Krajský soud v Plzni vyhověl naší žalobě, kterou jsme podali za příjemce dotace. Přestože jsme uspěli s odvoláním proti platebnímu výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně, krajský úřad včas nevrátil uhrazené finanční prostředky a učinil tak až na základě intervence ministerstva.
Městský soud v Praze nařídil na 17. 4. 2024 jednání ve věci zásahové žaloby proti Ministerstvu zdravotnictví, které zůstává naprosto nečinné, ačkoliv mohlo nařídit řadu funkčních a prověřených opatření proti šíření černého kašle.
V pondělí 19. 2. mají do Prahy, alespoň podle organizátorů, dorazit stovky traktorů, jejichž řidiči budou protestovat proti údajné nespravedlnosti s dotacemi. Za rukojmí si hodlají vzít obyvatele hlavního města, kterým plánují naprosto bezohledně zkomplikovat denní maraton zablokováním hlavní pražské dopravní tepny. Můžeme jen doufat, že tato zvláštní akce nepovede k paralýze složek integrovaného záchranného systému a že za takovou politickou šarádu nikdo nezaplatí životem.
Z nedávné judikatury správních soudů jasně plyne, že územní plán obce může čelit několika typům soudního přezkumu. Prvním z nich je klasický abstraktní přezkum, ke kterému dochází na základě návrhu na zrušení části územního plánu nebo jeho změny (nejčastěji jej podává nespokojený vlastník). Druhý je tzv. incidenční přezkum. Ten dovodily soudy a může nastat spolu se žalobou proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému souhlasu, jehož podkladem byl právě přezkoumávaný územní plán.
V jednom městě, kde mezi zastupiteli nepanují patrně ty nejlepší vztahy (a takových bude jistě víc), bránili na městském úřadu zastupiteli, který nebyl radním, nahlížet do zápisů z rady. Onen zastupitel se rozhodl bránit u soudu proti takovému nezákonnému zásahu. Uspěl a jeho případ může být zajímavý i pro ostatní z obou stran barikád.
Krajský soud v Praze řešil nevšední problém s územním plánem – vymezení územní rezervy pro čističku odpadních vod na pozemku fyzické osoby, která s takovým využitím své nemovitosti rozhodně nesouhlasila a chtěla, aby byl pozemek určen k rekreaci (nacházel se v chatové osadě Montana), u soudu ale neuspěla.
Otázka: V obci se stalo, že byla soudem zrušena část územního plánu. Zastupitelé ale tři roky neschválili změnu, v územním plánu je bílé místo. Může jít o nečinnost?
Jako mnoho jiných lidí, i nás zaujal tweet našeho premiéra Petra Fialy k problematice nedostatečných kapacit škol.
Mimořádně obtěžující (což je samozřejmě cílem) demonstrace za prosazení nejrůznějších omezení svobody kvůli tzv. klimatické změně, jsou trnem v oku mnohým. Řidiči většinou skončí u rozčilování se, popř. slovních útoků na lidi, kteří si myslí, že vědí, co je správné, a jsou ochotni za svoji pravdu bojovat nejrůznějšími způsoby. O právních řešeních jsme ale zatím neslyšeli, a přitom se nabízejí. Jedním z nich je zásahová žaloba proti orgánu, který demonstraci neomezil a nechal ji proběhnout. Požadovat lze i náhradu újmy.
Už na jaře 2021 jsme se spolu s klientem poprvé obrátili na české soudy s žádostí o poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem způsobeným povinností zaměstnanců podrobit se testům na přítomnost viru či antigenu viru SARS – CoV 2. Možná, že si ještě vzpomenete na dobu, kdy zaměstnavatelé měli povinnost neumožnit zaměstnancům, kteří se netestovali, přítomnost na pracovišti (ledaže pracovníci splňovali určité nesmyslné výjimky). Pak by vás mohla soudní anabáze, která ještě definitivně neskončila, ale jen se dnes v rámci soudního ping pongu vrátila zase na začátek, zajímat.