Obce, ve kterých má vyrůst větrná elektrárna, mnohdy od investorů obdrží nabídky, které se nedají odmítnout. Obvykle takové terno spočívá v tom, že se do obecního rozpočtu přikutálí milion nebo milion a půl ročně. To se může na první pohled jevit jako dobrý byznys, ale ve skutečnosti samosprávy prodávají svoje území a občany doopravdy lacino. Proto je dobře je vzít rozum do hrsti, poradit se s právníkem a smlouvu, kterou obci předloží investor nepodepsat. Vyjednávání totiž může přinést mnohem sladší ovoce.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh akceleračních oblastí, ve kterých se budou snáz povolovat soláry a větrníky. Do 1. června má každý možnost podat písemnou a hlavně odůvodněnou připomínku. To znamená, že by se obce, spolky i lidé měli co nejdřív podívat na grafickou část změny (mapu) a pokud se chtějí vyjádřit, neměli by otálet. Schválené akcelerační oblasti totiž budou závazné pro územní plány i pro rozhodování v území a proti výstavbě OZE v nich se bude už jen velmi těžko bránit.
Investoři, kteří chtějí v obci stavět větrné nebo solární elektrárny, častokrát přijdou za zastupiteli s plánovací smlouvou. Jejich návrhy jsou ale většinou pro samosprávy nevýhodné nebo jsou dokonce špatně sepsané. Proto by se měli představitelé obce vždycky velmi dobře rozmyslet, než na nabídku kývnou.
Místní referenda o větrných nebo solárních elektrárnách jsou stále častější a nevypadá to, vzhledem k tlaku na realizaci OZE, že by jejich proud měl ustat. Protože se stává, že se starosta, jenž by rád s investory spolupracoval, uzavřel smlouvu a inkasoval peníze, neshodne s představami obyvatel, kteří nechtějí elektrárnu za humny, dochází k soudním sporům. Jeden z nich právě řešil Krajský soud v Praze.
Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj mají pro obce novou metodiku týkající se agrovoltaiky. Zajímavé jsou závěry týkající se územního plánování, protože výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou technickou infrastrukturou, kterou je možné realizovat v nezastavěném území vždy, leda by to územní plán výslovně vylučoval.
V důsledku dnešního tlaku na výstavbu obnovitelných zdrojů energie a kvůli jejich upřednostňování oproti jiným veřejným zájmům se stále více starostek a starostů, spolků nebo občanů setkává s tím, že si právě jejich obec (nebo tu sousední) vyhlídl investor jako vhodné místo k realizaci svého záměru – výstavby obří plochy fotovoltaiky nebo extrémně vysokých stožárů větrných elektráren.
Na konci října 2025 odstupující vláda Petra Fialy schválila zadání změny č. 2 Územního rozvojového plánu. Tato změna se bude týkat vymezení tzv. akceleračních oblastí, ve kterých se budou ve zrychleném režimu povolovat obnovitelné zdroje energie – větrné a solární elektrárny podle zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie.
Pokud jste se účastnili řízení před Dopravním a energetickým stavebním úřadem (DESÚ), mohli jste si všimnout, že tento úřad sídlí v Praze, ale své pracoviště má také v Olomouci a Plzni. Jako odvolací orgán proti rozhodnutím DESÚ působí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Možná Vás ale překvapí, kde se podává žaloba a jak se o ní rozhoduje.
Některé obce se zuby nehty brání přímé demokracii a v referendech a potažmo v občanech vidí nepřítele. Pak musí nastoupit soudy, které proti vůli obce vyhlásí referendum. Nejinak tomu bylo v případě větrných elektráren v obci Nové Dvory. Jistě nešlo o poslední případ. Naopak lze očekávat, že kvůli mnohdy až nevybíravému tlaku investorů na výstavbu OZE a kvůli legislativě, která OZE téměř absolutně preferuje před jinými veřejnými zájmy, se právě z fotovoltaiky a větrných elektráren stanou předměty mnoha sporů.
Od 1. 8. 2025 je účinný zákon 249/2025 Sb., kterým byl do zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie vložen nový poplatek za větrné elektrárny. V tomto článku odpovídáme časté dotazy, které obce a města k tomuto poplatku vznášejí.