Nejednotnost přístupu soudů k porušení dotačních podmínek

Pro čerpání dotace jsou vždy stanoveny určité podmínky. V případě jejich nedodržení může nastat tzv. porušení rozpočtové kázně, které s sebou nese následek, jakým je i vrácení celé poskytnuté dotace neboli odvod. Ne vždy je však zřejmé, zda se v konkrétním případě o porušení rozpočtové kázně jedná. Stejně tak není zcela jasné, zda je i za marginální porušení dotačních podmínek třeba vrátit celou dotaci, nebo pouze její část s ohledem na závažnost porušení. Čelit těmto nejasnostem nepomáhá ani judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS), která bohužel není jednotná. V rozhodovací praxi NSS lze spatřovat několik názorových proudů, které v tomto článku popíšeme.

Ústavní soud k otázce vyloučení soudního přezkumu ve věci pozastavení výplaty dotace podle zákona č. 218/2000 Sb.

První prázdninový den byl vyhlášen nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 12/14, v němž se soud zabýval otázkou souladu § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do 19. 5. 2015 (dále „zákon o rozpočtových pravidlech“). Podle tohoto ustanovení byla rozhodnutí o nevyplacení dotace či její části na základě domněnky, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, vyloučena ze soudního přezkumu.