všechno, co se před pár lety dělo, dočkají. Nález je navíc kupodivu velmi hezky napsaný. Že by skutečně Pavlovi soudci byli o tolik lepší, jak se říká?

Nejvyšší soud k obsahu konstatování porušení práva jako satisfakce nahrazující nemajetkovou újmu

V půlce prosince 2023 se Nejvyšší soud zabýval posouzením požadované náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobkyně požadovala z titulu nezákonných rozhodnutí v souvislosti s tím, že stavební úřad vydal společný souhlas se stavebním záměrem výstavby RD na sousedním pozemku, aniž by s ní jednal jako s účastníkem řízení a umožnil jí realizovat její procesní práva. Nejvyšší soud přitom vymezil náležitosti, které má mít konstatování porušení práva ze strany soudu či příslušného orgánu veřejné moci.

Nejvyšší soud vyhověl našemu dovolání ve věci odškodnění za protiepidemiologická opatření

Nejvyšší soud se v rozsudku z 21. dubna 2023 zabýval podmínkami pro možnost uplatnit nárok na náhradu za nezákonné rozhodnutí podle zákona č. 82/98 Sb. v souvislosti s mimořádnými opatřeními vydávanými v rámci boje proti onemocnění Covid-19.

NSS k úroku z neoprávněného jednání správce daně

V rozsudku z května 2021 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda částku, která vznikla jako úrok z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 daňového řádu, ve znění do 31. 12. 2020), pokud ji správce daně včas nepředepsal na osobní daňový účet, je třeba znovu úročit dle § 254 daňového řádu.

Jak vyčíslit újmu za nezákonné rozhodnutí?

Vzhledem k naší specializaci na odškodňování újmy za nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, se na nás klienti obracejí s dotazy, jak vyčíslit újmu, která jim byla v důsledku pochybení státních orgánů (nejčastěji soudů či úřadů) způsobena.  Pro újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je způsob stanovení výše peněžního zadostiučinění zásadním zdrojem stanovisko Občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Složitější to je v případě nezákonného rozhodnutí, kdy nejčastějším typem zde bývá nezákonné trestní stíhání.

Nejvyšší soud připomenul výjimky ze zásady, že za nezákonné rozhodnutí stát odpovídá jako „poslední dlužník“

V rozsudku č.j. 30 Cdo 3127/2022-352 z 21. listopadu 2022 Nejvyšší soud připomněl vztah mezi odpovědností státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle z.č. 82/98 Sb. a odpovědností třetího subjektu.

ESLP: maďarský zákaz billboardů u silnic byl v rozporu s Úmluvou

6. prosince 2022 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve věci Pannon Plakát Kft a další proti Maďarsku (stížnost č. 39859/14), že došlo k porušení článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Právo na pokojné užívání majetku společností bylo porušeno v důsledku právní úpravy bezodkladně zakazující silniční reklamní panely, neboť tím byla znemožněna podstatná část jejich podnikání.