Státní zástupci analyzovali kriminalitu komunálních politiků

V poslední době bylo možno v médiích i vyjádřeních některých politiků zaznamenat kritiku státních zástupců kvůli tomu, že údajně ve vztahu ke komunálním politikům postupují nepřiměřeně represivně. Toto se stalo také tématem jednání ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, který si od Nejvyššího státního zastupitelství vyžádal vypracování analýzy. A tato analýza byla v druhé polovině července zpřístupněna i veřejnosti. Mapuje všechna trestní řízení vedená s obecními či krajskými politiky v letech 2013-2017. Faktem je, že občanskoprávní i trestněprávní odpovědnost komunálních politiků je stále větším tématem, kterému je zapotřebí věnovat adekvátní pozornost. 

Nutnost zohlednění konkrétních příčin dopravní nehody ve znaleckém posudku

Ústavní soud se nedávno v nálezu sp. zn. I. ÚS 3765/17 ze dne 12. 6. 2018 zabýval případem řidiče, který byl Obvodním soudem pro Prahu 2 uznán vinným za spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, za což mu byl vyměřen trest odnětí svobody v délce 6 měsíců s podmíněným odkladem na 12 měsíců. Tohoto trestného činu se měl dopustit tak, že jako řidič motorového vozidla se dostatečně nevěnoval řízení a srazil ženu, která právě přecházela vozovku. Proti odsuzujícímu rozsudku se bránil odvoláním a později také dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale marně.

Ústavní soud připomněl, že každé trestní řízení je významným zásahem do života

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. II. ÚS 2175/16, připomněl, že každé trestní řízení je významným zásahem do života a soudy musí při rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním, zohlednit všechny zásahy, které žadatele o odškodnění poškodily a důkladně a dostatečně vysvětlit, na základě jakých úvah rozhodly o přiznané náhradě.

Postoupení věci do kázeňského řízení (a shledání viny z přestupku) nemá vliv na nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání

Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.

Námitka promlčení a korektiv dobrých mravů v řízení o odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání

Ústavní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zánik nároku na odškodnění imateriální újmy za nezákonné trestní stíhání v důsledku uplynutí promlčecí doby může být v individuálních případech nepřiměřeně tvrdým postihem poškozeného ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil

Ústavní soud k posouzení nároku na odškodnění po vydání zprošťujícího rozsudku v trestním řízení (I. ÚS 2394/15)

Právní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě trestního stíhání, které je skončeno zproštěním obžaloby (či zastavením trestního stíhání), je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, resp. za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasáhly do základních práv jednotlivce. Nároku jednotlivce na náhradu škody v případě nezákonného trestního stíhání se ve svém nejnovějším nálezu věnoval i Ústavní soud ČR. Nezákonné trestní stíhání Žadatelka o odškodnění byla trestně stíhána pro podezření ze […]

Kompenzace nezákonné vazby v případě následného odsouzení

V dnešním článku se blíže podíváme na otázku, zda lze započtení doby strávené v nezákonné vazbě do uloženého trestu odnětí svobody považovat za dostatečnou kompenzaci nemajetkové újmy, která odsouzenému vznikla v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, jimiž byl odsouzený vzat do vazby (ponechán ve vazbě). Odsouzení k trestu odnětí svobody následující po zákonné vazbě Nejdříve se podíváme na situaci, kdy je pachatel vzat do vazby v souladu s právními předpisy a následně je odsouzen k trestu odnětí svobody: Podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, […]

Nejvyšší soud vyhověl našemu dovolání. Na naši stranu se postavilo i Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyšší soud usnesením z října 2015, které nám však bylo doručeno až před několika dny, vyhověl našemu dovolání a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, kterými byl náš klient uznán vinným ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Ve svém vyjádření k dovolání se na naší stranu postavil i Nejvyšší státní zástupce, který jednoznačně souhlasil s naší argumentací týkající se nesprávního postupu výše jmenovaných soudů. Skutkový stav Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by […]

Ústavní soud (III. ÚS 1391/15) k odškodnění za nezákonné trestní stíhání, kdy je zřejmé, že se pachatel protiprávního jednání dopustil

V dnes vyhlášeném nálezu se Ústavní soud ČR vyjádřil k možnosti získat odškodnění za situace, kdy je sice trestní stíhání pozdějšího žadatele o odškodnění zastaveno (tedy odškodnění za nezákonné trestní stíhání), avšak z trestního řízení je zřejmé, že se pachatel (žadatel) protiprávního jednání dopustil. V tomto článku přinášíme stručný rozbor uvedeného nálezu. V závěru pak vysvětlíme důvody, proč se závěry, které v dané věci Ústavní soud zaujal, nesouhlasíme. Popis nezákonného trestního stíhání, za které je požadováno odškodnění Stěžovatel byl ode dne 26. 1. 2003 trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu podvodu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 ve spojení s usnesením Vrchního […]