NSS stále opakuje, jak moc je důležité je v kasační stížnosti reagovat na rozsudek krajského soudu a nejen zkopírovat to, co stěžovatel napsal do návrhu na zrušení územního plánu. Přesto se soudci musí stále dokola zabývat naprosto nesprávně zpracovanými podáními. Jeden se přitom docela diví tomu, že si majitelé nemovitostí nevezmou na podání kasace odborníka na územní plánování, protože takto se úplně zbytečně připravují o soudní přezkum zásahu do vlastnického práva.

Logické by naopak bylo svěřit ochranu práv někomu, kdo se problematice věnuje. Je to totiž podobné jako s lékaři – když máte zánět spojivek, nejdete na gynekologii, ale na oční. Stejně tak s trestní kauzou nepůjde za advokátem, který se věnuje rozvodům, s územním plánem pak za někým, kdo nejvíc času tráví s obchodními společnostmi.

Špatná kasační stížnost = mizivá šance na úspěch

NSS v aktuálně poslední kauze, kde se nad nekvalitou kasační stížnosti rozčiloval, řekl: „Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.). Z toho plyne, že aby byly kasační námitky způsobilé k projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí krajského (městského) soudu, nikoli námitkami opakovaně mířit k aktu správního orgánu…

Co se týká kasačních námitek vznesených v nyní projednávané věci, které jsou doslovným opakováním návrhové argumentace (nereálnost a demografická nepotřebnost projektu, nevhodnost lokality, umístění do zemědělské zóny, nezačlenění do okolní zástavby, problematická dopravní situace – zvýšení dopravy v místě, schválnost ze strany odpůrkyně, ztížení využívání sousedních nemovitostí, netransparentnost a nezákonnost pořizování obou změn, zneužívání územního plánování, nerespektování skutečného, dlouhodobého a neměnného stavu v území, nepřiměřenost zásahu), je shoda textu kasační stížnosti s návrhem úplná. Přímým důsledkem pouhého zopakování návrhových námitek v kasační stížnosti je pak skutečnost, že kasační námitky míří proti závěrům správního orgánu, resp. zde odpůrkyně… Řízení před Nejvyšším správním soudem není jakýmsi druhým pokusem ještě jednou a z pohledu stěžovatele lépe uvážit o tomtéž, o čem již uvážil na základě stejné argumentace krajský soud.“

Soudní přezkum omezila i nedostatečná námitka

Majitel z popisované kauzy udělal ještě jednu chybu – ani námitky k územnímu plánu si nenechal sepsat od někoho, kdo tomu rozumí. To byla další hřebík do rakve soudního přezkumu: „Stěžovatel svůj soukromý zájem, zhmotněný v jeho vlastnickém právu k dotčeným pozemkům, v námitkách ani návrhu dostatečně nespecifikoval, jelikož neuvedl, čím konkrétně by jeho práva měla být dotčena, jak v bodu 60 napadeného rozsudku uzavřel krajský soud.

Stěžovatel tento závěr nejen nikterak nesporuje, ale ani v kasační stížnosti neuvedl žádné konkrétní omezení svých práv. Stejně jako v návrhu toliko obecně konstatuje zásah do svých vlastnických práv, omezení využívání svých nemovitostí, resp. nynějšího způsobu realizace práv, aniž byť jedinkrát uvádí, v čem konkrétně má spočívat tvrzený zásah či omezení jeho práv nebo využívání jeho nemovitostí v důsledku Změny č. 1 v části plochy P1, potažmo stavby mateřské školy. Stejně tak neuvedl, v čem konkrétně má být zásah neproporcionální.“

Z postupu tohoto vlastníka si můžete vzít ponaučení: když vám na vašich nemovitostech záleží, udělejte všechno přesně opačně než on.

Rozsudek NSS ze dne 19. 3. 2026 čj. 22 As 60/2025 – 50

Více našich textů k územním plánům najdete tady.