Nová judikatura v oblasti územního plánování

Pro každou obec je klíčové, jak o územních plánech rozhodují soudy. V judikatuře lze najít mnohá poučení, která umožní samosprávám vyhnout se chybám, jichž se dopustily jiná města a obce. Přehled nejnovějších soudních rozhodnutí najdete v časopise Urbanismus a územní rozvoj (č. 1/2021).

Územní plán před soudem

Jedna z věcí, která je pro obce noční můrou, je soudní spor o územní plán. Dochází k nim poměrně často, ale na většinu z nich je možné se připravit a obstát v nich. Jak? Základním předpokladem je samozřejěm kvalitně zpracovaný a odůvodněný územní plán, který sleduje legitimní cíle a vlastníky pozemků neomezuje nad přiměřenou míru. Jak dát takový územní plán dohromady si řekneme jindy, dnes se zaměříme na to, v jakých situacích se může územní plán před soud dostat.

Obce musí vést spis k územnímu plánu

Na Advokátním deníku se píše o jednom zajímavém sporu, kde jsme zastupali ažalobce. Šlo (a jde) o to, jestli musí samospráva vést spis k územnímu plánu a zda do něj mohou dotčené subjekty (občané, spolky, vlastníci) nahlížet. Na první otázku odpověď již máme, zodpovězení druhé je ještě ve hvězdách, resp. čekáme, co na to řekne Městský soud v Praze, ke kterému se kauza spisu k Metropolitnímu plánu vrací od Nejvyššího správního soudu.

Jak rychle musí být splněny podmínky etapizace?

Mnohé obce se snaží vyřešit problém s developerskou výstavbou a nedostatečnou infrastrukturou tím, že do územního plánu dají podmínku etapizace výstavby. Desítky rodinných domů nebo bytový dům se pak mohou začít budovat až tehdy, kdy je rozšířena čistička odpadních vod nebo vybudována pozemní komunikace, chodníky nebo postavena mateřská škola. Investorům se samozřejmě podmínky etapizace líbí podstatně méně než zastupitelům. Především nesouhlasí s odložením investice. Jak rychle musí být infrastruktura dobudována, aby byla etapizace v územním plánu ještě přiměřená? Na tuto otázku dal loni odpověď Krajský soud v Praze. Rozhodnutí bylo zařazeno do Sbírky Nejvyššího správního soudu, čímž byl stvrzen jeho význam. Právní věta: „Nelze trvat na tom, že podmínka etapizace musí být v případě […]

Český bizár: Vyhozen od voleb za to, že měl roušku

S radostí upozorňujeme na jednu z absolutních bizarností roku 2020. Stát vám nařídí nosit roušku a když si ji vezmete, vyhodí vás za to od voleb. Článek k této podivnosti si přečtěte právě tady. Letošní volby jsou velkým testem demokracie a právního státu. Tisíce lidí šly volit s rouškou a komisím to bylo fuk. Že vůbec nevěděli kdo se pod zahaleným obličejem skrývá a kdo reálně volí, to byla jaksi fuk. Jiným lidem vyhrožovali policií za to, že se pár minut zdrželi ve volební místnosti bez roušek. Jsme opravdu zvědaví, jak o zarouškovaných volbách rozhodne Nejvyšší správní soud, na který se s důvěrou obracíme. Po kolikáté už? Člověk začíná po letech […]

Nejvyšší správní soud se krizových opatření vlády nebojí

S obrovskou úlevou jsme si přečetli rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zamítl naši kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze. Domáhali jsme se přezkumu neslavných krizových opatření vlády z doby našeho „nouzového stavu“.

Nejvyšší správní soud stojí před vážnou otázkou: Je plavání důležitější než vzdělání?

Protože Městský soud v Praze zamítl návrh na zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, musíme se obrátit k poslednímu soudu v této zemi, kterému lze ještě věřit, že bude hájit základní lidská práva a svobody, právní stát a demokracii před zvůlí exekutivy utržené ze řetězu. Věříme, že Nejvyšší správní soud zohlední dostatečně dosavadní judikaturu a rozhodne ve prospěch panství práva.

Soud: Ministerstvo má prý výborné podklady pro svoje zákazy. Skvěle!

Naše žaloba proti opatřením, která zakázala školní docházku, dnes byla zamítnuta. Pro soud byly evidentně podstatné podklady, které ministerstvo dodalo. Na jejich základě také v rozporu s ustálenou judikaturou městský sám sepsal odůvodnění pro mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Samo ministerstvo se s nějakým odůvodňováním neobtěžovalo. Dokonce bezostyšně lhalo (k žádosti o informace), že žádné podklady a analýzy pro svoje rozhodování nemá. Dosud jsme měli za to, že to tu všechno řídí vir.