Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh akceleračních oblastí, ve kterých se budou snáz povolovat soláry a větrníky. Do 1. června má každý možnost podat písemnou a hlavně odůvodněnou připomínku. To znamená, že by se obce, spolky i lidé měli co nejdřív podívat na grafickou část změny (mapu) a pokud se chtějí vyjádřit, neměli by otálet. Schválené akcelerační oblasti totiž budou závazné pro územní plány i pro rozhodování v území a proti výstavbě OZE v nich se bude už jen velmi těžko bránit.
Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj mají pro obce novou metodiku týkající se agrovoltaiky. Zajímavé jsou závěry týkající se územního plánování, protože výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou technickou infrastrukturou, kterou je možné realizovat v nezastavěném území vždy, leda by to územní plán výslovně vylučoval. Metodika dokonce dospívá k poněkud diskutabilnímu a problematickému závěru, že jde i o stavbu pro zemědělství.
V důsledku dnešního tlaku na výstavbu obnovitelných zdrojů energie a kvůli jejich upřednostňování oproti jiným veřejným zájmům se stále více starostek a starostů, spolků nebo občanů setkává s tím, že si právě jejich obec (nebo tu sousední) vyhlídl investor jako vhodné místo k realizaci svého záměru – výstavby obří plochy fotovoltaiky nebo extrémně vysokých stožárů větrných elektráren.
Obří fotovoltaické elektrárny mají řadu velmi negativních dopadů. Vytvářejí tepelný ostrov a poškozují mikroklima v okolí, ničí biotopy a fragmentují krajinu. Proto by jejich výstavba měla být regulována. Namísto toho české zákony dovolují stavět FVE a VTE prakticky všude bez jakýchkoliv limitů. Když se některé obce pokusí OZE omezit v územních plánech, nejen že se strašně zapotí na jejich odůvodnění, ale mají i slušnou “šanci”, že stejně nakonec neuspějí a budou muset strpět desítky hektarů solárních panelů.
Veřejnoprávní plánovací smlouvy uzavírané podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) budou zajisté předmětem řady sporů, přičemž jednou z příčin bude jejich mimořádně nekvalitní právní úprava obsažená v § 130 – 132 stavebního zákona. Zajímavou otázkou, kterou budou soudy řešit, bude snaha investorů zasahovat naprosto bezskrupulózně do procesu územního plánování a zavazovat obec k tomu, aby přijala územně plánovací dokumentaci v konkrétním znění, které umožní realizaci prosazovaného záměru.
Jedna malá obec si do svého územního plánu doplnila některé prvky regulačního plánu. Omezila zde mj. možnost využití FTV panelů. To se nelíbilo dotčeným vlastníkům a proti novým podmínkám se bránili u soudu. Ten dal ale za pravdu obci. Z jakých důvodů, to si řekneme v našem novém článku.