NSS: na procesních pravidlech územního plánování vůbec nesejde

Je s podivem, s jakou lehkostí přistupují správní soudy k porušování procesních norem pro územní plánování. Ačkoliv je vydávání územního plánu formalizovaný proces veřejné správy, soudy opakovaně dovozují, že prakticky nezáleží na tom, jakým postupem obce ruku v ruce s pořizovatelem dospějí ke kýženému výsledku – vydání územního plánu nebo jeho změny.

NSS: Pražský hrad není veřejným prostranstvím

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze, který (při značném zestručnění jeho rozsudku) konstatoval, že areál Pražského hradu (náměstí U sv. Jiří) není veřejným prostranstvím a není tam možno jenom tak, bez souhlasu vlastníka, konat shromáždění. NSS souhlasil s tím, že se nejedná o veřejné prostranství, a tak kasační stížnost zamítl, ačkoliv současně konstatoval, že právní závěry Městského soudu, ze kterých soudci nižší instance rovněž dovodili, že se nejedná o veřejné prostranství, byly vadné. Jaké k tomu předložil argumenty?

NSS: záměr musí dodržet všechny podmínky územního plánu

Jeden investor chtěl v Pardubicích stavět bytový dům. Čáru přes rozpočet mu ale udělalo negativní stanovisko orgánu územního plánování, které bylo navíc potvrzeno závazným stanoviskem nadřízeného orgánu. Krajský soud se domníval, že byla závazná stanoviska v pořádku a k témuž závěru dospěl Nejvyšší správní soud. Proč? Protože je třeba, aby stavebník dodržel veškeré podmínky obsažené v územním plánu.

NSS k přezkumu jednacího řádu rady obce

Nejvyšší správní soud řešil poměrně zajímavou situaci: jeden investor tvrdil, že se obec snažila „propašovat“ do jednacího řádu ustanovení, které mělo být podle názoru nespokojeného vlastníka obsaženo v samotné stavební uzávěře – opatření obecné povahy (jednalo se o pravidlo pro povolování výjimek ze stavební uzávěry). Proto onen jednací řád napadl návrhem na zrušení, stejně jako kdyby se jednalo o stavební uzávěru.  Soud mu nevyhověl, ale dospěl k závěrům, o kterých stojí napsat článek.

Soudy: pasivní je i vlastník, který uplatnil připomínky

Krajský soud v Ústí nad Labem a NSS řešily případ územního plánu, ke kterému vlastník uplatnil pouze připomínky v rámci společného jednání, ale během veřejného projednání se již nevyjádřil. Důležité je, že i takového vlastníka označily oba soudy za pasivního a odmítly řešit návrh na zrušení části územního plánu z hlediska proporcionality.

Soudy: obec může vrátit pozemky do zemědělského využití

Krajský soud v Ústí nad Labem řešil případ územního plánu, skrze který obec omezila podnikatelskou činnost vlastníka, neboť údajně „razantně“ změnila regulaci a namísto pozemků pro výrobu navrátila sporné pozemky do zemědělského využití. Na menší části pozemku pak byla vymezena napadeným územním plánem plocha ZO zeleň ochranná. O tom, proč územní plán obstál, píšeme v našem novém článku.

Soudy říkají ano klimatickým argumentům v územním plánu!

V jedné obci měnili územní plán, přičemž došlo na novou regulaci pozemků dříve určených, stručně řečeno, k podnikatelské činnosti (výstavbě technologického parku) – do budoucna měly být zčásti nezastavitelné kvůli ochranné zeleni, zčásti jim byly přisouzeny podrobnější podmínky využití. S tím samozřejmě vlastník nesouhlasil a rozhodl se jít k soudu, kde však prohrál. Proč?

Soudy k veřejným prostranstvím s pozemní komunikací (§ 22 vyhlášky)

Při nové výstavbě se často řeší, jestli budou domy zpřístupněny kapacitně vyhovující pozemní komunikací a jestli je reálné splnit požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „Vyhláška“) na šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace.  Pojďme se podívat na nejnovější rozhodnutí správních soudů.