Médii proběhla informace, že na základě stanoviska ministerstva životního prostředí dojde k významné úpravě akceleračních oblastí pro větrné elektrárny. Některé by měly být úplně vypuštěny a některé redukovány, u jiných zase má dojít ke změně podmínek pro realizaci.
Nejvyšší správní soud opět potvrdil, že v situaci, kdy dotčený orgán „odflákne“ svoje stanovisko a neobtěžuje se s odůvodněním, přesouvá se práce s odůvodněním na pořizovatele. Když by ani ten nevěnoval vysvětlení důvodů pro zásah do vlastnického práva pozornost, hrozí, že dojde ke zrušení části ÚPD. Nejedná se o novinku, ale je vždy dobré si připomenout, na co všechno se musí během územního plánování myslet.
V jedné obci vydali změnu územního plánu, která stanovila spornou výjimku pro konkrétní stavební záměr (v ploše bydlení v rodinných domech dovolila výjimka výstavbu několika bytovek). Věc prošla krajským soudem, ten návrh zamítla, následně spor zamířil k NSS, který rozsudek nižšího soudu zrušil. Krajský soud v Praze nyní rozhodl znovu a část změny č 1 zrušil.
Dne 2. září 2025 byla ve sbírce zákonů zveřejněna novela soudního řádu správního (s.ř.s.), která zavádí některé poměrně podstatné změny. Budou se týkat kupř. přezkumu negativních závazných stanovisek nebo incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Změny jsou účinné od 1. 1. 2026.
Pořizovatelé se stále dostávají kvůli nepromyšlenosti nového stavebního zákona do značně svízelných situací. Jednou z nich je otázka, jestli je nebo není třeba získat k návrhu územního plánu po veřejném projednání vedeném už podle nového stavebního zákona stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování podle § 101 stavebního zákona.
Nejvyšší správní soud se zabýval možností aplikace § 94 odst. 4 správního řádu na přezkum závazných stanovisek. Uvedené ustanovení zní: Jestliže po zahájení přezkumného řízení správní orgán dojde k závěru, že ačkoli rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, řízení zastaví.
Jedním typem záměrů, které mívají značný vliv na pohodu bydlení (kvalitu prostředí) vlastníků sousedních nemovitostí, jsou průmyslové a skladovací haly. Ty své okolí zatěžují zejm. hlukem, ale také dalšími imisemi (prach, vibrace, vibrace apod.) z pojíždějících nákladních aut, mohou vzhledem ke svým rozměrům zhoršovat pohledy (na místo výhledu na zeleň je zde nově výhled na obří plechovou „krabici“), problém může způsobovat také nedostatečně propracované řešení odtoku srážkových vod.
Podle nového stavebního zákona se už při povolování záměru nevydává stanovisko orgánu územního plánování, které by posuzovalo soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Odpovědnost za správný výklad územního plánu tak leží na bedrech stavebního úřadu. Proto ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, skrze kterou se snaží úředníkům s nelehkým úkolem pomoct. Jedním z doporučení je spolupracovat s úřady územního plánování.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou otázkou – jaký je vztah stanoviska dotčeného orgánu k územnímu plánu a stanoviska ke konkrétnímu záměru.
Otázka: Pokud jako podklad pro změnu územního plánu je vypracovaná územní studie a bude se jednat o pořízení ÚP s regulačními prvky – jakým způsobem během samotného pořizovacího procesu změny územního plánu se tato územní studie do procesu promítne? Bude se v nějaké fázi zasílat dotčeným orgánům?