Jak rychle musí být splněny podmínky etapizace?

Mnohé obce se snaží vyřešit problém s developerskou výstavbou a nedostatečnou infrastrukturou tím, že do územního plánu dají podmínku etapizace výstavby. Desítky rodinných domů nebo bytový dům se pak mohou začít budovat až tehdy, kdy je rozšířena čistička odpadních vod nebo vybudována pozemní komunikace, chodníky nebo postavena mateřská škola. Investorům se samozřejmě podmínky etapizace líbí podstatně méně než zastupitelům. Především nesouhlasí s odložením investice. Jak rychle musí být infrastruktura dobudována, aby byla etapizace v územním plánu ještě přiměřená? Na tuto otázku dal loni odpověď Krajský soud v Praze. Rozhodnutí bylo zařazeno do Sbírky Nejvyššího správního soudu, čímž byl stvrzen jeho význam. Právní věta: „Nelze trvat na tom, že podmínka etapizace musí být v případě […]

Český bizár: Vyhozen od voleb za to, že měl roušku

S radostí upozorňujeme na jednu z absolutních bizarností roku 2020. Stát vám nařídí nosit roušku a když si ji vezmete, vyhodí vás za to od voleb. Článek k této podivnosti si přečtěte právě tady. Letošní volby jsou velkým testem demokracie a právního státu. Tisíce lidí šly volit s rouškou a komisím to bylo fuk. Že vůbec nevěděli kdo se pod zahaleným obličejem skrývá a kdo reálně volí, to byla jaksi fuk. Jiným lidem vyhrožovali policií za to, že se pár minut zdrželi ve volební místnosti bez roušek. Jsme opravdu zvědaví, jak o zarouškovaných volbách rozhodne Nejvyšší správní soud, na který se s důvěrou obracíme. Po kolikáté už? Člověk začíná po letech […]

Nejvyšší správní soud se krizových opatření vlády nebojí

S obrovskou úlevou jsme si přečetli rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zamítl naši kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze. Domáhali jsme se přezkumu neslavných krizových opatření vlády z doby našeho „nouzového stavu“.

Nejvyšší správní soud stojí před vážnou otázkou: Je plavání důležitější než vzdělání?

Protože Městský soud v Praze zamítl návrh na zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, musíme se obrátit k poslednímu soudu v této zemi, kterému lze ještě věřit, že bude hájit základní lidská práva a svobody, právní stát a demokracii před zvůlí exekutivy utržené ze řetězu. Věříme, že Nejvyšší správní soud zohlední dostatečně dosavadní judikaturu a rozhodne ve prospěch panství práva.

Soud: Ministerstvo má prý výborné podklady pro svoje zákazy. Skvěle!

Naše žaloba proti opatřením, která zakázala školní docházku, dnes byla zamítnuta. Pro soud byly evidentně podstatné podklady, které ministerstvo dodalo. Na jejich základě také v rozporu s ustálenou judikaturou městský sám sepsal odůvodnění pro mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Samo ministerstvo se s nějakým odůvodňováním neobtěžovalo. Dokonce bezostyšně lhalo (k žádosti o informace), že žádné podklady a analýzy pro svoje rozhodování nemá. Dosud jsme měli za to, že to tu všechno řídí vir.

Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví jsou také nulitní!

Advokát Tomáš Sokol se jako první postavil za výklad, že vyhlášení nouzového stavu je nulitní. Jsme moc rádi, že můžeme zveřejnit velmi propracovanou právní analýzu, která dospívá k závěru, že mimořádná opatření podle § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví nejsou zřejmě opatřeními obecné povahy, ale správními rozhodnutími. Pro tento závěr svědčí formulace § 69 odst. 2 zákona, které výslovně zmiňuje možnost podání odvolání proti daným opatřením. Analýza, jejíž závěry, jsou v tomto ohledu velmi přesvědčivé, poukazuje na to, že pokud je vůči opatřením předpokládána možnost odvolání, nejedná se o opatření obecné povahy, ale o správní rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu. „Jedná se o individuální správní […]

Může obec „žalovat svůj územní plán“? Podrobná argumentace pro aktivní procesní legitimaci obce

Na první pohled se může zdát situace absurdní. Že by obec mohla napadnout u soudu svůj vlastní územní plán? To nedává smysl! Nebo ano? Připravili jsme podrobnou argumentaci, proč to možné je.

Trojjediná obec v územním plánování

Obce v územním plánování nemají jednoduché postavení. Vystupují jednak jako pořizovatele územního plánu, kdy v přenesené působnosti plní roli orgánu státní správy. V samostatné působnosti mají úkoly dva. Jako orgán veřejné správy rozhodují o pořízení územního plánu, schvalují zadání a územní plán vydávají (k těmto hlavním činnostem pak přistupuje několik dalších). Nakonec, rovněž v samostatné působnosti, ale nikoli při výkonu veřejné správy, mohou připomínkovat územní plán sousední obce (a samozřejmě se vyjadřují i k územním plánům krajů) nebo dokonce i svůj vlastní územní plán. Proti vydaným územním plánům (a zásadám územního rozvoje) se mohou bránit „žalobami“.