Ve 13. díle si povídáme o tom, že obecně sice vlastník nemá právo na to, aby obec pořídila změnu územního plánu podle jeho přání, ale existují určité specifické situace, kdy nepořízení změny může být nezákonným zásahem, nebo může být i důvodem pro hrazení způsobené újmy.
Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy obec začala pořizovat změnu, do které původně zahrnula i pozemek jedné vlastnice, posléze ale částečně ukončila pořizování změny – právě ve vztahu k pozemku. NSS řekl, že se sice vlastnice nemůže domáhat přezkumu opatření obecné povahy – změny územního plánu, ale mohlo by jít o nezákonný zásah.
Územní plány mnoha obcí trpí jednou nepříjemnou bolístkou – mnohdy nesmyslným nadužíváním institutu územní studie, jejichž pořízení podmiňuje výstavbu v jednotlivých zastavitelných plochách. V některých případech se proto stává, že územní studie se nezpracuje včas a někdy se dokonce obce pokouší podmínku obsaženou v územním plánu jeho změnou prodlužovat.
Krajský soud v Českých Budějovicích řešil opět otázku (po zrušujícím rozsudku NSS), jestli by úřad měl víceméně pokaždé v úředních hodinách umožnit zastupiteli nahlížet do zápisů z jednání rady. Řekl, že ano a neumožnění nahlížení je nezákonným zásahem.
U soudu jsme dosáhli dvou významných vítězství. Nejdříve potvrzení toho, že nepořízení změny po zrušení části územního plánu, je nezákonným zásahem. V návaznosti na tento rozsudek se nám podařilo pro dotčeného vlastníka vysoudit i náhradu újmy.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku. Konkrétně šlo o to, jestli obec může podat zásahovou žalobu, kterou by se domáhala zahájení řízení o změně či zrušení dobývacího prostoru z moci úřední.
Dnes jsme podali k Městskému soudu v Praze žalobu, která žádá, aby soud konstatoval nečinnost prezidenta republiky, vzhledem k tomu, že k Ústavnímu soudu nebyl dosud podán návrh na přezkoumání ústavnosti norem EU v rámci balíčku Fit for 55, včetně systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2. Máme za to, že je důležité, aby návrh podal právě prezident, aby se tématu nechopili extremisté.
Uspěli jsme ve složitém sporu, kdy jsme hájili právo vlastníka pozemku na to, aby obec změnou územního plánu vyplnila tzv. bílé místo v územním plánu, které vznikne, když dojde ke zrušení části dokumentace. Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že se obec svojí nečinností dopustila nezákonného zásahu. Soud rozhodoval napodruhé (nejprve soudci žalobu odmítli a museli jsme se obracet na NSS).
Až k Nejvyššímu správnímu soudu jsme museli dovést kauzu jednoho našeho klienta, který se snaží o to, aby obec vyplnila bílé místo v územním plánu. Krajský soud v Českých Budějovicích totiž odmítl uznat, že ponechání pozemků bez regulace poté, když část územního plánu byla zrušena, může zasáhnout do práv vlastníka. Stavební zákon, jak starý, tak nový, přitom obcím přikazují, aby o pořízení změny územního plánu v takovém případě rozhodla bezodkladně.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou věcí – konkrétně tím, zda lze nepřijetí územního plánu (jeho změny) považovat za nezákonný zásah ve smyslu soudního řádu správního. Spor se zde týká toho, zda dochází k přímému dotčení vlastníka na jeho právech, pokud žalovaná obec dlouhodobě nečiní kroky k přijetí změny územního plánu, který by odpovídal požadavkům stanoveným v protipovodňovém opatření vodoprávního úřadu, i přes to, že žalobkyně podala návrh na změnu územního plánu