Ve 26. Povídání se věnujeme časté námitce ze strany vlastníků pozemků, kteří říkají: Proč obec zvolila právě minimální velikost pozemku 800 m2 a ne 600 m2? Proč obec stanoví max. zastavitelnost pozemku 60% a ne 80%? apod. Nejprve se věnujeme obecně odůvodnění toho, proč si obec přeje rozvolnit výstavbu, následně pak přejdeme ke konkrétním regulativům. Citujeme z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 66 A 11/2026-83, který uvedl, mj. že “. Po obci nelze žádat, aby matematicky prokázala, že „správná“ hranice je zrovna 600 m2, a ne o něco méně či více…”
Obce se často snaží zabránit nežádoucímu zahušťování výstavby tím, že stanovují pravidla pro minimální velikost stavebních pozemků pro rodinný dům. Stejně tak postupovala jedna obec u Brna, která zaznamenává enormní tlak na výstavbu. Tato samospráva byla navíc dost „hodná“, řekla totiž, že jí stačí velikost pozemku pouhých 600 m2 pro jeden RD. Vlastníci se přesto bránili u soudu, ale neuspěli.
Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Rozsudek je obsáhlý, a tak si dovolíme článek rozdělit na několik částí a okomentovat je.
Jedna obec přijala nový územní plán, ve kterém dost zkrouhla možnosti výstavby. Na plochách pro bydlení totiž zakotvil za účelem méně intenzivní výstavby koeficient zastavitelnosti tak, že nezastavěná plocha musela tvořit nejméně 60 % výměry pozemku, a dále požadavek na minimální výměru zastavitelného pozemku (1 100 m2). Přes tuto přísnost obec u soudu vyhrála.
Otázka: V územním plánu máme, že stavební pozemek musí mít rozlohu 800 m2, nikoliv minimálně 800 m2. Je takový regulativ nepřesný nebo jej lze vykládat tak, že se tím myslí právě minimální rozloha a ne přesná?