Krajský soud v Plzni vyhověl naší žalobě, kterou jsme podali za příjemce dotace. Přestože jsme uspěli s odvoláním proti platebnímu výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně, krajský úřad včas nevrátil uhrazené finanční prostředky a učinil tak až na základě intervence ministerstva.
Městský soud v Praze se v rozsudku z května 2024 zabýval žalobou, kterou podala nezisková organizace. Žádala o dotaci od Ministerstva práce a sociálních věcí, ale to řízení o žádosti zastavilo s tím, že se nejednalo o oprávněného žadatele o dotaci, neboť předmětné sociální služby neměly nadregionální charakter.
Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy příjemci dotace byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace. Příjemce se bránil, že účel dotace byl naplněn, k porušení dotačních podmínek došlo spácháním trestného činu ze strany třetí osoby. Ta za toto jednání byla odsouzena v trestním řízení a byla jí uložena povinnost nahradit škodu. Soudy to k závěru o tom, že by příjemce nemusel odvod hradit, nevedlo.
V půlce února se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou prekluze práva správních orgánů vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně. Podle žalobce se na věc mělo aplikovat nařízení č. 2988/95, jelikož příslušná dotace byla částečně poskytnuta ze zdrojů EU. NSS tomuto závěru přisvědčil.
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z 6. února 2024 znovu zabýval otázkou (ne)přezkoumatelnosti opatření poskytovatele dotace podle z.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, které bylo označeno jako „Informace o nevyplacení části dotace“. Zatímco městský soud dospěl k závěru, že dané opatření bylo nepřezkoumatelné, NSS se s tímto hodnocením neztotožnil.
Státní orgány, ale také třeba obce a kraje nabízí poskytnutí dotace v řadě oblastí. Aktuální jsou zejména dotace na obnovitelné zdroje energie a různá opatření za účelem úspory energie (zateplování apod.). Co když ale zjistíte, že nemůžete projekt nebo pravidla jeho udržitelnosti splnit?
Krajský úřad našemu klientovi (poskytovatel sociálních služeb) uložil platebním výměrem uhradit odvod skoro 1,5 mil Kč. Následně byla ještě klientovi uložena povinnost uhradit penále dalších skoro 300 tisíc Kč. Ministerstvo včera vydaným rozhodnutím platební výměr na odvod zrušilo a řízení zastavilo.
Zákon o rozpočtových pravidlech i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se poměrně často novelizují. V řízení o porušení rozpočtové kázně pak může být spor o to, jakou právní úpravu použít. Rozdíly mohou být značné. Dnes se proto zaměříme na judikaturu soudů k této otázce.
V půlce prosince 2023 Nejvyšší správní soud přezkoumával rozsudek MS v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu o námitkách proti opatření dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel. Poskytovatel dotace opatřením odepřel žalobkyni část finančních prostředků, o které požádala ve své žádosti o platbu. Soudy rozhodnutí o námitkách proti tomuto opatření posoudily jako nepřezkoumatelné.
Podpora, která je poskytována ze strany obcí a měst soukromým subjektům, může naplnit znaky veřejné podpory ve smyslu práva EU. Přitom platí, že podpora, která splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, představuje veřejnou podporu, která musí podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámena Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit kategorie podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V nařízení (EU) 2015/1588 Rada v souladu s článkem 109 Smlouvy rozhodla, že jednou takovou kategorií by mohla být podpora de minimis (tj. podpora udělená stejnému podniku, která za dané časové období nepřekročí určitou pevně stanovenou částku).