Krajský soud řešil změnu územního plánu Ostravy, kterou se zastupitelé pokusili docela nevhodně sloučit dvě do té doby samostatné změny územního plánu. Protože došlo během tohoto slučování k vážné procesní chybě, soud územně plánovací dokumentaci zrušil.
V 15. Povídání se věnujeme změně č. 2 Územního rozvojového plánu, která na celostátní úrovni vymezuje akcelerační oblasti pro větrné a solární elektrárny. Vzhledem k tomu, že už pracujeme na připomínkách pro několik obcí a měst, rozhodli jsme se sdílet některé naše úvahy a postřehy ohledně přípravy těchto připomínek.
Nejvyšší správní soud řešil další z nekonečné série uplakaných stížností pasivních vlastníků, že se jim v územním plánu změnilo využití pozemku a že nemůžou stavět. Protože má NSS asi podobných výlevů těch, kdo se o svůj majetek včas vůbec nestarají, asi plné zuby, jsou už rozsudky docela tvrdé.
Už mnohokrát jsme psali o tom, že vlastníci nemovitostí, kteří si nehlídají územní plán a nepodají včas připomínky k jeho změně, mají prostě smůlu a téměř nikdy se nedomůžou soudního přezkumu. Opět to potvrdil NSS. My jen připomínáme, že nový stavební zákon je na vlastníky ještě přísnější. Doporučujeme tedy všem, kterým na nemovitostech záleží, aby se bránili včas a pořádně. Laicky napsané připomínky jsou totiž častokrát na tak obecné úrovni, že to vyjde nastejno, jako kdyby nebyly podány žádné.
Krajský soud v Brně se zabýval docela zajímavou otázkou – konkrétně šlo o nutnost řádně poučit dotčené osoby o možnosti podat námitku k opatření obecné povahy, kterým se řešila místní úprava provozu, v situaci, kdy se zveřejňuje předmětný návrh OOP na více úředních deskách.
Krajský soud v Ústí nad Labem se vyjadřoval k tomu, jak by mělo být v územním plánu odůvodněno určení ploch k vyvlastnění, i když byl vlastník v procesu územního plánování pasivní.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, který odmítl zařadit jeden lesní pozemek do zastavitelné plochy pro individuální rekreaci, což po něm žádal chtěl dotčený orgán ve svém stanovisku. Dotčení vlastníci, kteří nakonec u NSS uspěli, tvrdili, že byli diskriminováni, neboť ostatní podobné pozemky mezi zastavitelné zařazeny byly.
Otázka: Jsme po společném jednání o návrhu územního plánu a po jeho veřejném projednání. Zjistili jsme, že jsou některá stanoviska dotčených orgánů zčásti nesouhlasná, resp. jsou v nich požadavky na změnu návrhu. Má pořizovatel vyhodnotit stanoviska dotčených orgánů, které obsahuji připomínky také spolu s připomínkami veřejnosti a rozeslat dotčeným orgánům nebo pouze napsat pokyny zpracovateli?
V jedné obci měnili územní plán, přičemž došlo ke zpřísnění podmínek etapizace. Obsah územního plánu předurčilo referendum, ve kterém lidé hlasovali o této otázce: „„Souhlasíte, aby Zastupitelstvo města D. zachovalo v územním plánu stanovené zásady etapizace, kde je mimo jiné určeno, že z obytných ploch by neměla být zahajována výstavba v dalších lokalitách do doby realizace velké většiny rodinných domů v lokalitách: Nad Papežem, Javorová, Na Kole, Západní zóna, a při nejbližší změně územního plánu upřesnilo, že velkou většinou se v tomto rozumí nejméně 85 %?“
Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu jednoho středočeského města, jehož zastupitelstvo schválilo změnu č. 2 územního plánu, kterou byly jedny pozemky přeřazeny z ploch pro bydlení individuální do ploch pro veřejnou vybavenost a dopravní infrastrukturu. S tím nesouhlasil soused, protože se mu nelíbilo, že vedle jeho nemovitostí má vyrůst čtyřpodlažní škola. Prohrál u krajského soudu i u NSS.