Jedna obec na severní Moravě vyňala určitý pozemek ze zastavěného území a v důsledku toho měla vlastnice ze své parcely namísto plochy smíšené obytné jen plochu přírodní. U soudu vlastnice uspěla, část územně plánovací dokumentace byla zrušena. Důvodem bylo, jako tradičně, chybějící odůvodnění. Chyba to musela být velká, protože navrhovatelka byla během procesu pořizování pasivní, což značně snížilo její šance na soudní přezkum.
Nejvyšší správní soud se zabýval případem, kdy jedno město v územním plánu redukovalo zastavitelnou plochu a vrátilo ji do ZPF, aby současně mohlo na ZPF vymezit novou zastavitelnou plochu. Tyto kompenzace jsou poměrně kontroverzní, a proto je zajímavé se podívat, co na ně říká NSS.
V 16. Povídání se vracíme k tématu náhrad investorům za zrušení/omezení zastavitelnosti, kterému jsme se věnovali v 11. díle. Nyní se zaměříme na to, za jaká omezení se náhrady poskytují a co vlastně může investor požadovat.
Nejvyšší správní soud řešil žalobu nějakých drsných stavebníků. Ti si totiž chtěli postavit novou nemovitost v aktivní zóně záplavového území. Přesně takto se rodí adepti na srdcervoucí dobročinné sbírky, které se vyrojí jak houby po dešti, až zase jednou bude v ČR konečně pár dní pršet a přijde velká voda.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k dalšímu územnímu plánu, tentokrát se zabýval především otázkou, zda obec smí zrušit nevyužité zastavitelné plochy a vymezit jiné.
Dvanácté Povídání je určeno především pořizovatelům územních plánů. Bavíme se o důvodech, o které je možné opřít zrušení zastavitelnosti pozemků v územním plánu.
Brněnský územní plán zažívá u soudu jednu pernou chvilku za druhou. Poslední zrušená regulace se týká okolí Brněnské přehrady.
Nejvyšší správní soud řešil případ investora, který chtěl stavět výkrmnu drůbeže, ale žádost o povolení záměru podal pozdě a než stavební úřad rozhodl, došlo ke změně územního plánu, která už záměr neumožňovala. Důležité je zdůraznit, že v procesu pořizování územně plánovací dokumentace byl investor naprosto pasivní a svoje zájmy nijak nehájil. Soudy mu proto vůbec nijak nepomohly.
V jedné obci měli manželé pozemek v ploše určené pro bydlení. Umístili na něm na základě společného souhlasu stavebního úřadu mobilheim o cca 48 m2. Následně proběhla kontrolní prohlídka a asi nebylo všechno v pořádku, protože následovalo zahájení řízení o odstranění stavby.
Ústavní soud před nedávnem vydal docela důležitý nález, ve kterém řekl, že i nepravomocné povolení záměru může mít docela velký vliv na územní plán. Díky tomu pak Krajský soud v Praze zrušil část územního plánu středočeské obce Kolomuty.