Otázka: Je možné konat referendum o krajských zásadách územního rozvoje?
Krajský soud v Praze rozhodoval o tom, zda je dostatečně určitá otázka, o které se mělo konat referendum v obci Dobšice. Dotaz pro občany zněl: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Dobšice podnikalo v rámci své samostatné působnosti kroky směřující ke stavebním úpravám objektu sběrného dvora v Libněvsi, č. parc. 42/46, k. ú. Dobšice u Žehuně, za účelem vybudování druhé hasičské zbrojnice v obci s klubovnou pro schůze SDH Dobšice, s tepelným čerpadlem, krbem na tuhá paliva, garáží, koupelnou, WC, skladem, za cenu z roku 2020 ve výši 2 429 587 Kč a s tím související kroky směřující k přijetí finanční dotace ve výši pouhých 50 % z uznatelných nákladů?“
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další referendové věci, tentokrát z Plzeňského kraje. V jedné obci se tam konalo referendum o této otázce: „Souhlasíte s budoucí výstavbou bytových domů na území obce Jenišov (tj. domů s více než třemi samostatnými byty, dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím a podkrovím, na území obce Jenišov)?“ Krajský soud v Plzni dospěl k závěru, že otázka spadala do samostatné působnosti obce, byla přípustná a rozhodnutí přijaté v místním referendu nebylo neplatné. NSS tento názor potvrdil.
Referenda o větrných elektrárnách patrně ve své „popularitě“ časem nahradí ta o hernách a automatech. Občané totiž nějak odmítají pochopit, že v jejich zájmu, aby si za humny nechali postavit farmu obřích větrníků. Jedním z posledních „všelidových“ hlasování o větrných elektrárnách bylo to, které se konalo v polovině května a letošního roku v obci Stará Červená Voda. Občané dali větrníkům jasnou stopku. To samozřejmě neznamená, že by bylo jisté, že v katastru obce nevyrostou, ale je to jeden z kroků, který by měly učinit všechny samosprávy, které zajímá, co si jejich občané myslí.
Je zřejmé, že snahy o budování obřích farem větrných elektráren po novele stavebního zákona naberou na síle. Ukazuje se také, že investoři se budou pokoušet obcím učinit nabídky, „které nelze odmítnout“ – několik milionů do obecní pokladny, které mají zajistit odkývání každého záměru. Protože je vždycky lepší být připraven, nežli překvapen a neprodat zájmy samosprávy a jejích občanů lacino, dovolujeme si věnovat otázkám spojeným s větrníky další článek.
Krajský soud v Praze rozhoduje o řadě zajímavých kauz. Jeho rozsudky mají navíc často hlavu a patu a obsahují důležité postřehy, které je třeba při činnosti obcí a měst brát v potaz. Dnes proto napíšeme o usnesení, které zakázalo Kladnu konat referendum o hazardu.
Krajský soud v Praze v březnu 2023 rozhodoval o tom, zda bylo hlasování v referendu týkajícím se hazardních her, které se konalo v Kladně, platné, či nikoliv. Dospěl k závěru, že bylo neplatné. Proč? To si nyní ukážeme.
Otázka: Za jakých podmínek je rozhodnutí přijaté v místním referendu platné a hlavně závazné?
Od konce ledna 2023 je účinný zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mimo jiné změnil stavební zákon. Snahou novelizace je znemožnit obcím a jejich občanům bránit se proti nechtěným a mnohdy mimořádně problematickým větrníkům a rozhodovat o tom, jak dobře a kvalitně se bude v místě žít. Doteď totiž obce skrze územní plány měly možnost rozhodovat o tom, kde budou či nebudou větrné elektrárny stát, dnes jim hrozí, že o tuto možnost a „právo veta“ přijdou.
Otázka: Jaké jsou podmínky pro podnět k pořízení územního plánu, pokud je to podnět samotné obce?