V městě Kladně se spolu s podzimními volbami mělo konat referendum o této otázce: „Souhlasíte s tím, aby Statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“. Zastupitelé jej ale nevyhlásili, a tak přišel ke slovu soud. Ten referendum vyhlásil v termínu prezidentských voleb, což zaručuje větší účast oprávněných voličů.
Do Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se dostala jedna zajímavá věc – odpověď na otázku, jak se posuzuje shodnost otázek položených ve dvou různých místních referendech. Podle § 7 písm. h) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu platí, že referendum nelze konat, jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců. Právě to, zda jde nebo nejde o totožnou věc, se stalo předmětem sporu.
Když černoličtí zastupitelé uzavřeli v roce 2007 smlouvu se společností Altsteadter, nikdo netušil, jaké právní inferno tím rozpoutali. Kauza skončila v roce 2021 usnesením Nejvyššího soudu, které obec rozhodně nepotěšilo. Pro ostatní zastupitele by proto mělo být víc než zajímavé zjistit, jakéže chyby samospráva udělala. Proto jsme zpracovali podrobnou kazuistiku celého případu.
V obci Slavonice se konalo spolu s loňskými parlamentními volbami místní referendum vyhlášené obcí. Věc se musel řešit i Nejvyšší správní soud. Zajímavé aspekty jeho rozhodnutí jsme zpracovali do následujícího textu.
Jedna obec v Moravskoslezském kraji má příznačný název pro spor o vyhlášení referenda – Sudice. Právě zde se podle rozsudku krajského soudu bude na podzim 2022 konat hlasování občanů o jednoduché otázce: „Větrné elektrárny v katastru obce? Ano – Ne?“ Kupodivu právě o ni byl největší spor. Obec se totiž snažila přesvědčit soud, že bylo správné, když referendum nevyhlásila, protože otázka je neurčitá a navíc otázkou ani není, protože neobsahuje sloveso. Vedle toho prý nebylo sousloví „větrná elektrárna“ dost srozumitelné, protože se tím mohou myslet malé i velké obnovitelné zdroje využívající energii větru.
Tlak na rozšiřování tzv. obnovitelných zdrojů energií nepochybně kvůli mnoha různým příčinám poroste. Větrné elektrárny ovšem neznamenají pouze světlé zítřky a elektřinu „zdarma“, ale pro svoje okolí přinášejí také řadu problémů. Proto se nelze divit obcím ani jejich obyvatelům, že se s větrníky za humny nehodlají smířit a bojují proti nim všemi možnými prostředky. Co mohou reálně udělat?
V naší advokátní kanceláři poskytujeme právní pomoc zejména obcím, které se dostaly do nesnází kvůli svému územnímu plánu, stavební uzávěře, smlouvě s investory, sporům o veřejnou infrastrukturu nebo požadavkům na náhradu škod za zklamaná legitimní očekávání stavebníků. Proto pečlivě sledujeme činnost českých soudů. Díky tomu vám můžeme nabídnout shrnutí zajímavých rozsudků týkajících se těchto otázek.
Z nejnovější judikatury Nejvyššího správního soudu jsme dnes vybrali rozsudek, který se týká místního referenda, což bude před nadcházejícími komunálními volbami jistě zajímavé téma. Referendum se mělo konat o tom, jestli v obci mají či nemají být větrné elektrárny.
V posledních dnech české soudy vydaly dva zajímavé rozsudky, ze kterých lze dovodit možnost obce jako společenství občanů bránit se proti lockdownům, sociálním problémům, neutěšeně vysoké inflaci, zvýhodňování skupin zahraničních obyvatel nebo nedostatku plynu a ohrožení fungování kritické infrastruktury. Domnívám se, že stejně jako obec Svatý Jan pod Skalou nebo Hrazany by se starostové jiných municipalit neměli bát vystoupit a aktivně se snažit ochránit svoje lidi, území a rozpočet.
Místní referenda o územním plánu jsou poměrně častá. Přinášejí s sebou celou řadu komplikací a obcím mohou řádně „zatopit“. Pojďme se proto podívat na to, co má obec udělat, když jí přípravný výbor zašle návrh na konání místního referenda.