Soud k maření investic skrze územní plán

V jedné obci se chystala vlastnice pozemků stavět 37 rodinných domů a související občanskou vybavenost. Během přípravy projektu obec zveřejnila návrh územního plánu, dle něhož byly dotčené pozemky změněny na nestavební a u dalších došlo ke změně funkčního využití na bydlení příměstské, což znemožnilo provedení zástavby v míře pro stavební záměr navrhovatelky nezbytné (byl zakotven požadavek na 60% nezastavěnost plochy stavebního pozemku). To se samozřejmě investorce ani trochu nelíbilo.

Obce musí být ve střehu: vlastníci mohou napadat regulaci i ve starších územních plánech

Z nedávné judikatury správních soudů jasně plyne, že územní plán obce může čelit několika typům soudního přezkumu. Prvním z nich je klasický abstraktní přezkum, ke kterému dochází na základě návrhu na zrušení části územního plánu nebo jeho změny (nejčastěji jej podává nespokojený vlastník).  Druhý je tzv. incidenční přezkum. Ten dovodily soudy a může nastat spolu se žalobou proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému souhlasu, jehož podkladem byl právě přezkoumávaný územní plán.

Soud k územní rezervě pro ČOV na cizím pozemku

Krajský soud v Praze řešil nevšední problém s územním plánem – vymezení územní rezervy pro čističku odpadních vod na pozemku fyzické osoby, která s takovým využitím své nemovitosti rozhodně nesouhlasila a chtěla, aby byl pozemek určen k rekreaci (nacházel se v chatové osadě Montana), u soudu ale neuspěla.

Územní plán má umožnit výstavbu jen podle kapacit infrastruktury

V Politice územního rozvoje, konkrétně v čl. 24, se uvádí, že jednou z priorit územního rozvoje je vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví a v souladu s principy rozvoje udržitelné mobility osob a zboží, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os.

Soud k územnímu plánu s prvky regulačního plánu

Jedna malá obec si do svého územního plánu doplnila některé prvky regulačního plánu. Omezila zde mj. možnost využití FTV panelů. To se nelíbilo dotčeným vlastníkům a proti novým podmínkám se bránili u soudu. Ten dal ale za pravdu obci. Z jakých důvodů, to si řekneme v našem novém článku.

Negativní náhled soudu na legitimní očekávání investorů, že se bude stavět podle plánu

Krajský soud v Praze rozhodoval o územním plánu jedné středočeské obce. Závěry, ke kterým dospěl, nebyly sice nijak převratné, přesto ale některé stojí za stručnou zmínku. Reaguje totiž na oblíbenou praxi investorů vyhrožovat obcím, které se snaží změnit územní plány a redukovat zastavitelné plochy nebo omezovat nežádoucí záměry, milionovými náhradami za nerealizované investice.

Soud: k procesním chybám obcí v územním plánování (zkrácený postup pořizování)

Při hledání podkladů pro jednu právní analýzu jsme narazili na zajímavý judikát, který by mohl zaujmout mnoho obcí, jejichž zastupitelé tu a tam udělají procesní chybku při rozhodování ve věcech územního plánování. Základní sdělení sodu totiž je: nic se nejí tak horké, jak se to uvaří, a procesní chyby se často dají téměř bezbolestně napravit.

Soud: plocha přestavby v územním plánu přes nesouhlas vlastníka

Tentokrát se u soudu ocitla obec Hýskov a dá se říct, že obstála (i když malou část územního plánu soud přece jen zrušil). Šlo o výrobní areál bývalé Prefy, jehož využití se samospráva rozhodla změnit. Majitel pozemků, který na nich navíc provozoval podnikatelskou činnost, se změnou nesouhlasil, ale nebylo mu to nic platné – územní plán byl dobře odůvodněný.

Soud: referendum zakazující vymezování zastavitelných ploch

U Krajského soudu v Praze se ocitl územní plán obce Karlík. Vlastníci si stěžovali, že obec chybně vyhodnotila výsledky místního referenda, a proto jejich pozemky nezařadila do zastavitelných ploch. Domnívali se také, že jsou diskriminováni oproti ostatním majitelům pozemků, neboť některé jiné pozemky byly vymezeny jako zastavitelné. Odůvodnění obce, že ostatní pozemky se nacházejí v intravilánu a doplňují proluky, vlastníci neakceptovali.

Soud: stabilizované veřejné prostranství na místě existujícího parku

Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát obec soudní při ustála. Vlastnice nesouhlasila se zahrnutím svého pozemku do plochy pro sport a veřejná prostranství, které má být přístupné 24 hodin denně. Podle jejího názoru obec svoje záměry neodůvodnila, soud ale dospěl k jinému závěru. Proč, to si řekneme v našem dalším článku ze série týkající se judikatury správních soudů v oblasti územního plánování.