Ve 21. Povídání se věnujeme tomu, jak může územní plán napomáhat, aby se problémy se suchem ještě více nezhoršovaly. Postupujeme od nejtvrdších opatření, jako je rušení zastavitelnosti, až k těm měkčím, jako jsou etapizace, požadavky na veřejná prostranství, ochranu nezastavěného území či zadržování dešťové vody.
Ve 20. Povídání se zaměřujeme na důsledky zrušení územně plánovací dokumentace. Kdy se obnovuje předchozí stav? A kdy vzniká v územním plánu tzv. bílé místo? Probíráme možnosti, které má obec podle § 114 stavebního zákona v případě zrušení části územního plánu a v případě zrušení (části) změny ÚP.
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval k tomu, jak se posuzuje soulad záměru s okolním zástavbou, a to v případě jednoho nespokojeného souseda, kterému vadilo, že má být nový rodinný dům postaven kolmo k jeho nemovitosti. NSS řekl, že když územní plán nemá žádné specifické požadavky, musí se stavební úřad dívat na širší okolí záměru a ne jen ne nejbližší sousedy.
Jedna obec na severní Moravě vyňala určitý pozemek ze zastavěného území a v důsledku toho měla vlastnice ze své parcely namísto plochy smíšené obytné jen plochu přírodní. U soudu vlastnice uspěla, část územně plánovací dokumentace byla zrušena. Důvodem bylo, jako tradičně, chybějící odůvodnění. Chyba to musela být velká, protože navrhovatelka byla během procesu pořizování pasivní, což značně snížilo její šance na soudní přezkum.
Nejvyšší správní soud řešil případ vlastníka nespokojeného s tím, že územní plán jedné obce převzal koridor ze zásad územního rozvoje.
Nejvyšší správní soud opět potvrdil, že v situaci, kdy dotčený orgán „odflákne“ svoje stanovisko a neobtěžuje se s odůvodněním, přesouvá se práce s odůvodněním na pořizovatele. Když by ani ten nevěnoval vysvětlení důvodů pro zásah do vlastnického práva pozornost, hrozí, že dojde ke zrušení části ÚPD. Nejedná se o novinku, ale je vždy dobré si připomenout, na co všechno se musí během územního plánování myslet.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu, šlo o vyhotovování úplného znění územního plánu po změně.
V 18. Povídání se věnujeme rozsudku Nejvyššího správního soudu z 11. června 2026, čj. 10 As 182/2025 – 57. NSS zde “postavil na hlavu” dosavadní výklad přechodného ustanovení, které je obsaženo v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona.
V 17. Povídání se vracíme k velké novele stavebního zákona, pro kterou se už v začal používat pojem “Lex developer”. Podle nového § 193 odst. 7 má platit, že stavební úřad posuzuje soulad s územním plánem ke dni podání žádosti; to platí dokonce i v řízení odvolacím, přezkumném a v opakovaném řízení. Tato úprava se snaží “přebít” dosavadní judikaturu správních soudů, podle které se soulad záměru s územním plánem posuzuje ke dni vydání rozhodnutí. Podle našeho názoru tak právo na samosprávu skutečně dostává “na frak”. Smysl pak nedává úprava přechodných ustanovení a je otázkou, zda vůbec bude ještě dávat smysl pořizovat stavební uzávěry…
Nejvyšší správní soud řešil stavební uzávěru jedné obce nacházejí se nedaleko Havířova, která se bránila proti rozsudku KS Ostrava, jenž zrušil celou stavební uzávěru. Bohužel obec ani u NSS neobstála, ačkoliv kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Proč byl NSS tak drsný?