Krajský soud řešil změnu územního plánu Ostravy, kterou se zastupitelé pokusili docela nevhodně sloučit dvě do té doby samostatné změny územního plánu. Protože došlo během tohoto slučování k vážné procesní chybě, soud územně plánovací dokumentaci zrušil.
Kromě zaměření na územní plánování jsme také rádi, když obcím můžeme pomoci zabránit nepřiměřeně rozsáhlé a nedostatečně připravené výstavbě. Proto nás těší, že Krajský úřad Středočeského kraje vyhověl našemu odvolání a zrušil rozhodnutí o umístění stavby na 3 průmyslové haly o výměře asi 18 tisíc m2. Obci mj. vadilo, že stavebník si nechtěl život komplikovat odvozem zeminy a hodlal ji deponovat v blízkém okolí.
NSS stále opakuje, jak moc je důležité je v kasační stížnosti reagovat na rozsudek krajského soudu a nejen zkopírovat to, co stěžovatel napsal do návrhu na zrušení územního plánu. Přesto se soudci musí stále dokola zabývat naprosto nesprávně zpracovanými podáními. Jeden se přitom docela diví tomu, že si majitelé nemovitostí nevezmou na podání kasace odborníka na územní plánování, protože takto se úplně zbytečně připravují o soudní přezkum zásahu do vlastnického práva.
Jeden by řekl, že územní plán města jako je Brno, který se připravoval tolik let a prošel rukama celé čety pořizovatelů, architektů, urbanistů a advokátů, bude v pořádku a bude směle konkurovat územně plánovací dokumentaci malých obcí a měst. Opak je ale pravdou. Brněnská regulace čelí samé kritice. Krajský soud v Brně teď zrušil jeho další část.
Nejvyšší správní soud řešil další z nekonečné série uplakaných stížností pasivních vlastníků, že se jim v územním plánu změnilo využití pozemku a že nemůžou stavět. Protože má NSS asi podobných výlevů těch, kdo se o svůj majetek včas vůbec nestarají, asi plné zuby, jsou už rozsudky docela tvrdé.
Už mnohokrát jsme psali o tom, že vlastníci nemovitostí, kteří si nehlídají územní plán a nepodají včas připomínky k jeho změně, mají prostě smůlu a téměř nikdy se nedomůžou soudního přezkumu. Opět to potvrdil NSS. My jen připomínáme, že nový stavební zákon je na vlastníky ještě přísnější. Doporučujeme tedy všem, kterým na nemovitostech záleží, aby se bránili včas a pořádně. Laicky napsané připomínky jsou totiž častokrát na tak obecné úrovni, že to vyjde nastejno, jako kdyby nebyly podány žádné.
Jedním typem záměrů, které mívají značný vliv na pohodu bydlení (kvalitu prostředí) vlastníků sousedních nemovitostí, jsou průmyslové a skladovací haly. Ty své okolí zatěžují zejm. hlukem, ale také dalšími imisemi (prach, vibrace, vibrace apod.) z pojíždějících nákladních aut, mohou vzhledem ke svým rozměrům zhoršovat pohledy (na místo výhledu na zeleň je zde nově výhled na obří plechovou „krabici“), problém může způsobovat také nedostatečně propracované řešení odtoku srážkových vod.
Krajský soud v Brně se zabýval docela zajímavou otázkou – konkrétně šlo o nutnost řádně poučit dotčené osoby o možnosti podat námitku k opatření obecné povahy, kterým se řešila místní úprava provozu, v situaci, kdy se zveřejňuje předmětný návrh OOP na více úředních deskách.
Krajský soud v Ústí nad Labem se vyjadřoval k tomu, jak by mělo být v územním plánu odůvodněno určení ploch k vyvlastnění, i když byl vlastník v procesu územního plánování pasivní.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, který odmítl zařadit jeden lesní pozemek do zastavitelné plochy pro individuální rekreaci, což po něm žádal chtěl dotčený orgán ve svém stanovisku. Dotčení vlastníci, kteří nakonec u NSS uspěli, tvrdili, že byli diskriminováni, neboť ostatní podobné pozemky mezi zastavitelné zařazeny byly.