Nejvyšší správní soud v prosinci rozhodoval ve sporu, který se týkal mimo jiné otázek veřejnoprávních smluv. Závěry, na které poukázal, jsou platné nejen pro smlouvy o poskytnutí dotace, ale mohou se uplatnit také vůči plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona, které bude možné začít uzavírat od července 2024.
V rozsudku ze 23. 6. 2023 se Nejvyšší správní soud postavil za obec jako příjemce dotace ve sporu o to, zda poskytovatel má nebo nemá příjemci vyplatit část přislíbené dotace na sanaci bývalé skládky. Zdůraznil, že v případě pochybností ohledně výkladu dotační smlouvy se uplatní výklad ve prospěch příjemce dotace.
Na úřední desce Nejvyššího správního soudu jsme našli vskutku zajímavé rozhodnutí, které vybočuje z řady jiných rozsudků. Týkalo se povinnosti kraje zajistit dostatečnou veřejnou dopravu sloužící jako spojení mezi městem Kladnem a Prahou. Město zvolilo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Požadovalo, aby krajský soud Středočeskému kraji zakázal v uvedeném zásahu pokračovat a přikázal mu obnovit rozsah dopravní obslužnosti ve stavu před zásahem. Krajský soud žalobu odmítl. NSS ale jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. O jaké argumenty se opřel? To si řekneme v tomto článku.
Otázka: Vlastník pozemku v obci tvrdí, že měl být dán jeho souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy a že kvůli tomu, že tento souhlas chybí, je smlouva neúčinná. Je to pravda?
Otázka: Je možné veřejnoprávní smlouvu změnit nebo vypovědět? Musí pro to mít správní orgán nějaký důvod?
Otázka č. 152: Podléhá veřejnoprávní smlouva nějaké kontrole?
Otázka: Je smlouva o zajištění školní docházky veřejnoprávní?
Otázka: Jaký má následek, když orgán nakonec veřejnoprávní smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou neuzavře? Musí pak rozhodnout nebo jak se dál postupuje?
Otázka: Jsou si orgán a fyzická nebo právnická osoba jako druhá strana veřejnoprávní smlouvy rovny?
Otázka: Jak se posuzuje ochrana práv nabytých v dobré víře u veřejnoprávní smlouvy?