NSS stále opakuje, jak moc je důležité je v kasační stížnosti reagovat na rozsudek krajského soudu a nejen zkopírovat to, co stěžovatel napsal do návrhu na zrušení územního plánu. Přesto se soudci musí stále dokola zabývat naprosto nesprávně zpracovanými podáními. Jeden se přitom docela diví tomu, že si majitelé nemovitostí nevezmou na podání kasace odborníka na územní plánování, protože takto se úplně zbytečně připravují o soudní přezkum zásahu do vlastnického práva.
Otázka: Je obec po zrušení části územního plánu povinna pořídit změnu, i když podala kasační stížnost?
Na začátku září roku 2017 rozhodoval Nejvyšší správní soud spor mezi podnikatelem a Odvolacím finančním ředitelstvím. V roce 2009 totiž podnikatel přesáhl obrat 1 mil. Kč jakožto hranice pro povinnost registrace k DPH. Finanční úřad ho poté v prosinci roku 2013 k DPH zaregistroval z úřední moci, a to zpětně k 1. 1. 2013. Podnikatel tento postup finančního úřadu kritizoval s odůvodněním, že v lednu roku 2013 možnost finančního úřadu registrovat podnikatele k DPH zanikla uplynutím tříleté lhůty. Nejvyšší správní soud dal nakonec za pravdu podnikateli a zdůraznil význam promlčecích a prekluzivních lhůt z hlediska právní jistoty.
Jak postupovat, pokud si stěžovatel spolu s podáním toliko blanketní kasační stížnosti k NSS požádá o ustanovení zástupce, přičemž následně se tomuto stěžovateli z důvodu nemožnosti zjistit, kde se fakticky zdržuje, nedaří doručovat? Nejedná se pouze o teoretický problém, sami jsme se s ním v rámci naší praxe setkali.