Krajský soud v Praze řešil v prosinci zajímavý případ referenda, které se týkalo omezení bezhlavého územního rozvoje. Mezi přípravným výborem a obcí došlo ke sporu o to, jestli návrh na konání referenda má nebo nemá vady.

Navrhované otázky místního referenda

Referendum se mělo konat o těchto otázkách:

  1. „Požadujete, aby orgány obce Statenice v samostatné působnosti učinily veškeré možné kroky k tomu, aby v rámci developerských projektů v obci vznikla adekvátní občanská vybavenost (zejména základní škola)?“
  2. „Požadujete, aby orgány obce Statenice v samostatné působnosti učinily veškeré možné kroky k tomu, aby zahájení rezidenční výstavby v rozvojových plochách Z02, Z13a, Z13b územního plánu obce Statenice byla podmíněna předchozí kolaudací Přeložky silnice II/240 (D7-D8) – úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101?“

Co řešil krajský soud?

Soud musel posoudit, zda:

1) podání projednávaného návrhu na konání referenda bránilo probíhající soudní řízení ve věci předchozího návrhu navrhovatele na konání referenda,

2) návrh na konání referenda a přiložené podpisové listiny mohly být podány v elektronické podobě,

3) navrhovatel předložil společně s návrhem podpisovou listinu obsahující dostatečný počet podpisů oprávněných osob podporujících konání referenda a s tím související otázku, lze-li jednou udělený souhlas s konáním referenda platně odvolat.

Podání nového návrhu a běžící soudní řízení o předchozí návrh

Soud řekl: „Z judikatury plyne, že zůstává-li zachována totožnost otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu a přípravného výboru, a zároveň nedošlo-li v mezidobí k podstatné změně relevantní právní úpravy ani skutečností relevantních pro položenou otázku, je možné archy obsahující podpisy oprávněných osob použít jako přílohu k návrhu na konání místního referenda i opakovaně… je nutno uzavřít, že řízení o kasační stížnosti navrhovatele ve věci prvního návrhu na konání referenda… nepředstavovalo překážku podání třetího návrhu…

Navrhovatel tedy mohl nový (třetí) návrh podat a odpůrce měl povinnost jej v souladu se zákonem o místním referendu vypořádat, neboť zde neexistovala žádná překážka litispendence. Přestože třetí návrh obsahoval totožné otázky a minimálně zčásti i podpisové listiny jako první návrh, předmět řízení u obecního úřadu odpůrce se lišil.“

Elektronická podoba podpisových listin

K této otázce soudci pravili: „Zadruhé, za specifických podmínek tohoto případu nevadilo, pokud navrhovatel odpůrci podal třetí návrh na konání místního referenda a podpisové listiny v elektronické podobě. Navrhovatel měl dle výše citované judikatury právo podpisové archy použít u odpůrce znovu… Je přitom stěžejní, že originály podpisových listin č. 1 až 57 s vlastnoručními podpisy měl v souvislosti s prvním a druhým návrhem na konání místního referenda k dispozici právě odpůrce.

Navrhovatel třetím návrhem fakticky pouze na tyto listiny odkázal, což s ohledem na faktickou nemožnost s listinami disponovat plně postačovalo. Pokud navíc provedl též autorizovanou konverzi, nelze v tom spatřovat vadu návrhu… Skutečnost, že byl odpůrce schopen tyto dokumenty přezkoumat a určit, které podpisy považuje za uznatelné a které naopak uznat nelze, včetně důvodu neuznání, pak svědčí o tom, že byly dostatečně kvalitní.“

Možnost odvolání podpisu (souhlasu s konáním referenda)

K této otázce soud konstatoval: „Možnost odvolání souhlasu s konáním místního referenda není v zákoně o místním referendu upravena, zároveň tuto problematiku dosud neřešily ani správní soudy. Nicméně judikatura Nejvyššího správního soudu dlouhodobě zastává názor, že v řízeních týkajících se referenda, má být postupováno spíše ve prospěch než neprospěch konání referenda… Tímto prizmatem soud posoudil též otázku odvolání podpisů, přičemž dospěl k závěru, že jednou udělené podpisy podporující konání referenda posléze odvolat nelze. Umožnění takového postupu totiž zasahuje do právní jistoty přípravného výboru, který shromáždil určitý počet podpisů podporujících konání referenda a podal návrh v domnění, že disponuje potřebnou podporou, načež posléze zjistil, že část podpisů byla odvolána, aniž by měl možnost tuto skutečnost dříve předvídat…

Argumentuje-li odpůrce tím, že se na něj občané obraceli, neboť jim bylo při sběru podpisů řečeno, že podpisy představují statistiku pro volby do Evropského parlamentu či souhlas se získáním informací, soud zdůrazňuje, že všechny podpisové listiny obsahují informaci o tom, že se osoba svým podpisem připojuje k návrhu na vyhlášení místního referenda a v souladu se zákonem o místním referendu obsahují též přesné znění otázek navržených k rozhodnutí v referendu.

Za této situace, i pokud by během sběru podpisů opravdu došlo ke sdělování zavádějících informací (což v tomto případě nebylo patřičně prokázáno), mohly si dotyčné osoby obsah listiny přečíst a zjistit, za jakým účelem jsou podpisy sbírány. Je ostatně žádoucí, aby se oprávněné osoby, jež jsou plně svéprávné, seznámily s obsahem listiny, na níž uvádí své osobní údaje a k níž připojují svůj vlastnoruční podpis… Demokratická společnost vychází z toho, že občané jsou s to v okamžiku podpisu návrhu na vyhlášení referenda posoudit, zda s ním souhlasí, či nikoliv. Tím je jejich politické právo – až do případného hlasování v referendu – vyčerpáno. Občanům, kteří změnili svůj postoj k referendu, není upřena možnost projevit svou vůli tím, že budou v referendu hlasovat proti navrženým otázkám, případně se hlasování nezúčastní, aby nebyl dosažen potřebný počet hlasujících pro závaznost místního referenda.“

Kampaň obce v nesprávný okamžik

V daném případě se soud nepěkně vyjádřil ke snaze obce lidi od referenda odrazovat: „Výše popsané jednání odpůrce odrazující občany obce od toho, aby podporovali konání referenda, považuje soud za velice problematické především s ohledem na to, že vede kampaň proti samotnému konání místní referenda ve fázi, kdy pro to není prostor.

Odpůrce může vést kampaň ohledně navržených otázek poté, co se referendum vyhlásí, nemůže však bránit samotnému iniciování referenda. Odpůrce přitom ve svém veřejném prohlášení uvedl, že konáním referenda může vážně poškodit obec a stanovuje nesplnitelné podmínky. Dokonce konstatoval, že souhlas s referendem znamená, že v obci nebude dostatek čisté vody a financí na stavbu školy. Současně zdůrazňoval, že obec bude muset za referendum zaplatit a čelit nárokům na náhradu škody developerů za zmařenou výstavbu… Odpůrce tedy občany vědomě a cíleně nabádal nejen k tomu, aby referendum samotné nepodporovali, ale aby jednou signalizovanou podporu vzali zpět. Fakticky tím vykročil ze své role, kterou v této fázi má mít.“

Nečitelnost podpisů

Osud se vyjádřil i k tomu, že obecní úřad vyloučil řadu podpisů, jako nečitelných, i když to nebyla tak úplně pravda: „Při kontrole podpisů by obec měla postupovat tak, aby byl šetřen smysl a účel zákona o místním referendu, kterým je zajištění realizace ústavně zaručeného práva na přímý podíl občanů na veřejné moci. Výkon tohoto práva by neměl být znesnadňován rigidním postupem orgánů místní samosprávy a formalistickým požadavkem na uvedení formálně bezchybných či na první pohled zcela jasně čitelných údajů o petentovi, zejména v těch případech, kdy je zcela či alespoň s vysokou mírou pravděpodobnosti zřejmé, o jakou oprávněnou osobu se jedná, resp. jaké je formálně správné znění jejích údajů.

Obecní úřad by se měl při kontrole podpisů vždy zabývat tou nejpravděpodobnější alternativou, která se jeví zjevnou či vysoce pravděpodobnou… V této souvislosti soud uvádí, že nečitelnost údajů sice představuje do jisté míry subjektivní hledisko kontrolující osoby, nicméně nesmí se stát nástrojem zjevné svévole. Tu však odpůrce projevil v několika případech. Samotná nečitelnost běžně znemožňuje kontrolu údajů, neboť představuje nedostatek, pro který nelze osobu identifikovat. Odpůrci se však několik „nečitelných“ jmen či jiných údajů prokazatelně podařilo přiřadit ke konkrétní osobě, neboť poté, co je označil za nečitelné, vzápětí dodal, které osobě pravděpodobně patří a z jakého dalšího důvodu kromě nečitelnosti nelze tyto podpisy uznat.“

Usnesení KS Praha ze dne 30. 12. 2024, čj. 37 A 81/2024 – 55.

Více našich textů k problematice místního referenda najdete zde.