Médii proběhla zpráva, že několik ekologických spolků v čele s Frank Bold Society uzavřelo smlouvu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, CzechInvestem a dalšími subjekty o podmínkách realizace Strategického podnikatelského parku u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Ten jako projekt „s vysokou přidanou hodnotou“ posvětila nedávno vláda. Za oběť obřímu záměru padne zemědělská půda a příroda, mj. ptačí oblast „Heřmanský stav – Odra – Poolší“.
Co by měly obce dělat, když jim do územního plánování vstoupí místní referendum? Mohou občané zásadně ovlivňovat proces územního plánování nebo ne? Na tuto otázku odpovídá náš nový článek, který shrnuje aktuální judikaturu k tomuto problému.
U Krajského soudu v Praze se ocitl územní plán obce Karlík. Vlastníci si stěžovali, že obec chybně vyhodnotila výsledky místního referenda, a proto jejich pozemky nezařadila do zastavitelných ploch. Domnívali se také, že jsou diskriminováni oproti ostatním majitelům pozemků, neboť některé jiné pozemky byly vymezeny jako zastavitelné. Odůvodnění obce, že ostatní pozemky se nacházejí v intravilánu a doplňují proluky, vlastníci neakceptovali.
Otázka: Je možné konat referendum o krajských zásadách územního rozvoje?
Krajský soud v Praze rozhodoval o tom, zda je dostatečně určitá otázka, o které se mělo konat referendum v obci Dobšice. Dotaz pro občany zněl: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Dobšice podnikalo v rámci své samostatné působnosti kroky směřující ke stavebním úpravám objektu sběrného dvora v Libněvsi, č. parc. 42/46, k. ú. Dobšice u Žehuně, za účelem vybudování druhé hasičské zbrojnice v obci s klubovnou pro schůze SDH Dobšice, s tepelným čerpadlem, krbem na tuhá paliva, garáží, koupelnou, WC, skladem, za cenu z roku 2020 ve výši 2 429 587 Kč a s tím související kroky směřující k přijetí finanční dotace ve výši pouhých 50 % z uznatelných nákladů?“
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další referendové věci, tentokrát z Plzeňského kraje. V jedné obci se tam konalo referendum o této otázce: „Souhlasíte s budoucí výstavbou bytových domů na území obce Jenišov (tj. domů s více než třemi samostatnými byty, dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím a podkrovím, na území obce Jenišov)?“ Krajský soud v Plzni dospěl k závěru, že otázka spadala do samostatné působnosti obce, byla přípustná a rozhodnutí přijaté v místním referendu nebylo neplatné. NSS tento názor potvrdil.
Referenda o větrných elektrárnách patrně ve své „popularitě“ časem nahradí ta o hernách a automatech. Občané totiž nějak odmítají pochopit, že v jejich zájmu, aby si za humny nechali postavit farmu obřích větrníků. Jedním z posledních „všelidových“ hlasování o větrných elektrárnách bylo to, které se konalo v polovině května a letošního roku v obci Stará Červená Voda. Občané dali větrníkům jasnou stopku. To samozřejmě neznamená, že by bylo jisté, že v katastru obce nevyrostou, ale je to jeden z kroků, který by měly učinit všechny samosprávy, které zajímá, co si jejich občané myslí.
Je zřejmé, že snahy o budování obřích farem větrných elektráren po novele stavebního zákona naberou na síle. Ukazuje se také, že investoři se budou pokoušet obcím učinit nabídky, „které nelze odmítnout“ – několik milionů do obecní pokladny, které mají zajistit odkývání každého záměru. Protože je vždycky lepší být připraven, nežli překvapen a neprodat zájmy samosprávy a jejích občanů lacino, dovolujeme si věnovat otázkám spojeným s větrníky další článek.
Krajský soud v Praze rozhoduje o řadě zajímavých kauz. Jeho rozsudky mají navíc často hlavu a patu a obsahují důležité postřehy, které je třeba při činnosti obcí a měst brát v potaz. Dnes proto napíšeme o usnesení, které zakázalo Kladnu konat referendum o hazardu.
Krajský soud v Praze v březnu 2023 rozhodoval o tom, zda bylo hlasování v referendu týkajícím se hazardních her, které se konalo v Kladně, platné, či nikoliv. Dospěl k závěru, že bylo neplatné. Proč? To si nyní ukážeme.