Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát obec soudní při ustála. Vlastnice nesouhlasila se zahrnutím svého pozemku do plochy pro sport a veřejná prostranství, které má být přístupné 24 hodin denně. Podle jejího názoru obec svoje záměry neodůvodnila, soud ale dospěl k jinému závěru. Proč, to si řekneme v našem dalším článku ze série týkající se judikatury správních soudů v oblasti územního plánování.
Nejvyšší správní soud opět zopakoval svoji judikaturu, když rozhodoval o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu v Plzni o územním plánu města na soutoku čtyř řek. Tamnímu společenství vlastníků se nelíbilo, že pro jejich panelák územní plán požadoval „chránit střešní krajinu souborů staveb vytvářejících jeden kompoziční celek, tj. na příklad chránit typickou střešní krajinu modernistických sídlišť sestávající z rovných střech“. Soud ani NSS jejich požadavkům nevyhověli, protože dotčení byli v procesu územního plánování pasivní.
V poslední době jsme se dostali k několik zajímavým případům souvisejícím s územním plánem. Včera nám soud doručil rozsudek, ve kterém potvrdil, že se nám podařilo zájmy jednoho z klientů – středočeské obce – obhájit. Případ měl několik zajímavých aspektů, o které se rádi podělíme. Navrhovatelé, kteří s novou podobu územního plánu nesouhlasili, vlastnili v obci pastvinu pro koně. Na její části obec vymezila skrze územní plán pás, který měl sloužit k zasakování. Na pásu bylo možno dál chovat dobytek, vlastníci nemuseli nic dělat. Vedle toho se navrhovatelům nelíbilo, že na jiné části pozemku nemohli stavět.
Nejvyšší správní soud se věnoval zajímavé otázce: možnosti upřesnit petit návrhu na zrušení opatření obecné povahy (změny územního plánu).
Otázka: Můžeme doplnit do návrhu územního plánu řešení jiných lokalit, i když vůbec nebyly řešeny v zadání (podle toho se změna územního plánu měl týkat jen několika pozemků a konkrétních záměrů)?
Otázka: Pořizuje se zadání při zkráceném postupu změny územního plánu?
Otázka: Může být stavební uzávěra přímo součástí zadání územního plánu?
Otázka: Musí návrh územního plánu přesně odpovídat zadání?
Při zakládání nové neziskové organizace si mohou zakladatelé položit otázku, zda je činnost dětské skupiny hlavní nebo vedlejší činností spolku (případně třeba zapsaného ústavu). Před několika lety jsme o této otázce vedli spor s Krajským soudem v Brně a vrchní soud nám dal nakonec zapravdu.