U soudu jsme dosáhli dvou významných vítězství. Nejdříve potvrzení toho, že nepořízení změny po zrušení části územního plánu, je nezákonným zásahem. V návaznosti na tento rozsudek se nám podařilo pro dotčeného vlastníka vysoudit i náhradu újmy.

Obec změnu vydat nehodlá

Okresní soud v Písku konstatoval, že územní celky v samostatné působnosti odpovídají za újmu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným úředním postupem, tedy porušením pravidel předepsaných právními normami pro počínání územního celku při jeho činnosti, kterým je i nezákonná nečinnost. Když krajský soud zrušil územní plán obce, vznikla samosprávě povinnost podle § 55 odst. 3 starého stavebního zákona i podle § 114 odst. 1 nového stavebního zákona bezodkladně rozhodnout o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu. Obec tak ale neučinila, a dokonce odmítla splnit povinnost uloženou soudem, tedy ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku projednat a rozhodnout o návrhu na pořízení změny územního plánu a ve lhůtě 1 roku od právní moci rozsudku vydat změnu územního plánu. V důsledku tohoto postupu byla obec nečinná skoro 4 roky.

Soud řekl: „Žalobce je proto významně omezen na svém vlastnickém právu – nemůže s pozemky disponovat, nemůže je zastavět, v případě prodeje by je musel prodat jako nezastavitelné, tedy za nižší cenu, je v dlouhodobé nejistotě, jakým způsobem může se svým majetkem nakládat. Tento podstatný zásah do vlastnického práva žalobce je bezpochyby v příčinné souvislosti s nezákonnou nečinností žalované. Nebýt nesprávného úředního postupu žalované, k újmě žalobce na jeho vlastnickém právu by nedošlo. Žalobce tvrdí, že postup žalované mu způsobil i duševní útrapy (stres, úzkost, strach, beznaděj, nejistota, obavy, zoufalství, ztráta víry ve spravedlnost a v existenci právního státu). Dlouhodobá nečinnost žalované a nejistota žalobce ohledně využití pozemků musí stres a frustraci z činnosti žalované vyvolat u každého běžného občana… Vznik nemajetkové újmy se zpravidla dovodí tehdy, jestliže by jakákoliv osoba ve stejném postavení jako poškozený (žalobce) mohla výkon veřejné moci (nebo jeho absenci) a jeho následky vnímat úkorně.“

Pouhé konstatování porušení práva není dostačující

Soud dodal: „Vzhledem k tomu, že žalovaná byla k rozhodnutí o pořízení změny územního plánu opakovaně vyzývána jak žalobcem, tak Krajským úřadem Jihočeského kraje, a přesto zůstává nadále nečinná, a rovněž vzhledem k tomu, že žalovaná neplní a nehodlá ve stanovené lhůtě splnit povinnosti uložené jí rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích… pouhé konstatování porušení práva v tomto případě není dostačující a je zcela na místě rozhodnout o poskytnutí zadostiučinění v penězích… Pokud nezákonnou nečinností žalované vzniklo na pozemcích žalobce tzv. bílé místo a tento nezákonný stav trvá již téměř čtyři roky, bylo právě touto nečinností žalované významně zasaženo do vlastnického práva žalobce a byly mu tím způsobeny i duševní útrapy (zejména nejistota a stres), které by v takovéto situaci pociťovaly i ostatní osoby.“

V takové situaci se soud domníval, že jediným řešením je poskytnutí náhrady vzniklé újmy v penězích.

Podle rozsudku Okresního soudu v Písku čj. č. j. 4 C 146/2024-187 ze dne 5. 9. 2025.

Více našich textů k odškodňování nezákonných rozhodnutí a nesprávného úředního postupu najdete zde.