Soudy nemohou vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci

Ústavní soud se v posledních dnech ve svých dvou nálezech (sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18) věnoval otázce soudního poplatku za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci. Soud dospěl k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a […]

Sudičské jednání jako důvod zamítnutí peněžité satisfakce za nepřiměřenou délku řízení

Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 14. 12. 2018 (sp. zn. 30 Cdo 2622/2018) zabýval dovoláním ohledně odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Odvolací soud nepřiznal žalobkyni peněžní satisfakci s odůvodněním, že postačuje satisfakce morální, neboť žalobkyně je osobou iniciující vyšší množství soudních sporů (bezmála třicet řízení), a tedy újmu neprožívá tak intenzivně jako osoba, která vede jediné či málo soudních řízení. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené považoval konstatování porušení práva za adekvátní odškodnění žalobkyně a peněžitou satisfakci jí nepřiznal. Žalobkyně se následně obrátila na Nejvyšší soud.

Možnost ekologických spolků účastnit se řízení o správních deliktech podle zákona o ochraně přírody a krajiny

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 1685/17, věnoval otázce postavení ekologických spolků v řízení o správních deliktech podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ústavní soud přitom připustil, že v určitých případech se ekologické spolky mohou účastnit řízení o správních deliktech podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ústavní soud připomněl, že každé trestní řízení je významným zásahem do života

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. II. ÚS 2175/16, připomněl, že každé trestní řízení je významným zásahem do života a soudy musí při rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním, zohlednit všechny zásahy, které žadatele o odškodnění poškodily a důkladně a dostatečně vysvětlit, na základě jakých úvah rozhodly o přiznané náhradě.

Postoupení věci do kázeňského řízení (a shledání viny z přestupku) nemá vliv na nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání

Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.

Námitka promlčení a korektiv dobrých mravů v řízení o odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání

Ústavní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zánik nároku na odškodnění imateriální újmy za nezákonné trestní stíhání v důsledku uplynutí promlčecí doby může být v individuálních případech nepřiměřeně tvrdým postihem poškozeného ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil

Dřívější občanská sdružení už nemusejí přizpůsobovat svůj název § 216 OZ

Spolky, které byly založeny před rokem 2014, už nemusejí přizpůsobovat svůj název požadavkům občanského zákoníku. Na konci roku 2016 byla tato povinnost zrušena. Název dřívějších občanských sdružení tedy již nemusí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ či zkratku „z. s.“ Stále ale platí povinnost přizpůsobit stanovy a doplnit informace o orgánech spolku do veřejného rejstříku. Dřívější povinnost spolků vzniklých před 31. 12. 2013 přizpůsobovat název § 216 OZ Podle ustanovení § 216 občanského zákoníku musí název spolku obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Dle ustanovení § 3042 občanského zákoníku odporuje-li název právnické osoby ustanovením občanského zákoníku (tedy u spolků požadavkům stanoveným v ustanovení § 216 […]

Námitka promlčení nároku vznesená státem ve sporu o odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným odporuje dobrým mravům

Ústavní soud ČR se ve svém nálezu z minulého týdne zabýval otázkou, zda je námitka promlčení nároku na odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným vznesená ze strany státu v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ČR přitom dospěl k jednoznačnému závěru, že takováto námitka je “nemravná“. Soud dokonce zašel tak daleko, že celou situaci ohledně odškodňování pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným (vytvořenou státem) přirovnal k příslovečné Hellerově Hlavě XXII.

K běhu lhůty ustanovenému advokátovi pro doplnění kasační stížnosti

Jak postupovat, pokud si stěžovatel spolu s podáním toliko blanketní kasační stížnosti k NSS požádá o ustanovení zástupce, přičemž následně se tomuto stěžovateli z důvodu nemožnosti zjistit, kde se fakticky zdržuje, nedaří doručovat? Nejedná se pouze o teoretický problém, sami jsme se s ním v rámci naší praxe setkali.

Odškodnění 75.000,-Kč za průtahy při vyřizování žádosti o informace

V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní. Radnice tehdy docílila natažení doby do této neuvěřitelné délky tím, že i přes opačný názor odvolacího orgánu, který jí věc opakovaně vracel, znova a znova odmítala informace poskytnout. V dnešním článku přinášíme informace o dalším podobném případu.