Ve věci řízení o stanovení odvodu (či penále) za porušení rozpočtové kázně jde také o čas. Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů („malá rozpočtová pravidla“), lze odvod a penále uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Deset let se zdá jako hodně, ale někdy to v rámci právních bitev uteče, jako nic. Řízení mohou prodloužit neočekávané změny zákona a chyby, které těžko mohl někdo předvídat, jako tomu bylo ve věci řešené nedávno u NSS.
Otázka: Jsou si orgán a fyzická nebo právnická osoba jako druhá strana veřejnoprávní smlouvy rovny?
Otázka: Je smlouva o dotaci veřejnoprávní nebo soukromoprávní smlouva?
Nejvyšší správní soud na konci dubna 2023 potvrdil již správními soudy dříve vyslovený názor, že v řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně není odvolací orgán vázán zásadou zákazu reformace in peius a může tedy rozhodnout v neprospěch účastníka a odvod i zvýšit. Je ale dobré vědět, že odvolací orgán musí splnit určité náležitosti, aby jeho postup obstál.
V rozsudku z 18. dubna 2023 NSS znovu potvrdil závěr, že zásadní změna harmonogramu veřejné zakázky je podstatnou změnou závazku ve smyslu § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek. NSS zde akceptoval jako správné krácení dotace o 25%.
V rozsudku z půlky dubna 2023 NSS potvrdil právní názor městského soudu, podle kterého musí správní orgán rozhodující spor z dotační smlouvy zohlednit i přiměřenost krácení dotace ve vztahu k závažnosti porušení dotačních podmínek.
Rozšířený senát NSS se v usnesení ze dne 30. 10. 2018 zabýval otázkou přiměřenosti stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Jedná se o důležité rozhodnutí, o které se mohou opřít příjemci dotace, kteří se brání neúměrně vysokému odvodu.
Někdy se prostě příjemce dotace nebo daňový subjekt nevyhne tomu, že dojde k doměření daně nebo uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně a poté následuje také vyměření penále. To pro příjemce dotace s ohledem na přísné vymezení v malých i velkých rozpočtových pravidlech mnohdy dosáhne až 100% odvodu. V rozsudku ze dne 26. 1. 2021 se rozšířený senát NSS zabýval (v kontextu doměření daně a vyměření daňového penále) otázkou, zda se při posuzování splnění podmínek dle § 259c odst. 2 daňového řádu bere v úvahu porušení daňových předpisů, které je skutkovým a právním základem uložení penále, o jehož prominutí daňový subjekt žádá. Jak rozhodoval finanční úřad Věc se týkala obchodní společnosti, u které došel […]
V rozsudku ze dne 5. dubna 2023 se NSS zabýval kasační stížností obce Baška ve věci nevyplacení části dotace ve výši skoro 2 miliony Kč poskytnuté na zvýšení kapacity ZŠ v obci. Jednalo se o porušení zadávání nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení.
V rozsudku ze dne 26. 5. 2021, o kterém jsme již psali, Nejvyšší správní soud řešil také námitku vnitřní rozpornosti platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně a to, za jakých okolností tato vnitřní rozpornost povede až k jeho nicotnosti.