Nejvyšší správní soud vyslovil několik zajímavých myšlenek k územním studiím. Dovolíme si je stručně shrnout.
Nejvyšší správní soud řešil otázku, jestli může obec v územním plánu stanovit pro výstavbu spočívající v minimální výšce budovy (tzv. niveleta Q100 – hladina stoleté vody) jakožto preventivního opatření v záplavové oblasti. Dospěl k závěru, že ne.
Ve 24. Povídání otevíráme téma územních studií. Zaměříme se zejm. na situaci, kdy územní plán stanoví, že rozhodování v území je podmíněno zpracováním územní studie. Tento nástroj se v praxi využívá poměrně hojně, ale obce a města si vždy neuvědomují jeho limity.
To, že je novela stavebního zákona psána čistě pro investory, už je veřejně známá věc. Taky proto se tomuto legislativnímu veledílu přezdívá „Lex Developer“. Jedna z nejhorších věcí, pokud jde o územní plánování, je zamýšlená podoba § 193 odst. 6 stavebního zákona. Právě díky ní se totiž stavebníci stanou prakticky „imunní“ vůči jakékoliv snaze obce změnit územní plán.
Nejvyšší správní soud řešil otázka možnosti zahrnutí hraničního pozemku do zastavěného území nového územního plánu obce na základě splnění požadavku obklopení dalšími pozemky zastavěného území dle § 58 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“). V souvislosti s tím se NSS věnoval otázce, zda lze pro splnění této podmínky zohledňovat pozemky nacházející se ve dvou odlišných obcích.
Krajský soud v Ostravě rozhodoval o změně Územního plánu Ostravy, která změnila funkční využití pozemků z těžkého a lehkého průmyslu, skladování a administrativy na plochy smíšené výrobní, nerušící výroba, služby a občanské vybavení a ještě jejich využití podmínila pořízením územní studie. OOP v přezkumu neobstálo, i když návrh podával pasivní vlastník. Změna totiž nebyla vůbec odůvodněná.
Nejvyšší správní soud řešil zase územní plán Brna. Ačkoliv se Brno bránilo tím, že přece nemuselo reagovat na námitky nějak konkrétně, NSS si to nemyslel a potvrdil, že i na velká města se vztahují stejná pravidla jako na malé obce.
Ve 23. Povídání se věnujeme zejm. tomu, jak zahájit pořizování změny územního plánu. Stavební zákon rozlišuje podnět ze strany obce a podnět ze strany vlastníka. Vlastník pak může podat buď kvalifikovaný podnět, který obsahuje návrh zadání a stanoviska krajského úřadu, nebo podnět nekvalifikovaný (kvalifikovaný podnět si může připravit také obec). Upozorňujeme také na situace, kdy by vlastník mohl podat zásahovou žalobu na nečinnost proti obci či pořizovateli.
Máme radost, že se nám podařilo dosáhnout rozsudku, který upřesňuje, za jakých okolností je možné v nezastavěném území realizovat solární a větrné elektrárny. Soud se přitom ztotožnil s naší argumentací a za nesprávnou označil metodiku MMR.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou kauzou – vymezení koridoru pro VRT v zásadách územního rozvoje. NSS poměrně překvapivě rozsudek krajského soudu zrušil.