NSS k nesouhlasnému závaznému stanovisku orgánu územního plánování

Jeden investor dostal od úřadu územního plánování negativní stanovisko ke svému záměru výstavby sedmi rodinných domů. Důvodem bylo, že záměr nerespektoval požadavek na vedení příjezdové cesty ke každému pozemku pro rodinný dům po veřejně přístupné ploše a překročení maximální možné míry stanovené územním plánem pro množství zpevněných ploch. V důsledku toho samozřejmě nedopadlo pro investora příznivě ani řízení před stavebním úřadem, a tak věc dospěla až k NSS, který ale investorovi nepomohl tak, jak si asi představoval.

NSS: územní plán „kreslete“ nazdařbůh, je to fuk

Nejvyšší správní soud mívá často docela rozumné názory na územní plán, někdy se ale i mistr tesař utne. Právě to se soudcům přihodilo při rozhodování o územním plánu Řícmanic, jenž vymezil pozemek pro stavbu rodinného domu, který ale patrně nikdy nebude moci být připojen na pozemní komunikaci (neměl dopravní napojení), ledaže by se zásadně změnily vlastnické poměry v území.

NSS: deklarace existence veřejně přístupné komunikace

Nejvyšší správní soud opět rozhodoval v otázce existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace, tentokrát z hlediska postupu podle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy ohledně deklarace její existence rozhodnutím úřadu. Úřad rozhodl (po několika peripetiích), že se předmětná cesta má považovat za veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Krajský soud si ale myslel, že úřad pochybil při zjišťování, zda vlastníci s existencí komunikace skutečně udělili, byť konkludentní souhlas.

NSS: opět k vlastnickým vztahům a komunikacím

Soudy se často zabývají tím, že vlastníci pozemků nesouhlasí s vedením pozemní komunikace přes svoje pozemky. Nejinak tomu bylo tentokrát, kdy úřad tvrdil, že komunikace existuje nejméně od roku 1968, její zřetelnost v terénu je zjevná a nerozporoval ji ani sám žalobce. Navíc měla být nutnou komunikační spojnicí. Souhlas s užíváním měl být dle úřadu dán předcházejícími majiteli pozemku konkludentně. S tím souhlasil i krajský soud a ke smůle vlastníka i NSS.

NSS: konkrétnost řešení pozemní komunikace v územním plánu

Nejvyšší správní soud řešil Územní plán města Hranice, který vymezil trasu obchvatu jinak než ten původní, a tím znatelně zasáhl vlastnická práva jedné společnosti. NSS se v rozsudku zabýval mj. podrobností, s jakou může územní plán řešit prvky pozemní komunikace, jako jsou křižovatky.

NSS ke vzniku a zániku účelové komunikace

NSS řešil opět spor o to, jestli existuje nebo neexistuje veřejně přístupná účelová komunikace. V odůvodnění rozsudku mj. zaznělo: „Veřejně přístupná účelová komunikace za určitých okolností přirozeně vzniká a stejně tak přirozeně může dojít i k jejímu zániku, přestože samotný způsob zániku účelové komunikace ze zákonné úpravy účelových komunikací výslovně nevyplývá.“

Dal NSS nový nástroj aktivistům za klima a za třicítku v Praze?

Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci přezkumu opatření obecné povahy – místní úpravě provozu na pozemních komunikacích. To by samo o sobě nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o návrh podaný ekologickým spolkem. Konkrétně se jednalo o osazení dopravení značky s textem „Cyklisto, veď kolo“ na lávce vedoucí nad kolejištěm v blízkosti vlakového nádraží. Spolek se domáhal soudní ochrany proto, že se zabývá podporou bezmotorové dopravy a onou značkou bylo zasaženo do jeho práva na svobodu pohybu, práva na ochranu zdraví a práva na bezpečnou dopravu po pozemních komunikací a popsal příčinnou souvislost mezi napadeným opatřením obecné povahy a zásahem do jeho subjektivních práv. Krajský soud jeho návrh odmítl s tím, že […]

NSS: k požadavkům na šířku komunikace v územním plánu

Nejvyšší správní soud rozhodoval o změně územního plánu a řešil otázku, do jaké míry může obec v územním plánu nastavit požadavky na parametry pozemní komunikace podle § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (Vyhláška).

NSS: chybějící dopravní napojení jako důvod pro omezení zastavitelnosti

Nejvyšší správní soud opět rozhodoval ve věci územního plánování. Šlo o rušení zastavitelných ploch, které podle názoru samosprávy neměly dostatečné dopravní napojení. Krajský soud v Brně s takovým argumentem nesouhlasil a předmětnou část územního plánu zrušil. Hlavní důvodem bylo, že podle názoru krajského soudu bylo nedostatečně odůvodněno rozhodnutí o námitkách vlastníků dotčených pozemků, kteří tvrdili, že právě oni mají zajištěn přístup skrze účelovou komunikaci, tím se však město vůbec nezabývalo. NSS rozsudek krajského soudu zrušil. Z jakých důvodů přistoupil k tomuto kroku, si řekneme v dnešním článku.