Krajský soud v Praze řešil v prosinci zajímavý případ referenda, které se týkalo omezení bezhlavého územního rozvoje. Mezi přípravným výborem a obcí došlo ke sporu o to, jestli návrh na konání referenda má nebo nemá vady.
Na podzim 2024 vyslovil Krajský soud v Praze zajímavý názor k ošemetnému § 307 odst. 2 nového stavebního zákona, ze kterého plyne, že pasivní vlastník (ten, kdo neuplatnil připomínky v rámci veřejného projednání územního plánu) nemůže jít k soudu a dožadovat se zrušení daného opatření obecné povahy. Konkrétně soudci řešili, zda je či není možné § 307 odst. 2 použít i na územní plány pořizované podle starého stavebního zákona. Protože jde o důležitou otázku, dovolujeme si tentokrát delší citaci z rozsudku.
Krajský soud v Praze v rozsudku z 10. prosince definoval, jaký je rozdíl mezi charakterem území a charakterem zástavby. Rozhodnutí Vám ve velmi zkrácené podobě přiblížíme.
V praxi jsme se několikrát setkali se zajímavým problémem – obec má připravený návrh územního plánu nebo jeho změny pro veřejné projednání nebo už jde o opakované veřejné projednání a najednou se zjistí, že jsou v něm obsaženy prvky regulačního plánu, i když rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace (pokud se postupuje podle starého stavebního zákona) ani schválené zadání (postupuje-li se podle starého stavebního zákona nebo podle nového stavebního zákona) neříká, že by měl být pořízen územní plán s prvky regulačního plánu. Obec se v takové situaci dostává do potíží, které nejdou vyřešit žádným jednoduchým postupem.
Krajský soud v Praze rozhodoval o územním plánu další obce, která se pokusila o redukci zastavitelných ploch (změnu ploch pro bydlení na pole a trvalé travní porosty). Samospráva boj o územní plán tentokrát prohrála.
Krajský soud v Praze se zabýval případem, kdy obec hodlala provést stavební úpravy a přístavbu hasičské zbrojnice. Z důvodu nevyhovujícího stavebně technického stavu byla však nakonec odstraněna a znovu zbudována i ta část, která z původní stavby měla zůstat. Bohužel ale proti tomuto postupu byli sousedé, kteří původně s přestavbou souhlasili a tito podali nejen odvolání, ale také žalobu k soudu. Jak to dopadlo?
V rámci přípravy jednoho návrhu na zrušení územního plánu jsme našli zajímavý judikát z dílny Krajského soudu v Praze (jak taky jinak, tento soud obecně rozhoduje v oblasti územního plánování docela dobře). V popisovaném případě se bránili vlastníci pozemků, které doposud byly zastavitelné a určené pro výstavbu rodinných domů proti tomu, že obec jejich pozemky jednoduše vrátila do nezastavěného území jako zemědělskou půdu.
Jedna vlastnice zjistila, až když řešila územní plán, že její pozemky jsou zahrnuty v biokoridoru, což mělo neblahé dopady na hodnotu nemovitostí. Problém byl ovšem v tom, že pozemky do biokoridoru zahrnovaly už zásady územního rozvoje, které jsou pro územní plány závazné. Protože se domnívala, že vymezení biokoridoru právě na jejích pozemcích není v zásadách odůvodněno, pokusila se obrátit na soud, bohužel ale neuspěla (jeden z problémů spočíval i v tom, že vlastnice se o zásady včas nezajímala a v průběhu jejich pořizování byla pasivní, což znamená, že soud vůbec neřešil přiměřenost zvoleného řešení, ale jen jeho zákonnost. Z toho plyne základní ponaučení – jestli chcete skutečně bránit svá práva, zajímejte se, dokud to jde.
Jedna obec vymezila v územním plánu zastavitelnou plochu veřejného prostranství. Dotčená vlastnice (sousedka oné plochy) tvrdila, že jí to znemožní, respektive ztíží, zemědělské podnikání na sousedních pozemcích a že možnost využití sporné plochy pro dětská hřiště, otevřená malá sportoviště včetně technického zázemí, stánkový prodej a zastávky nepochybně povede ke zvýšení hluku a dopravního zatížení v lokalitě, ztrátě soukromí navrhovatelky a její rodiny, a tím k podstatnému snížení pohody a kvality bydlení.
K soudu se opět dostal územní plán, který zredukoval zastavitelné plochy. Hlavním důvodem pro zásah do vlastnického práva byla ochrana zemědělské půdy. Protože se v poslední době jedná o významný trend v rozhodovací praxi soudů, přinášíme informace o novém rozsudku.