Ústavní soud se v nálezu ze dne 5. listopadu 2019, sp. zn. II. ÚS 474/19, věnoval otázce, které případy zásahů do osobnostních práv lze stíhat jako trestný čin pomluvy. Dospěl přitom k závěru, že jako trestný čin pomluvy lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva. Podle zásady subsidiarity trestní represe lze trestní odpovědnost a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zásada subsidiarity trestní represe je obecnou trestní zásadou, kterou orgány činné v trestním řízení, a v poslední instanci soudy, musí mít na paměti v každém trestním řízení. […]
