Potěšil nás rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3, který našemu klientovi přiznal nárok na smluvní pokutu převyšující 1,8 mil. Kč za prodlení investora se zbudováním dopravní a technické infrastruktury. Jednalo se o záměr výstavby bytových a rodinných domů nedaleko Prahy.
Kromě zaměření na územní plánování jsme také rádi, když obcím můžeme pomoci zabránit nepřiměřeně rozsáhlé a nedostatečně připravené výstavbě. Proto nás těší, že Krajský úřad Středočeského kraje vyhověl našemu odvolání a zrušil rozhodnutí o umístění stavby na 3 průmyslové haly o výměře asi 18 tisíc m2. Obci mj. vadilo, že stavebník si nechtěl život komplikovat odvozem zeminy a hodlal ji deponovat v blízkém okolí.
Právo podat odvolání proti rozhodnutí o tom, že záměr nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) má oznamovatel, dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky (§ 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí). NSS se v nedávném rozsudku zabýval tím, zda obec Palkovice splňovala podmínku, aby se ve vztahu k řešenému záměru jednalo o dotčený územní samosprávný celek.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o případu, kdy jeden člověk nesouhlasil s výstavbou rodinného domu svého souseda. Uvedl řadu argumentů, z nichž mnoha soudy nepopřály sluchu, ale přeci jen se nespokojenému žalobci podařilo docílit toho, že NSS vrátil rozsudek Městskému soudu v Praze. Důvodem bylo nedodržení požadavků na ochranu lesa.
Nejvyšší správní soud se zabýval naplněním podmínek pro povolení výjimky dle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k výstavbě tzv. Vestecké spojky v Praze. Potvrdil rozhodnutí krajského soudu, který rozhodnutí o výjimce zrušil.
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o jednom územním plánu, který umožňoval novou bytovou výstavbu. Sousední vlastníci si mj. stěžovali na to, že dojde ke zvýšení dopravní zátěže. Právě na tomto argumentu NSS rozsudek KS zrušil a vrátil mu věc k novému řízení.
Stává se, že stavebníkům je velmi dobře známo, že jejich pozemek není pro výstavbu tak úplně košer, ale přesto požádají o povolení záměru a stavební úřad to tak trochu pokryje a vydání povolení, které je následně pro nejrůznější nezákonnosti zrušeno. Stavebníci se pak velice diví a dušují se, že o vadách vůbec, ale vůbec nevěděli. Podobný případ řešil NSS.
Nejvyšší správní soud řešil spor o to, jestli Magistrát města Brna rozhodl správně ve věci odvolání proti rozhodnutí o odstranění dočasné stavby, na jejímž místě chtělo stavět samo město Brno. Podstatné je, že úředníci městské části Bystrc vyloučeni už byli. Měli tedy být automaticky vyloučeni i „městští“ úředníci?
Nejvyšší správní soud se zabýval (opět) charakterem území pražské čtvrti, a to ve sporu, v rámci kterého se MČ Praha 5 snažila zabránit realizaci jednoho většího bytového domu. Bohužel byla neúspěšná. Bytové domy podle NSS do větších měst zkrátka patří.
Jedním typem záměrů, které mívají značný vliv na pohodu bydlení (kvalitu prostředí) vlastníků sousedních nemovitostí, jsou průmyslové a skladovací haly. Ty své okolí zatěžují zejm. hlukem, ale také dalšími imisemi (prach, vibrace, vibrace apod.) z pojíždějících nákladních aut, mohou vzhledem ke svým rozměrům zhoršovat pohledy (na místo výhledu na zeleň je zde nově výhled na obří plechovou „krabici“), problém může způsobovat také nedostatečně propracované řešení odtoku srážkových vod.