Právní rádce pro pozůstalé: Na jaké informace mám nárok? 1/2

Dojde-li k tak nešťastné události, jakou je úmrtí blízkého člověka, jedny z prvních otázek, které se pozůstalým derou na mysl, bývají: „Jak k úmrtí došlo?“ a „Proč se to stalo?“. Zodpovězením těchto (a na ně navazujících) dotazů lze dosáhnout bližšího vědomí ohledně příčin smrti blízkého člověka, což s sebou pozůstalým přináší jisté vnitřní uklidnění.

Právní rádce pro pozůstalé: nový manuál k tomu, jak postupovat při úmrtí blízké osoby

Úmrtí blízké osoby patří k nejvíce stresujícím situacím v životě člověka. Zvláště v dnešní době, kdy se umírání jakoby vytěsňuje z každodenního života, kdy v médiích převládají mladí, zdraví a krásní lidé, je smrt něco, co nám může opravdu vážným způsobem z ničeho nic změnit život.

Náhrada nákladů obhajoby prostřednictvím více obhájců u nezákonného trestního stíhání

V případě nezákonného trestního stíhání má obviněný právo na satisfakci v podobě náhrady účelně vynaložených nákladů. Mezi ty patří náklady na obhajobu v rámci trestního řízení. Určitý problém ale nastává v případě, kdy si obviněný zvolí více obhájců současně. Na otázku, zda jsou účelně vynaloženými náklady i náklady na druhého obhájce, odpověděl Nejvyšší soud v roce 2014.

Postoupení věci do kázeňského řízení (a shledání viny z přestupku) nemá vliv na nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání

Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.

Námitka promlčení a korektiv dobrých mravů v řízení o odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání

Ústavní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zánik nároku na odškodnění imateriální újmy za nezákonné trestní stíhání v důsledku uplynutí promlčecí doby může být v individuálních případech nepřiměřeně tvrdým postihem poškozeného ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil

Právo na přiměřenou délku řízení a porušení dalších základních práv účastníka řízení

Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl účastník řízení (poškozený) v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Takový stav přitom vyplývá z nejistoty ohledně výsledku sporu, kterou trpí v zásadě každý účastník nepřiměřeně dlouhého řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, rozsudek ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4091/2011, a rozsudek ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1436/2013). Primárně je tedy účelem náhrady kompenzovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů.

Ministerstvo nestíhá, tak prosadilo soudní poplatek za žaloby proti státu

Poslanecké sněmovna schválila 12. července zavedení soudního poplatku u žalob, kde se lidé domáhají odškodnění za pochybení státu. Poplatek 2.000 Kč prosadil přes Ústavněprávní výbor poslanecké sněmovny ministr Pelikán. A to přesto, že vláda se před 2 lety usnesla, že se takový poplatek zavádět nebude.  O problému dnes informují Lidovky.cz.