V pondělí 19. 2. mají do Prahy, alespoň podle organizátorů, dorazit stovky traktorů, jejichž řidiči budou protestovat proti údajné nespravedlnosti s dotacemi. Za rukojmí si hodlají vzít obyvatele hlavního města, kterým plánují naprosto bezohledně zkomplikovat denní maraton zablokováním hlavní pražské dopravní tepny. Můžeme jen doufat, že tato zvláštní akce nepovede k paralýze složek integrovaného záchranného systému a že za takovou politickou šarádu nikdo nezaplatí životem.
Na úřední desce Nejvyššího správního soudu jsme našli vskutku zajímavé rozhodnutí, které vybočuje z řady jiných rozsudků. Týkalo se povinnosti kraje zajistit dostatečnou veřejnou dopravu sloužící jako spojení mezi městem Kladnem a Prahou. Město zvolilo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Požadovalo, aby krajský soud Středočeskému kraji zakázal v uvedeném zásahu pokračovat a přikázal mu obnovit rozsah dopravní obslužnosti ve stavu před zásahem. Krajský soud žalobu odmítl. NSS ale jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. O jaké argumenty se opřel? To si řekneme v tomto článku.
Mimořádně obtěžující (což je samozřejmě cílem) demonstrace za prosazení nejrůznějších omezení svobody kvůli tzv. klimatické změně, jsou trnem v oku mnohým. Řidiči většinou skončí u rozčilování se, popř. slovních útoků na lidi, kteří si myslí, že vědí, co je správné, a jsou ochotni za svoji pravdu bojovat nejrůznějšími způsoby. O právních řešeních jsme ale zatím neslyšeli, a přitom se nabízejí. Jedním z nich je zásahová žaloba proti orgánu, který demonstraci neomezil a nechal ji proběhnout. Požadovat lze i náhradu újmy.
Nejčastějším důvodem, pro který se občané rozhodnout vyjádřit nesouhlas s výstavbou v jejich sousedství, jsou negativní dopady plánovaného záměru. Může se jednat o zvýšení hlučnosti, dopravní vytížení komunikace, zhoršení ovzduší, zastínění jejich nemovitosti, zhoršení výhledu nebo další vlivy, které se dají podřadit pod klíčový pojem pohoda bydlení, resp. kvalita prostředí.