V daňovém řízení, v rámci kterého se rozhoduje o odvodu za porušení rozpočtové kázně, je možné uplatnit návrh na vyloučení úřední osoby podle § 77 daňového řádu. Jaké má tzv. námitka podjatosti důsledky a v jakých případech ji správní soudy uznaly jako důvodnou?
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z konce března 2023 zabýval tím, jestli neuplatnění smluvních pokut může představovat umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S rozhodnutím by se měli seznámit všichni zadavatelé veřejných zakázek.
Příjemci dotací by neměli zbystřit až v okamžiku, kdy jim přijde výzva k vrácení dotace (o té jsme již psali zde), ale už v okamžiku, kdy je zahájena veřejnoprávní kontrola ohledně dotace. K tomu přitom může dojít ještě před čerpáním dotace, ale také až několik let po ukončení projektu. V tomto textu se budeme věnovat otázce, jak má poskytovatel dotace, resp. kontrolující osoba, postupovat, pokud jsou proti protokolu o kontrole podány tzv. blanketní námitky.
Od října roku 2022 platí nový metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Je v něm řada důležitých závěrů. My upozorníme na jeden z nich, který se týká vymezování zastavitelných ploch v územních plánech na zemědělském půdním fondu.
Krajský soud v Praze řešil zajímavou kauzu spojenou s územním plánem obce Tachlovice. Dotčená vlastnice nesouhlasila s omezením počtu podlaží a bytových jednotek ve dvojdomu, stanovením výměry pozemků pro rodinné domy, požadavkem na minimálně 2 odstavná stání na každou bytovou jednotku do 80 m2 a 3 odstavných stání pro bytové jednotky nad 80 m2 na vlastním pozemku, dále pak požadavkem na určitou výměru zastavěných a zpevněných ploch.
Krajský soud v Praze rozhodoval o územním plánu Pyšel, jehož část vymezovala plochu zemědělskou a plochu veřejného prostranství na dřívější ploše venkovské obytné. Jakým způsobem k tomu přistoupil, si řekneme v tomto článku.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval díky sporům z doby covidí zajímavou otázku, která má dopad i do řízení o územních plánech: „Je osoba zúčastněná na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s., nebo osoba, která se tohoto postavení domáhá, osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.“?
Krajský soud v Praze se v rozsudku z konce března 2023 zabýval pochybením finančního úřadu, který odmítl vyslechnout svědky navrhované účastníkem v odvolacím řízení. Věc se týkala daně z přidané hodnoty, závěry jsou ale použitelné také na řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s dotacemi z veřejných rozpočtů.
V únoru se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda se správce daně dopustil nezákonného jednání, když k projednání zprávy o daňové kontrole nenařídil ústní jednání, a jaké má toto jednání důsledky.
NSS v rozsudku ze dne 6. února 2019 zrekapituloval důležitost rozlišení definitivního snížení dotace a pozastavení platby dotace. Jednalo se o spor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Proč NSS potvrdil zrušení rozhodnutí MŠMT?